Program: Evropský sbor solidarity – týmové dobrovolnictví

• Work & Festivities – Connect with the Local Community: 23. červen — 8. červenec 2025 (1 dobrovolník)
• Go Out! Help Local Community with Outdoor Activities: 1. červenec—28. srpen 2025 (1 dobrovolník)

Místo konání: Lampinsaari, Finsko

Hostitelská organizace:

Deníky z dobrovolnictví:

Work & Festivities – Connect with the Local Community (23. červen — 8. červenec 2025)

Report z projektu Work & Festivities

Finsko, země lesů, jezer a polární záře, ve které najdete více saun jak osobních aut a jejíž hlavní město působí trochu jako výlet do budoucnosti. Tak přesně tam jsem se měla možnost podívat v rámci mého prvního dobrovolnictví Evropského sboru solidarity.

Na konci června jsme se já, a sedm dalších dobrovolnic z Litvy, Španělska, Řecka, Nizozemska a Itálie, sbalily a vydaly se někam do středu Finska, kde uprostřed ničeho leží malé sdružení vesniček pod společným názvem Siikajoki. Zde jsme strávily dva týdny pomocí místí komunitě a objevováním okolí a rozhodně to stálo za to!

Hlavní misí našeho projektu Work & Festivities bylo vnést do této oblasti trochu života a kultury, a tak naše práce spočívala především ve výpomoci na různých akcích. Prodávaly jsme trička na rockovém festivalu, připravovaly knihovnu na besedu se spisovateli, kontrolovaly vstupenky na tanečním večeru nebo jsme třeba obsluhovaly stánek se zmrzlinou na břehu Baltského moře. Práce byla opravdu různorodá a každý den na nás čekalo něco nového, že by to ale byla jediná náplň našeho času, to se rozhodně říct nedá.

Když jsme si „odbily” svých šest hodin práce, čekal nás nabitý volnočasový program, za který jsme z velké části vděčily ochotným místním. Jednou jsme byly na projížďce lodí, jindy na koncertě, další den jsme měly například možnost zkusit si i tradiční finskou saunu včetně koupání v ledové řece. Volné víkendy jsme využily na výlety. Nejzajímavějším z nich byla určitě naše výprava do Santovy vesničky a za polární kruh, jehož hranici jsme překročily v tričkách při 20 stupních 🙂

O Finech se říká, že jsou chladní a odtažití, a že se s cizími lidmi neradi baví. V našem případě byl však opak pravdou. Nejenže byli všichni místní, se kterými jsme se v průběhu těch dvou týdnů setkaly, velmi přátelští, ale byli i ohromně ochotní udělat nám náš pobyt v jejich zemi opravdu nezapomenutelný. Dostaly jsme tak nesčetné ochutnávky tradičního finského jídla, stejně jako spoustu suvenýrů. Nic se však nevyrovná jídlu zvanému Lohikeitto, což je finská polévka ze zeleniny a lososa, kterou všem doporučuji aspoň jednou v životě zkusit!

Celkově mi tyto dva týdny daly spoustu, nové zkušenosti, přátelství, poznání nové kultury.. Finsko mi, i se svým nevyzpytatelným počasím a nekonečným dnem, přirostlo k srdci, a vím, že se tam ještě někdy vrátím. Možná i v rámci dalšího dobrovolnického projektu!

Káťa