Evropské centrum mládeže Břeclav
Evropské centrum mládeže Břeclav

Zahraniční EVS projekty - uplynulé

VEEhYcLE - Volunteers in European Solidarity Corps as an Engine (for social inclusion) of young peopLE - Portugalsko
1. 11. 2018

Photo & Video Volunteering in Valmiera - Lotyšsko
3. 9. 2018

Opportunities for Development - Velká Británie
25. 8. 2018

Volunteers Own Volition for a Wonderful World - Turecko
1. 7. 2018

Take part! - Francie
14. 1. 2018

Volunteers for youth, seniors and philanthropy in Valmiera 2017/18 - Lotyšsko
1. 10. 2017

Creative Innovative non-Formal - Itálie
1. 9. 2017

GIVE - Kypr
1. 9. 2017

European Volunteers in Sport - Bulharsko
15. 8. 2017

Master the Game - Lotyšsko
13. 8. 2017

International Communication and Innovative Education - Španělsko
1. 3. 2017

V.I.D.A. II (Volunteering Is a Defining Action II) - Španělsko
15. 1. 2017

Opening Borders Through Volunteering - Itálie
5. 12. 2016

European Youth Voice (EVS) - Turecko
1. 12. 2016

LIVE - Kypr
1. 12. 2016

Un an autrement - An EVS and beyond - Francie
2. 10. 2016

Youth Support for Community - Kypr
5. 9. 2016

Green living in the rural area - Řecko
1. 6. 2016

Volunteer Innovation Project for Society - V.I.P.S. - Kypr
10. 5. 2016

Meeting Point Saxony VI - Německo
2. 5. 2016

We Volunteer with FUN (OSDA – Organization for Strategic Development in Africa) - Ghana
14. 9. 2015

Experiencing Theatre and Cultural Management - Německo
1. 9. 2015

Together Strong for Environmental Protection and International Understanding - Německo
1. 5. 2015

Action for Youth and Volunteerism - Kypr
20. 4. 2015

All Together - Španělsko
22. 9. 2014

Youth Mobility and Dynamisation of the Youth Information in our town - Španělsko
7. 9. 2013

Connecting Cultures 2013-14 - Dánsko
1. 8. 2013

Creative Innovative non-Formal - Itálie
1. 9. 2017

Termín konání: září 2017 - červen 2018

Místo konání: Bisceglie, Itálie

Program, akce: Erasmus+, KA1, Evropská dobrovolná služba - dlouhodobá

Prosím přečtěte si infopack.

Dobrovolnice: Petra Bejdová

V rámci programu ERASMUS+ jsou následující finanční specifika: v rámci všech projektů EVS je kompletně (ze 100 %) zajištěno jídlo, ubytování, aktivity, povinné pojištění u pojišťovny Cigna, jazykový kurz, místní doprava, a to vše je zcela pokryto z fondů EU programu ERASMUS+ a zařízeno organizátory. Účastníkům dále budou proplaceny cestovní náklady (v případě tohoto projektu) ve výši max. €275 z místa bydliště do místa konání projektu a zpět.

Hostitelská organizace: Battisti-Ferraris Secondary School

Report z EVS:

O EDS jsem věděla již delší dobu. Vyjet během studia na vysoké škole jsem nechtěla, a řekla jsem si, že jestli pojedu, tak jedině po státnicích a dříve, než začnu pracovat. Doufala jsem, že si během EDS ujasním, co chci vlastně dělat. Zároveň jsem si uměla představit, že EDS v zahraničí je opravdu neocenitelná zkušenost ve všech směrech, a rozhodla jsem se, že to zkusím. Jakmile jsem si ujasnila, že chci opravdu jet, kontaktovala jsem EYCB s prosbou, jestli by se mohlo stát mojí vysílající organizací. EYCB mi vyšlo vstříc, a tedy nezbývalo než najít vhodný projekt. Hledala jsem sama pomocí European Youth Portal a výběr jsem pojala spíše pragmaticky. Chtěla jsem se zúčastnit dlouhodobého projektu, po státnicích, spíše na jihu, nejlépe u moře, a tam, kde bych se naučila užitečný jazyk. Ze zemí jsem se pak soustředila na anglicky mluvící země, Španělsko a Itálii. Přihlásila jsem se na pár projektů ve Španělsku a pár v Itálii. Ve Španělsku často požadovali španělštinu, kterou neovládám, takže jsem si nemyslela, že by to mohlo vyjít. Po několika odmítnutích jsem skoro začala ztrácet víru, ale zároveň jsem měla dostatek času na hledání, tak jsem to zkoušela a zkoušela. Pak jsem narazila na projekt na jihu Itálie, který mě hned zaujal. Jednalo se o projekt ve škole, a navíc v místě, kde jsem již předtím byla na výměně mládeže. Protože se mi tam líbilo a proto, že jsem studovala na pedagogické fakultě, s přihlášením jsem neváhala. K mé velké radosti jsem byla vybrána, ale vyhráno ještě nebylo. Musela jsem absolvovat pohovor přes Skype. Štěstí stálo na mé straně a bylo rozhodnuto! Zbývalo tedy vyřídit všechny papíry před odjezdem a hlavně odstátnicovat. EDS byla velká motivace i pro mé studium, protože jsem věděla, že když neuspěji v červnu, bude o moc těžší uspět později. Nakonec vše dobře dopadlo a já se mohla začít těšit na září a na nový život v Itálii.

Před odjezdem jsem také požádala o kontakt na předešlé dobrovolníky projektu. Jedné slečně jsem napsala s pár dotazy, na které mi ochotně odpověděla. Také jsem se setkala S Kubou z EYCB na předodjezdové informativní schůzce. Dále jsem měla možnost účasti na předodjezdovém tréninku v Praze, na který jsem jela také. Bylo to užitečné a také příjemné, jelikož jsem měla možnost potkat se s ostatními dobrovolníky. S některými jsem v pravidelném kontaktu doteď, během projektů jsme se vzájemně podporovaly na dálku.

Odjela jsem 2. září. Z cesty jsem nervózní nebyla, jelikož jsem díky předchozí zkušenosti věděla, jak přesně se dostat na místo. Na nádraží na mě čekala mentorka, která mě zavezla do bytu. V ten samý den dorazili I další dobrovolníci. Přechodně zůstala v bytě i moje spolupracovnice, takže jsme měly možnost se blíže poznat ještě před zapojením do projektu. Aktivity ve škole ještě nezačaly, takže jsme měly čas na poznávání Molfetty a sebe navzájem. Nakonec nás přijelo 6 a celkem nás bylo v Molfettě 10 dobrovolníků. Po příjezdu posledního dobrovolníka nám koordinující organizace připravila uvítací večer a pomalu jsme se mohli připravovat na práci.

Pracovali jsme po dvou na různých školách. Já jsem pracovala ve vedlejším městečku, což znamenalo dojíždění a brzké vstávání, na které jsem si nemohla zvyknout. I přesto jsem byla jsem ráda, že pracujeme jinde, než bydlíme, jelikož jsme mohly dobře poznat rovnou dvě města.

Do školy jsme začaly chodit již týden před začátkem, kdy jsme se účastnily informativních schůzek s ostatními učiteli, a byli jsme oficiálně přivítané. S naší tutorkou jsme si ujasnily naše role, co se od nás očekává atd. Zpočátku byl v rozvrhu chaos, protože nebyl pevně daný po dobu snad prvních 2 měsíců, takže nám tutorka pravidelně obměněné rozvrhy posílala.

Naším úkolem bylo komunikovat s dětmi v anglickém jazyce a tím je motivovat ke studiu angličtiny, a dále měly díky naší přítomnosti získat povědomí o odlišných kulturách. Byly jsme přítomné během hodin angličtiny, kdy jsme měly za úkol vymýšlet lingvistické hry a tím neformální cestou přiblížit angličtinu dětem. V každé třídě jsme měly angličtinu jednou za 14 dní. Vždy, když jsme přišly na hodinu, byly děti nadšené, protože věděly, že bude zábava. Nás díky tomu práce také bavila.

Z počátku jsme museli komunikovat anglicky, ale postupně jsme více a více používaly italštinu. I tak jsme se snažily používat angličtinu co nejvíce, jelikož to byl cíl našeho projektu. Škola nám poskytla jazykovou podporu, kdy jsme měly výuku italštiny jak individuální, tak s dětmi. Díky tomu jsme byly schopné komunikovat celkem rychle.

Mimo hodin angličtiny, pro které jsme hledaly inspiraci zejména na internetu, jsme vymyslely vlastní projekt. Každý měsíc jsme jeden den věnovaly aktivitám souvisejícím s vybraným mezinárodním dnem. Bylo to příjemné zpestření, snad nejen pro nás. Dále jsme zorganizovali vánoční trh, jehož výtěžek šel na charitu.

Byly jsme zahrnuty do různých projektů školy – taneční projekt, projekt poznávání města, den s imigranty atd. Práce bylo stále dost a nikdy jsme se nenudily. Komunikace s naší tutorkou byla bezproblémová. Scházely jsme se každé dva týdny, vždy nám vyšla vstříc a snažila se pomoci v případě jakýchkoliv obtíží.

Mimo školu jsme organizovaly hospodský kvíz, který se stal oblíbený hlavně mezi ostatními dobrovolníky a přáteli.

Díky tomu, že nás dobrovolníků bylo více, bydleli jsme spolu a trávili jsme spolu volný čas, stala se z nás jedna velká rodina. Devět měsíců na EDS bylo jedno z nejlepších období mého života. Poznala jsem nové přátele, učila se o italské kultuře, cestovala jsem, naučila jsem se lépe pracovat s dětmi, být iniciativní a nebát se komunikovat. EDS mi také pomohla ujasnit si priority a rozhodnout se, co dál.

Děkuji Jakubu Miklínovi, díky kterému jsem se mohla EDS zúčastnit, a který mi byl po celou dobu mé služby velkou oporou.

Petra Bejdová

 


Zobrazeno: 547 x