We Volunteer with FUN (OSDA – Organization for Strategic Development in Africa) — Ghana

single-image

Termín konání: 14. září – 14. prosinec 2015

Místo konání: Volta region of Ghana

Tento projekt byl zcela hrazen z prostředků Evropského centra mládeže Břeclav, které vyslané dobrovolnici uhradilo následující  náklady: zpáteční letenku, pojištění, vizum, povinnou vakcinace (žlutá zimnice), ubytování, stravu a kapesné.

Účastnice: Jana Ondrejková

Blog z projektu si můžete přečíst zde: http://janaondrejkova.blogspot.cz/

Šíření výsledků projektu: Ve spolupráci s Městskou knihovnou Břeclav jsme uspořádali besedu s vyslanou dobrovolnicí Janou Ondrejkovou. Více o besedě si můžete přečíst zde.

Na této stránce můžete najít informace o ghanské organizaci (www.osdaworld.org), a informace o pozici, kterou naše dobrovolnice na tomto projektu vykonávala najdete níže a v infopacku (Volunteerguide).

Popis dobrovolnické pozice zdravotníka:

Voluntary Health Worker (Volta Region of Ghana)

  • Volunteer health work in Ghana would not only help in developing a career, but also increases prospective healthcare worker’s sense of compassion, self-worth and skills.
  • Volunteers/Interns will work with local clinics by assisting the staff with minor procedures and also provide valuable educative information such as safe motherhood, healthy eating and nutrition or consult with individuals and groups.
  • Assist in coordinating community meetings, trainings in the target communities and work with trained nurses to give additional support as needed in the target communities.

Report z projektu:

V rámci projektu „We Volunteer with FUN“ organizací EYCB a OSDA (Organization for Strategic Development in Africa) jsem byla vyslána do Ghany v pozici zdravotnickýho dobrovolníka. Organizace OSDA vysíla dobrovolníky z různých zemí světa do regionu v oblasti jezera Volta, kde se pak věnují dobrovolnické činnosti.

Po mém příchodu do hlavního města Akra jsem se seznámila se členmi OSDA, kterí mně v průběhu prvního týdne obeznámili se ghanským spůsobem života, kulturou a základmi jazyka ewe, kterým se říka v oblasti jezera Volta. Mými společníkmi byli členové organizace OSDA, jměnovite prezident Manfred Taiwah, jeho bratři Bright a Brown, kolegové Sarah a John a mnozí jiný. Díky jejich pomoci jsem se mohla rychleji zorientovat v novém prostředí a překonat tak počáteční kulturní šok. V Akre se jezdí prostřednictvím minibusu zvaného tro-tro, který plní roli hromadní dopravy. Jedná se o zcela jediněčný spůsob přepravy cestujících, kterí možno vidět jen v některích zemích Afriky. Provoz v Akre je chaotický, pravidla cestní přemávky se zkrátka nedodržují. Nejznámějším náměstím v Akre je tzv. Black Star Square aneb Náměstí Nezávislosti, které dal vybudovat první   prezident nezávislé Ghany Kwame Nkrumah. Za návštěvu stojí Accra Art Centre, kde je možné koupit tradiční ghanské výrobky, jako ku příkladu Kente, což je druh tkaniny, kterou vyrábí národ Ašantů v okolí města Kumasi. Populárním materiálem je dřevo jako africký eben, případně schránky měkkýšů a slonovina. Typickým pro Akru je všudepřítomní nepořádek, prach a pravidelní výpadky elektrickýho proudu. Proto je důležité všude se sebou nosit přenosní baterku.

Po týdnu strávením v Akre jsem se přesunula do regionu Volta, konkrétně do věsnice Agbesia, kde jsou taky umístnění ostatní dobrovolníci z organizace. Dvě holky a pět chlapců z Německa pracují v místních školách a na klinice v Duga. Jejich úkolem je asistovat učitelům při výuce předmětů jako matematika, angličtina a jiné. Dobrovolníci dělají skvělou práci a jsou oblíbení mezi učiteli i žákmi. Agbesia je typicka africka věsnice, ve které se život točí především kolem pěstování plodin jako banány, kakao, kokosové ořechy, citrusové plody a jiné. Domácí si všechno vypěstují samy a zároveň se věnují chovu zvířat. V Ghaně je zvykem zvát své příbuzné a přátelé na oběd, večeři, ale není neobvyklé když vás na ulici osloví úplně cizí člověk s pozváním na návštěvu. Fráza v ewe jazyce zní „vami dunu“ (pojďte jíst) a odpověď zní „jó“ (děkuji). K jídlu se podávají jídla jako fufu, banku, akple, kenkey, které možno porovnat konzistencí ke syrovému cestu, v kombinaci s masovým vývarem. Jídlo je hodně kořenité, ale postupně jsme si domácí kuchyň oblíbili. Počas týdne stráveného v Agbesii jsem spolu s Janou (dobrovolnicí z Německa) pracovala na klinice v Duga. Práce zahrnovala různou administrativní činnost, pomoc při očkování a vážení dětí. Zúčastnili sme se taky programu „Ghana National Immunization Days“, který trval tři dny a počas kterého jsme navštívili všechny domácnosti, školy ve vesnici a podávali jsme dětem do pěti let polio vakcínu a vitamin A. Agbesia mi přirostla k srdci kvůli vlídnosti místních obyvatel a příjemnému prostředí.

Mím dalším působištěm bylo městečko Have, nacházející se poblíž Agbesia. Zde jsem pracovala na klinice Have Health Centre a práca mně velice bavila. Zastávala jsem pozici lékárníka, vydávala jsem léky na předpis a radila pacientům jak je užívat. Zároveň jsem byla odpovědná za správné uchovávání a zásobování léku. Když bylo nutné, pomáhala jsem i při administrativní činnosti a při pravidelném vážení a očkováni dětí na klinice. Nejčastějším ochorením byla bezpochyby malárie, přičemž pacientmi byli hlavně děti. Naštěstí je tady možnost rychlé diagnostiky a účinná léčba v podání kombinace artesunat a amodiachin anebo artemeter a lumefantrin. Častým onemocněním byli gastroenteritida, infekce dýchacích cest, parazitózy. Seznam dostupních léků je v porovnání s Europou krátký, ale na léčbu základních onemocnění dostateční. Díky pomoci mých kolegů jsem se rychle seznámila s principy zdravotnického systému v Ghaně a různými specifikami péče o pacienty. Have Health Centre počas inspekce ministerstva zdravotnictví získalo nejvyšší počet bodů v celém regionu Volta a já jsem vděčná, že jsem mohla pracovat právě tady.

Ghana je krásná země, kde je možné zažít koupání v oceánu, putování džunglí ke vodopádům, setkání s opicemi a množství jiných zážitků. Pracovat jako dobrovolník v této zemi byl neskuteční zážitek, který mi umožnil dívat se na svět jinýma očima a pomohl mi stanovit si, co je v životě skutečně důležité. Jsem velmi ráda, že jsem měla příležitost seznámit se s tolika skvělými lidmi, kteří jsou i přes nelehké podmínky optimističtí a dokáží se radovat ze života.

Možná se ti bude líbit