ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Termín konání: 24. duben—3. květen 2025
Místo konání: Banská Štiavnica, Slovensko
Český tým: 5 účastníků (ve věku 15-30 let) + 1 group leader (ve věku 18+)
Přečtete info-pack.
Hostitelská organizace: Bratislava Policy Institute
Report z projektu:
Jistě jste se někdy cítili zracení. Možná vám nevycházejí plány nebo se děje něco, co neočekáváte. A v takových chvílích přichází pokaždé velkolepé věci. Tohle bylo ono.
Přijela jsem na místo konání a byla okouzlena přírodou, tolik lesů a zeleně jsem už dlouho neviděla. Údolíčko obce Banské Štiavnice bylo bohaté nejen co se týče přírody, ale i kulturního vyžití. Několik restaurací, klubů, památek a hlavně rybníků, kde chodívali místní trávit volný čas se svými blízkými. Pokaždé, když jsme se tu nachomýtli, okamžitě jsme měli pocit, že jsme nedílnou součástí komunity a že sem odjakživa patříme.
Propojení znalostí ekologie do hmatatelné podoby, která následně může měnit svět, jsme si vyzkoušeli v několika poskytnutých a zajímavých workshopech. Například návštěva neziskovky Baterkáreň, trnavská komunita, která dokáže ze všeho starého udělat fungl novou, plně hodnotnou věc. S nimi jsme si vyzkoušeli vyrobit domácí vonné mýdlo.
Poté trochu analytiky a grafů, pan Vašečka se toho ujal bravurně. Je velmi známý, především na Slovensku, svými projevy a postoji z pohledu socio-ekologického hlediska. Lekce psychologie uplatněné na problémy související s globálním oteplováním nám rozšířili obzory, jak různí lidé vidí novodobé situace, ba i ukázali jak se vyvarovat tzv. eco-anxiety, což je vlastně pocit, kdy máte potřebu vynaložit všechno své úsilí, jen abyste byť jen o trošičku zlepšili dosavadní stav přírody a chování ostatních lidí vůči ní.
Největších změn z uvedených však dosahuje zbrusu nová, maličká firma ve Žiaru nad Hronom – Reneso. Tu se pětičlenná skupina žhavých nadšenců soustředí na recyklaci cigaretových nedopalků a elektronických vapů, ve kterých se nachází vlákna acetátu celulózy (= velmi krátká bavlněná vlákna), jež následně promění tak, aby utvořily asfaltovou hmotu. Výsledkem je, na první pohled obyčejná, asfaltová cesta. Zní to jako líbezná píseň, přesto tu je jedna, dosti zásadní, záležitost. Ti lidé pracují ve vysoce zdraví nebezpečných podmínkách, když zpracovávají mraky takového odpadu denně. Přimělo mě to přemýšlet, kolik lidí by vystavilo své zdraví ve prospěch společnosti.
Túry a všemožné výlety po okolí, ale i v odlehlejších destinací, a že jich skutečně nebylo málo, po okolí, nám ukázali, jak neskutečně nádherná příroda dokáže být a v jakých podobách. Pak bohužel zavítaly myšlenky o tom, jak málo si vážíme všeho toho, co bereme jako samozřejmost, co Matička příroda nabízí. Bez jakéhokoli pomyšlení na to, že se jí to někdy vrátí. Udělejme jí proto šťastnou. Buďme milí, važme si jí, neškoďme jí více, než musíme a hlavně… mějme z ní radost:)
Jelikož téma projektu se zaměřovalo na životní styl a přírodu, vegetariánská strava nemohla chybět. Upřímně, mně osobně chutnalo, avšak jiní byli odlišných názorů. Tady záleželo na každém zvlášť, je složité dosáhnout stoprocentní spokojenosti u všech a po všech stránkách.
Odjíždím s takovou kupou zážitků, nezapomenutelných momentů, krásných vzpomínek, přínosných zkušeností a především s hromadou nových přátelství, že budu ještě dlouho mít post erasmus depression (kdo neví, pozná). Možná ale ne, protože vezmu vše, co mi leží v rukou a uskutečním vše proto, abychom se zase s ostatními viděli. Děkuji všem, kteří byli tohoto součástí a za možnost být součástí<3
Klára S.
