Termín konání: 11.-20. červen 2018
Místo konání: Valdagno, Itálie
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Přečtete si info pack
Účastníci: Jakub Cieślar, Karolína Matochová, Martina Rybová, Hana Kovačicová
Group leader: Nikola Škodáková
Hostitelská organizace: Studio Progetto Onlus Cooperativa Sociale
Účastnící se země: Itálie, ČR, Polsko, Bulharsko, Španělsko, Rumunsko, Portugalsko
Report z projektu:
Od 10-20.6. 2018 se v italském městečku Valdagno konala výměna mládeže nesoucí název A.D.D.I.C.T.E.D. Projekt byl zaměřen na analýzu závislostí a s tím spojená nebezpečí, případně vedlejší účinky. Celkem 30 účastníku z 6 zemí – Itálie, Španělska, Portugalska, Bulharska, Polska a Česka, strávilo 10 dní na úpatí malebných Alp.
První zastávkou větší části českého týmu bylo město Verona. Spatřili jsme Arénu – třetí největší svého druhu po římském Koloseu a po amfiteátru v Capui, nádherné náměstí Piazza delle Erbe nebo bydliště hrdinů anglického dramatika Williama Shakespeara – Romea a Julie. Atmosféru tak krásného města podtrhovalo pravé italské počasí, kdy ručička teploměru sahala nad 30 °C ve stínu. Naše cesta pokračovala vlakem do Vicenzy, historického města vzdáleného asi hodinu od Verony. Zde jsme nastoupili do autobusu, který nás po hodině a půl cestování zavezl do cíle, Valdagna. Po příjezdu jsme byli informování, že do 15 minut nás přijede vyzvednout organizátor a dopraví nás na místo konání. Po více jak hodině čekání jsme konečně nastoupili do dodávky a kochali se okolní přírodou. K našemu překvapení tato výměna mládeže neproběhla v centru města, ale v 8km vzdálených horách. Celé naše putování z Česka do Valdagna trvalo zhruba 30 hodin.
Byli jsme jedni z prvních, kteří se mohli ubytovat v hromadných pokojích po 6-8 osobách stejného pohlaví. Zbytek dne jsme strávili seznamováním se se členy jiných národností. V podvečer někteří z nás podnikli krátkou procházku v horské přírodě s výhledem na Alpy. Byl to opravdu kouzelný moment slyšet bzučení hmyzu a záblesky světlušek.
Další dny nabídly různé seznamovací aktivity, většinou ve skupinách stejných zemí. Jeden z odpoledních úkolů zněl: Připravte si v týmech prezentaci, obraz nebo nějakou formu přednášky na otázku „Co pro nás znamená závislost?“ S nekonečnou fantazií jsme připravili divadlo – pantomimu. Neuvěřitelné a srdceryvné herecké výkony, podtržené skvělou hudbou a kulisami, nám zajistily obrovský úspěch. Třetí den si pro nás tým organizátorů připravil hru „Frame the dealer“. Na venkovní ploše se objevilo „místo činu,“ kde se nacházely desítky náhodných předmětů. Našim úkolem bylo zapamatovat si přesné umístění a polohu těchto věcí. Po uplynutí 30 minut bylo jejich rozmístění pozměněno a my jsme je měli uložit do původních pozic. Háček byl ale v tom, že…předměty mohly přemístit jenom nevidící osoby. Důležitou roli sehrála dobře zvolená strategie. Rozdělili jsme se do menších skupin, z každé skupiny byl vybrán jeden „nevidomý“. Určili jsme si specifické hlasové povely a zvuky, jelikož mluvení bylo zakázáno. Jednalo se o velmi náročnou a s časem frustrující aktivitu. Nakonec se nám úkol podařilo splnit. Bylo skvělé, že jsme si na volné večery a dlouhé noci připravili různé hry, které sloužily jako skvělý nástroj k integraci.
Bohužel, na projektu došlo k poměrně velké nepříjemnosti. Na jednu noc bylo v plánu rozdělání ohně na louce (vzdálené asi 200m od ubytovny) s výhledem na Valdagno. Všichni si večer náramně užili konverzací a poslechem hudby. Ráno bylo pro všechny studenou sprchou. Po skvělé snídani (kterou mimochodem připravil český tým) jsme byli svědky opravdu nepříjemné situace. Náš lektor ráno zjistil, že jsme ponechali reproduktor na louce a nepřinesli ho zpátky. Každý si byl vědom toho, že to bylo nezodpovědné z naší strany. Projev a chování lektora ale překročilo jakékoliv meze a neuvěřitelně agresivním způsobem na všechny účastníky křičel, bezohledně rozbíjejíc předměty kolem sebe. Za trest jsme museli pouklízet okolí ubytovny, ohniště a louku. Všichni jsme se shodli na tom, že chyba byla v tomto případě na naší straně, ale způsob jakým nám to bylo „řečeno“ bylo přímo v odporu s hodnotami a cíli projektu Erasmus. Situace byla kritická, zatím skvělá atmosféra projektu byla v tahu. Rozhodli jsme se, že tento stav vyřešíme dialogem. Po úklidu se všichni (včetně lektora) usadili na zahradě a promluvili si. Jestli bylo něco, co mohlo tento stav alespoň maličko posunout k lepšímu, tak to byl právě tento moment. Situaci jsme si vyříkali, náš lektor uznal, že udělal obrovskou chybu. Omluvil se a sdělil nám, že je to pro něho významnou lekcí. Náš dialog poté změnil charakter na životní příběhy a zážitky spojené se závislostí. Pro většinu přítomných byl případ „reproduktor“ uzavřen. Do této doby pro nás bylo připraveno málo aktivit spojených s tématem výměny – závislostmi. Domluvili jsme se, že část workshopů, přednášek, diskuzí a činností povedeme my.
Tímto způsobem se výměna mládeže o závislostech přetransformovala na jistý soubor aktivit různých témat – np. Psychologie. Sobota pro nás znamenala volný den – nejpočetnější skupinou byli nadšenci horské turistiky, zbytek odjel po své trase objevovat krásy Vicenzy, Verony nebo Benátek. Na večer si pro nás v nedalekém městečku připravili studenti-dobrovolníci zábavné hry a diskotéku.
Za zmínku určitě stojí kulinářské umění zdejšího kuchaře, který pro nás vařil opravdu chutné a vydatné, většinou italské speciality. Měli jsme také možnost pod dohledem vedoucího organizace, která připravila tento projekt, nachystat a upéct pravou italskou pizzu. Poslední večer jsme byli pozváni na večeři do místní restaurace. Zdejší bruschetta byla bezkonkurenční. Celý projekt jsme zakončili rozlučkovou párty. Ráno jsme odjeli každý po vlastní ose směrem domů.
Projekt sám o sobě připraven kvalitně nebyl, pro některé to bohužel znamenalo ztrátu chuti, radosti a nadšení až do konce pobytu. Dle mého názoru byla tato výměna mládeže skvělou zkušeností, většina zúčastněných ji hodnotila kladně. Přestože nebylo vše perfektní a podle přestav, dalo se z programu, konverzací, přednášek, her a v neposlední řadě diskuzí mnoho získat a naučit – stačilo být pouze aktivní a mít ochotu něco dělat
Tímto bych chtěl poděkovat organizaci EYCB za možnost zúčastnit se této výměny mládeže.
Jakub Cieślar
