And After All We Are What We Are — Rumunsko

single-image

ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz

Termín konání: 3.—12. prosinec 2024

Místo konání: Sarata Monteoru & Buzau, Rumunsko

Český tým: 2 účastníci (ve věku 18+)

Přečtete si info-pack.

Hostitelská organizace: Fundatia Pentru Tineret (FPT)

Report z projektu:

Tréninkový kurz pořádaný FPT Buzau se konal ve dnech 3. – 12.12 2024 v malé horské vesnici Sarata-Monteoru asi 70km od většího města Buzau. Tématem kurzu byl problém diskriminace minoritních skupin spojený s dalšími sociálními a digitálními problémy. Celkem nás bylo 35 účastníků z celé Evropy a Turecka. Z toho mělo několik lidí původ v Indii a Sýrii. Byli jsme ubytováni v hezkém rodinném pensionu u lesa na kraji vesnice. Zde jsme měli i veškeré naše společné aktivity a workshopy společně se snídaní, obědem i večeří.

První den se už velká skupinka potkala na letišti, odkud jsme měli zorganizovaný společný autobus do Monteoru, celkem asi 2 hodiny cesty. Ubytovali jsme se pozdě večer a měli jsme společnou večeři. Začali jsme se seznamovat a hned jsme si všichni sedli. Pokoje byly rozděleny náhodně tak, aby nikdo ze stejné země nebyl spolu, proto byl každý s někým, koho předem neznal.

Hned druhý den jsme začali s aktivitami. Během noci ještě dorazilo několik lidí a připojili se k nám. První polovinu dne jsme se seznamovali a dělali jsme organizační věci. Každý se představil podle toho, co si sebou přivezl za „object“. Zajímavá hra k zapamatování. Při polední pauze jsme měli možnost jít do místního supermarketu. Cestou jsme potkali více psů, než jsem kdy viděla. Supermarket byl opravdu kulturní zážitek, ale nakoupili jsme si, co jsme potřebovali a byli jsme spokojení. V odpolední části jsme měli první session Silent dialogue a večer byl první mezinárodní večer, kdy jsme se mezi jinými představili i já s Taherem za Česko.

Každý den začínal energizerem, jak je na Erasmu zvykem. Druhý den dopoledne jsme byli venku a dělali hry důvěry a teambuilding. Vše bylo výborně zorganizované a připravené a proto tyto hry fungovali a stal se z nás skvělý kolektiv. Odpoledne byly další aktivity až do večeře. Ve skupinkách jsme chodili po stanovištích a plnili různé úkoly. K večeru jsme měli pro mě nejzajímavější workshop/hru celého projektu. Jmenuje se Albatros culture a je opravdu velmi poučná. Nebudu o ní říkat více, protože nechci prozradit, pokud by to náhodou někdo někdy měl možnost zažít.

Tento den byl rovněž 5. prosince, čili Sv. Mikuláš. Všichni dostali za úkol koupit malý dárek do tombol a večer s každý vylosoval a dostal malý dárek.

V pátek 6. prosince jsme měli za úkol připravit si divadelní scénku v malé skupince demonstrující formu diskriminace. Odpoledne nám byl vysvětlen program na zbytek dne a celý druhý den. Bylo jím nakreslit komiks opět demonstrující diskriminaci z různých úhlů pohledu. Večer byl druhý kulturní večer, kde se představil zbytek zemí.

Celou sobotu 7. jsme strávili pracováním na našich komiksech. Čas jsme měli až do 5 odpoledne, kdy jsme je pak pověsili na zeď ve společenské místnosti a mohli se pokochat díly našich spoluúčastníků. Některé byly vtipné, některé hlubokomyslné a viděli jsme mnoho různých forem kreslení a provedení. Po výstavě nám byl vysvětlen program na další den plus jsme se rozdělili do skupinek.

Neděle byla zasvěcena práci na projektech ve skupinkách. Měli jsme skupinku, která vytvářela divadlo, skupinku pro takový „magazín“ o tomto projektu a pak 3 skupinky na videa.  Já byla ve skupince, která vytvářela music video na písničku I love it.

Vytvořili jsme scénář a pak video natočili i se všemi ostatními. Všichni si to moc užili a je to určitě jedna ze zásadních vzpomínek na tento projekt. Kéž bych mohla toto video sdílet i tady. V neděli večer se konala tradiční rumunská grilovačka, pořádaná našimi organizátory a dvěma dívkami z Rumunska, co byly s námi na projektu. Kromě tradičních sýrů a salámu byla i ochutnávka místní pálenky a workshopem, jak ji správně pít.  

V tento den se rovněž začala revoluce v Sýrii a spadl diktátorský režim. Byli tam s námi dva lidé ze Sýrie, kteří před ním utekli a bylo velmi zajímavé a emocionální toto prožívat s nimi. Je to další součást Erasmu.

V úterý ráno jsme museli bohužel zabalit kufry a vyrazit k autobusu. Bylo to smutné loučení s tímto skvělým místem, ale naštěstí ještě ne mezi sebou. Poslední dvě noci jsme strávili ve městě Buzau. Zde divadelní tým předvedl svou hru několika studentům místní školy. Měli jsme kulturní výlet do centra města a měli jsme možnost nakoupit si suvenýry.

Druhý den byl ve stejném duchu. Všichni jsme se snažili užít si poslední chvíle dohromady. Večer jsme odhalili Secret friends a všem bylo smutno, že se musíme rozloučit. Někdo odjížděl už ten den v noci, já jela ve čtvrtek brzo ráno do Bukurešti. Ještě jsem měla možnost strávit hodinku ve městě, ale pak už byl čas jet na letiště a zpět do ČR.

Chtěla bych moc poděkovat jak rumunské FPT i české EYCB za tuto jedinečnou možnost. Tento projekt byl zatím nejlepší, na kterém jsem kdy byla. Skvělá organizace, rychlá komunikace a skvěle vyvážený program. Doporučila bych všem a rozhodně to udělám. Pokud někde uvidíte projekt v Sarata-Monteoru, neváhejte!

Julie V.

Možná se ti bude líbit