Termín konání: 10.-17. února 2014
Místo konání: Aghveran, Arménie
Program a akce: program Mládež v Akci, akce 3.1.2. tréninkový kurz
Účastníci: Lucie Zágorová
Účastnící se země: Turecko, Chorvatsko, Polsko, Slovinsko, ČR, Finsko, Itálie, Rumunsko, Bulharsko, Moldavsko, Ukrajina, Bělorusko, Gruzie
Report z projektu:
Projekt s názvem „Deeper and Wider – in the ICL world“, který byl zaměřený na mezikulturní komunikaci, se konal v polovině února v zasněženém horském rezortu Aghveran v arménské části Kavkazu a nejednalo se o klasickou výměnu mládeže, seminář nebo trénink, ale tzv. evaluation meeting. Arménská kultura mě naprosto okouzlila už v létě 2012, kdy jsem zde strávila 10 parných dní, a protože česká zima se tento rok podobala celou dobu spíše jaru, rozhodla jsem se vyjet prozkoumat Arménii znova a zažít pořádnou zimu.
Jak už jsem se zmiňovala, jednalo se o velice zvláštní případ projektu Mládeže v akci – hodnotící setkání. Co jsme celou dobu hodnotili? Arménská organizace ICIRLD je v rámci své působnosti na poli mezikulturní komunikace velice aktivní a pořádá se svými partnery velké množství projektů v průběhu celého roku. Jedním z hlavních kritérií, které mají pro tuto organizaci velkou hodnotu, je právě kvalita a dopad projektů, a proto se sjeli zástupci partnerských organizací z asi 15 evropských zemí a společnými silami jsme se snažili analyzovat již proběhlé projekty z hlediska slabých, silných stránek, ale také příležitostí a potenciálu na zlepšení nejen projektů, ale i vzájemné kooperace.
Arménští organizátoři byli naprosto zlatí a sami se i zapojovali do mnohých aktivit, které pro nás nachystali. Pro prolomení ledů mezi jednotlivými účastníky jsme nehráli jen spoustu „get to know each other“ her, ale také jsme si zkusily týmové hry, které byly, co se týče obsahu, velikou výzvou, ale na stmelení kolektivu fungovaly perfektně.
Obsah někdy docela náročných workshopů se točil zejména kolem mezikulturní komunikace, což je obecně téma, které mě velmi zajímá a pokládám ho za velice důležité, neboť i skrze vzájemný dialog národů můžeme lépe poznat svou vlastní kulturu a naše odlišnosti od ostatních národů – toto porovnání a učení se od ostatních kultur mě dokáže vždy nadchnout, takže já byla naprosto ve svém živlu. Jelikož sama pomáhám s vedením jiné studentské organizace, téma jako networking pro mě bylo velice přínosné a odtajnilo pro mě hned několik dalších možností, které můžu ve vlastní organizaci zařadit.
Společenský program po dnech nabitých diskusemi a nabývání nových vědomostí na sebe nenechal dlouho čekat. Díky velké rozmanitosti zemí jsme neměli jen jeden, ale dokonce hned dva interkulturní večery, v rámci kterých jsme nejen popili a pojedli typické nápoje a lahůdky zúčastněných zemí, ale také se nám odtajnilo spoustu krás a rekordů! Věděli jste, že v Chorvatsku můžete najít ostrov ve tvaru srdce, v Moldavsku je nejdelší vinný sklep o délce 25 kilometrů a „Angry birds“ pocházejí z Finska? Já samozřejmě nezapomněla dodat, že Česká republika se pyšní největší konzumací piva na světě a to krásnými 168 litry na osobu za rok!
Co mě ale uchvátilo nejvíc, vlastně spíš co mě nepřestává uchvacovat, je neuvěřitelně rozmanitá arménská historie, kultura, myšlení a tradice. Arménie byla historicky první zemí, která na počátku 4. století přijala křesťanství a je to i jedna z prvních nynějších zemí, jejíž název jsme mohli vidět na mapě před několika tisíciletími! Po vydatné odpolední prohlídce prosluněného Jerevanu jsme se vydali na tradiční arménskou večeři, která se konala v sobotu 15. února, což krásně vyšlo na arménský den lásky (o den později než Valentýn). Mezi nejzajímavější zážitky pro mě rozhodně patří představení arménských národních tanců, které bylo doplněno o zapálení obrovského slaměného srdce ve venkovních prostorách restaurace. Abych nezapomněla, těšila jsem se na zimu, ale v Arménii už jsme spíše vítali jaro, které souviselo s další tradicí, čímž bylo skákání přes hořící/doutnající slámu! Spousta holek se bálo, ale já si vzpomněla na svá školní léta a skákání do písku a šla jsem na to!
Musím říct, že tento projekt byl více než podařený a to ze dvou hledisek. Měla jsem možnost poznat spoustu skvělých lidí, kteří byli představiteli studentských organizací a jejich energie, zkušenosti a nápady mě hrozně motivovali, abych jednoho dne vytvořila vlastní projekt! Moc se mi líbila závěrečná reflexe účastníků, kdy jsme měli za úkol na podlahu lepenkou připravit siluetu panáčka a postavit se na místo, podle toho, jaké v nás projekt zanechal dojmy. Já měla obě nohy na hlavě – jednu v horní části kvůli nabytým vědomostem a druhou na rtech, neboť můžu za všechny účastníky s radostí potvrdit, že jsme žádnou společnou chviličku nepromarnili a nešetřili úsměvy ani smíchem!
Lucie Zágorová
