Datum konání: 1. – 9. prosince 2011
Přípravné setkání: 15. – 18. listopadu 2011 (Za skupinu jede jen 1 člověk, který se pak zúčastní i samotného projektu v prosinci. Organizátoři proplatí 100% nákladů na dopravu tam i zpět).
Místo konání: Batman, Turecko
Organizátor: Project Network
Účastníci: Václav Těhle, Pavel Harnych, Ondřej Filip, Helena Vymazalová, Veronika Boxanová, Boris Sokol, Radka Valová (GL)
Účastnické země: Turecko, Itálie, Polsko, Česká Republika
Report z projektu (aneb počtěte si jak to na projektu vypadalo):
Projektu „Different Lives, But the Same Rights“ konajícího se v prosinci 2011 v tureckém Batmanu jsem se zúčastnila jako group leader sedmičlenného českého týmu. Spolu s námi tu devět dní trávili také polští a turečtí účastníci. Už jen cesta se stala pro většinu z nás nezapomenutelným zážitkem, opomenu-li skutečnost, že provincie Batman byla tou dobou vyhlášena českým ministerstvem zahraničí jako jedno z míst pro turisty zapovězených (o to však pro naše dobrodružné povahy lákavější), setkali se někteří naši účastníci se střelbou před istanbulským palácem Topkapi, ztrátou zavazadel nebo zmeškáním letadla. Vše jsme však ve zdraví a bez úhony díky spolupráci a teamovému duchu zvládli. Odměnou nám byly krásy jihovýchodního Turecka, poznávání místní pohostinnosti a sdílení názorů a představ týkajících se diskriminace a lidských práv s jednotlivými účastníky.
Přestože právě Batman je moderní průmyslové město prosperující z těžby ropy a nikoliv turistického ruchu (o čemž svědčí i logo ropného vrtu na městské vlajce), navštívili jsme několik historicky významných míst v jeho okolí. Konkrétně sousední Diyarbaikr s druhou největší zdí na světě (6km je sice nesrovnatelných s čínskými 6 000km, ale přesto by nemělo býti opomenuto), starověký Hasankeyf vystavěný nad řekou Tigris, který má být podle plánů developerů v následujících letech spočinout na dně nové přehrady, nebo malebné mětečko Mardin jako vystřižené s orientálních pohádek ležící na hranicích se Sýrií. V rámci projektu jsme se navzájem poznávili nejen prostřednictvím oficiálních aktivit, ke kterým patřily přednášky, diskuze, hry a kulturní večer, ale také v čase neformálním. Večery u čaje a vodní dýmky prokládané místní hudbou a tancem poskytovaly příjemnou atmosféru pro velice obohacující osobní rozhovory a neodmyslitelně patřily k duchu projektu. Byli jsme mimojiné hosty místního rádia, ropného magnáta, starostky a hvězdami lokálního tisku. Hlavním cílem projektu bylo bylo natáčení videa na téma předsudků a diskriminace, které jsmé po překonání jazykových a kulturním beriér nakonec společnými silami zvládli na výbornou.
Jak už to tak u výměn mládeže bývá, nejvíce zkušeností do života si vnímaví pozorovatelé odnesli z přístupu a chování organizátorů, způsobu života místní populace, překonávání vlastních předsudků a drobných osobních zážitků.
