Puppetryly — Francie

Je 15. října, probouzím se okolo osmé ráno. Kolem mě stále odpočívá mnoho účastníků po včerejším dlouhém dni plném cestování. Kvůli zpožděným vlakům většina dorazila až pozdě v noci. Vyjdu ven, nadechnu se čerstvého vzduchu a užívám si krásný výhled. Za mnou se tyčí začátek Alp a přede mnou se probouzí malebná krajina jižní Francie. Chladivé ráno mě pohladí po rozespalém těle, ale brzy mě zahřeje hrnek teplého čaje, který pevně sevřu v dlaních. Přepadne mě vlna vděčnosti. Nacházím se totiž v malé vesničce Sainte-Eulalie-en-Royans, kde od 14. do 25. října probíhá tréninkový kurz zaměřený na loutkářství. A já měla to štěstí stát se jeho součástí.

Program dne

Po snídani onoho dne proběhlo mnoho senzačních seznamovacích her, které nás pobavily a zároveň přinesly prostor pro sdílení, co od kurzu očekáváme, a jaké jsou jeho cíle. Odpoledne bylo věnováno teorii – dozvěděli jsme se o historii loutkářství, různých typech loutek a tradičních přístupech v jednotlivých zemích.

Večery patřily tzv. International Culture Nights. Každý tým si připravil ukázku své kultury, a to nejen v podobě tradičních jídel, ale i tanců nebo písní. Tyto večery byly jedinečnou příležitostí okusit atmosféru různých koutů světa.

Účastníci a týmy

Sešly jsme se tu samé ženy z různých částí Evropy. Spolupráce s nimi byla inspirativní a plná rozmanitosti. Český tým tvořily tři členky, dále byly zastoupeny ženy z Irska, Nizozemí, Belgie, Francie, Maďarska a Polska. Některé účastnice měly kořeny v Austrálii, Rusku či Španělsku. Každý večer jsme se díky kulturním programům „přenášely“ do jiné země a objevovaly její jedinečnost. Rozmanitost kultur a pohledů na tvorbu a divadlo zažehla tvůrčí jiskru. Každá z nás přinesla do projektu něco jedinečného, což se odrazilo nejen v našich loutkách, ale také v atmosféře celého kurzu.

Tvorba loutek

Druhý a třetí den jsme se s nadšením pustily do výroby loutek. Začaly jsme tvorbou hlaviček z polystyrenu ve tvaru vajíčka, na který jsme nanášely modelovací hmotu dle vlastní fantazie. Klíčové bylo vytvořit nos, který určuje směr pohledu loutky. Charakter loutky byl zcela na nás. Po zaschnutí jsme hlavičky pokryly dřevěnou pastou smíchanou s lepidlem a nechaly je schnout na čerstvém vzduchu.

Mezitím jsme pracovaly na tělíčkách. Každá z nás si z látky vystřihla tvar velikosti těla, které jsme následně sešily a vycpaly. Tělíčka jsme oblékly do vlastnoručně vytvořených oblečků. V této fázi si mnohé z nás daly záležet a tvořily je i ve volném čase. K dispozici jsme měly bohatý výběr materiálů, což nám umožnilo plně rozvinout kreativitu.

Po zaschnutí pasty jsme hlavičky opracovaly a některé je dokončily pomocí přidání detailů pomocí akrylových barev.

Další dny jsme se věnovaly divadelním a improvizačním hrám. Učily jsme se manipulaci s loutkami od základů – od práce s vlastním tělem, emocemi a dechem, až po vdechnutí života do loutek. Tyto aktivity byly nejen zábavné, ale také velmi přínosné. Měly jsme také příležitost zhlédnout představení, ve kterém herec pracoval s objekty jako s loutkami, po skončení proběhla krátká diskuze s tvůrci.

Závěrečné představení

Poslední dny kurzu jsme strávily přípravou finálních scének ve skupinkách. Naše práce vyvrcholila představením v nedalekém domově důchodců, kde jsme mohly prezentovat své nové dovednosti a vytvořené loutky.

Závěrem

Ráda bych poděkovala organizaci EYCB za tuto obohacující a nevšední příležitost. Dozvěděla jsem se o nových technikách a postupech, které využiji ve své budoucí práci. Erasmus+ pro mě ale nebyl jen o učení a tvorbě, ale také o přátelství, inspiraci a sdílení jedinečných okamžiků.