Datum konání: 19. – 26. 4. 2008
Místo konání: Ankara – Turecko
Pořadatel: Stand Up and Save Your Future– Turecko
Partneři: Azerbajdžán, Litva, Makedonie, Polsko, Německo, Česká republika
Účastníci: Jana Kostrhunová, Kateřina Valášková, Lukáš Klučka, Pavel Cypris, Lucie Furišová
Report:
,,Beware of disasters“ nebo také ,,Felaketlere dikkat“. Tato dvě slova tvoří název projektu, kterého jsem se v dubnu s dalšími čtyřmi kamarády, studenty břeclavského gymnázia, zúčastnila. Ovládáte-li anglický či dokonce turecký jazyk, pak jste si jistě přeložili užitečnou informaci obsaženou v tomto názvu, tedy: ,,Pozor na nebezpečí“.
V Ankaře, hlavním městě Turecka, kde se tento projekt konal, nás po celý týden nejrůznější odborníci varovali, jak si právě na nebezpečí dávat pozor a jaké situace vlastně mohou být nebezpečné.
Někteří z vás určitě z vlastní zkušenosti ví, že mezinárodní ,,workshopy“ tohoto typu mají sice pevně stanovený rozvrh skládající se z nejrůznějších více i méně zábavných přednášek, k němuž musí všichni účastníci přistupovat zodpovědně, ale také se vždy najde čas na společenské vyžití, navázání nových přátelství s mladými lidmi ze všech koutů světa a poznání země, kde se konkrétní projekt koná.
Náš první večer proběhl klasicky v duchu ,,lámání ledů“. Pomocí někdy velmi originálních her se snažíte zapamatovat si jednodušší jména. Ovšem s těmi pro Češtinu nesmyslně znějícími a jazyk sukujícími jako například ,,Büyükčekmence“, budete nejspíše bojovat po celý týden. Během večera si otypujete a možná i trochu zbrkle zaškatulkujete povahy jak jednotlivců, tak i celých národů (v našem případě Turků, Němců, Ázerbajdžánců, Makedonců, Litvanů a Poláků). Okamžitě se prozradí vůdčí typy, tišší povahy, rození baviči a samozřejmě i tolik nesnesitelní ,,prudiči“.
Když jsou ledy prolomeny, okamžitě se přechází na práci. Další dny se již tedy neodvíjí v tak odlehčeném tempu. Vždy po snídani jsme se uvelebili v zasedací místnosti a pozorně naslouchali přednáškám o zemětřesení, životním prostředí i o nebezpečí spojeném s jízdou v autě. Každý projev byl veden specialistou v konkrétním oboru. Někteří využívali překladatelky, jiní si vystačili se svou mnohdy velmi osobitou tureckou angličtinou. Na každé téma jsme posléze vedli dlouhé diskuze. Během týdne jsme se samozřejmě také dostali do ,,terénu“. Díky turecké, místy chaotické organizaci jsme nikdy nevěděli, co nás čeká. A tak docházelo ke vtipným situacím. Například když nám bylo řečeno, že jedeme na ministerstvo, pochopitelně jsme zvolili vhodný oděv pro tuto událost. Ano, šli jsme na ministerstvo, ale hned potom nás zavezli do odlehlé horské oblasti, každému byl přidělen rýč a stromek k zasazení. Tak se stalo, že jsem velmi elegantním a mírně exotickým způsobem v sukni a lodičkách zachraňovala tureckou přírodu od desertifikace. Další dny jsme ještě navštívili jakýsi výzkumný ústav zemětřesení a samozřejmě mauzoleum a muzeum snad nejmilovanější historické osobnosti, kterou není nikdo jiný než Mustafa Kemal Atatürk.
Nedílnou součástí projektu byl i Turecký a Mezinárodní večer. Turecký večer nás překvapil svým bohatým rautem, charakteristickou muzikou i zvyky, které nám byly ukázány. Nepochopitelným překvapením však pro nás byl turecký diplomat pracující v Makedonii, který s námi více než nadšeně vedl konverzaci v češtině. Vysvětlení, jak se naučil česky, jsme dostali v zápětí, řekl nám totiž, že v Česku strávil krásnou životní etapu. Při mezinárodním večeru si každá skupina nachystala stůl s národními specialitami a úkolem všech bylo ochutnat i ty nejpodivnější pochutiny každého státu.
Co dodat závěrem? Mám-li zhodnotit projekt, říkám, že až na určité organizační nedostatky, které se samozřejmě bez mrknutí oka odpouštím, splnil svůj účel. Poučil i pobavil. Mám-li zhodnotit Turecko, nemůžu být tak obecná. Je to země plná rozporů. Ankara
je jiné povahy než primitivnější venkov a je také jiná než Istanbul s jasně evropským duchem. Neočekávejte od hlavy až k patě zahalené ženy, ale stejně tak nebudte překvapeni (obzvláště pokud jste blonďatá turistka), že se projdete hlavním bulvárem bez povšimnutí a povolávání jakýchsi pokřiků všudypřítomných mužů.
Kateřina Valášková
