Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Datum konání: 24. únor – 3. březen 2017
Venue: Izmir, Turecko
Prosím pročtěte si info pack a rozpis denních aktivit.
Účastníci: Vít Votroubek, Zuzana Nerudová
Hostitelská organizace: Yasar University, European Union Center
Účastníci se země: ČR, Portugalsko, Španělsko, Turecko, Chorvatsko, Itálie, Litva, Slovensko, Řecko
Report z projektu:
Projekt se jménem Creactment se konal od 24. února do 3. března v tureckém Izmiru. Zúčastnilo se jej 27 lidí různých národností, z České republiky, Slovenska, Řecka, Chorvatska, Itálie, Španělska, Portugalska, Litvy a Turecka. Hlavním nosným tématem bylo projektové řízení propojené s kreativními metodami a s principy neformálního vzděláváním. Téma tedy cílilo na to, jak vylepšit své vlastní projekty nejen po organizační, ale také po ideové a kreativní stránce. Vše bylo zaštítěno centrem evropského vzdělání při Yasar univerzity.
Prvního dne jsem se seznamovali pomocí nejrůznějších ice-breakingových her. Po seznamovacím kolečku jsme si každý nakreslili mapu svého imaginárního státu, který by nás charakterizoval. Někteří to pojali formou fiktivního ostrovu. Města symbolizovala jednotlivé zájmy a charakteristiky. Poté jsme hádali jednu vlastnost, která byla nesprávná. Občas vznikaly velmi humorné situace. Je zajímavé vymyslet takovou vlastnost, kterou o vás někdo předpokládá, ale není pravda. Pak jsme hráli hru s nataženým provazem, z kterého vznikala síť. Další výbornou věcí bylo sdílení našich očekávání, obav a příspěvků. Pomohlo to podpořit celkovou skupinovou dynamiku a uvolnit atmosféru. Dále jsme skládali puzzle s mapou Turecka, avšak ne klasickou cestou, ale tak, že každý měl na čele lístek s konkrétní rolí, o které jsme nevěděli. Například člověk, který jde mimo téma nebo ten koho ignorují apod. Na tomto cvičení šlo krásně vidět důležitost komunikace.
Pak přišla na řadu tvorba koláže, moje nejoblíbenější aktivita. Toto cvičení sloužilo na uvolnění pravé mozkové hemisféry. Vznikaly velmi zajímavé koláže, a to jak po výtvarné tak obsahové stránce. Následující aktivita byla už více strategická a týkající se víc samotného tématu, a proto bylo potřeba rozproudit mozky k přemýšlení. Věnovali jsme se hledání tématu osobního projektu. Každý si vypsal strategické životní projekty, takové, u kterých cítil, že by je chtěl opravdu uskutečnit, ať už ty dlouhodobé vizionářské, tak čistě praktické krátkodobé. Každý vytvořil 10 námětů. Ty jsme poté dále prioritizovali metodou jejich bodování pomocí tří kritérií jako motivace, schopnost realizace a urgentnost. Součtem bodů nám vyšel zúžený výběr. U vybraného projektu jsme potom použili další metodu, tzv. salámovou, tedy rozdělení projektu na důležité celky. Dozvěděli jsme se též o roli horizontálního koncepčního a vertikálního logického myšlení při designování projektu a rozdílných funkcích dvou mozkových hemisfér při kreativním procesu. Úspěch tkví v používání dané hemisféry ve správnou chvíli, mnoho metod s tímto aspektem pracuje. Po tomto náročném dni následovala evaluace. Ta poté byla každý den v podobném formátu.
Druhý den jsme si ukázali více podrobnějších metod projektového řízení jako třeba tzv. projektový kruh, používaný i při plánování strategických projektů Evropské komise. I když se to může zdát jako samozřejmost, důležitá je správná specifikace aktivit, cílů, času, místa a budgetu. Při těchto náročných teorií se vždy hodí nějaký ten energizer. Zkoušeli jsme se bez mluvení seřadit do řady podle měsíce narození. Bylo docela zajímavé vidět rozložení podle znamení zvěrokruhu. Na základě této hry jsme byli rozdělení do týmů s podobnými znameními. Musím říct, že se pak v týmu pracovalo dobře právě díky podobnému měsíci narození. Výborný námět, když nevíte jak vytvořit skupinky lidí. Pak jsme se zaměřili na konkrétní případovou studii, na problematiku nezaměstnanosti Evropě. Náš tým FEVS (počáteční písmena našich jmen) hledal řešení na tuto situaci. Zaměřili jsme se na vzdělávací systém a našli dva kritické body a to u věkové skupiny v přechodu ze základní na střední školu a ze střední na vysokou. To jsou kritické body z hlediska volby profese. Řešením je tedy cílená podpora těchto skupin v jejich dalším rozvoji pomocí pravidelných návštěv tříd od nejrůznějších profesí z praxe. Musím ocenit tuto aktivitu, protože jsme objevili problém, který by nás normálně nenapadl a to právě díky dobré skupinové dynamice. Volný mezičas jsme věnovali procházce po prosluněném Izmiru. Město v sobě nese mnoho řeckých vlivů a optimismu přímořského letoviska s určitou uvolněností.
Po obědě jsme pokračovali v případové studii v definici všech aspektů od místa až po logistiku. Se znalostmi a principy z předcházející aktivity jsme se vrhli zpět na vlastní projekty, každý si definoval vlastní projekt na velký papír s otvorem na hlavu a chodil s ním. další výborná metoda, jak lidé dostali možnost se neformální cestou seznámit se všemi projekty a volně o nich diskutovat. Večer jsme dále poznávali krásy a specifika Izmiru.
Třetí den ráno jsme byli rozděleni na jiné týmy. Každý tým u vlastního stolu hrál karetní hru a nesměli jsme spolu mluvit. Avšak netušili jsme jeden detail, to že u každého stolu platí trochu jiná pravidla. Každý kdo prohrál dané kolo se posunul o stůl dál. Bylo zajímavé sledovat nově příchozí s jinak nastavenými pravidly a jak docházelo k nečekaným situacím. Tato hra simuluje jak jsou pravidla a komunikace ve společnosti důležité, o to víc to platí u tvorby projektů. Další aktivita to ukázala ještě víc. Měli jsme vybírat čtyři nejlepší projekty, které jsme pak v týmech dále rozpracovávali. Já jsem byl v týmu s tématem rekonverze terasové zahrady u Valencie na environmentální centrum s názvem Helping Hands. Projekt jsme začali rozvíjet metodou šesti hlav (informace, pozitiva, negativa, emoce, kreativní řešení, celkové řešení). Poté metodou SMART jsme projekt dále prověřovali. Byl to náročný, ale velmi přínosný den. Večer nás čekalo překvapení v podobě večeře v konferenčním stylu v nejvyšším patře hotelu. Po ní nastal všemi velmi očekávaný mezinárodní večer. Mohli jsme ochutnávat nejrůznější pokrmy i ty méně známé.
Čtvrtý den jsme projekt prověřovali metodou kolujících poznámek. Na každém papíře byl konkrétní aspekt a tento papír ve dvou řadách koloval. Díky tomu se za krátký čas podařilo každému vyjádřit ke skoro všem aspektům. Poté nás navštívili dobrovolníci z Červeného kříže, kteří nám pověděli o možnostech zapojení v jejich organizaci a o fungování dobrovolnictví v Turecku. Odpoledne jsem hráli hru s názvem Treasure hunt. V týmech jsme hledali nejrůznější zajímavosti po městě. Za navštívení určitě stojí místní bazar. Je to bludiště uliček a nejroztodivnějších obchůdků s nezapomenutelnou atmosférou, kde můžete koupit skoro vše.
Pátý den jsme naše projekty dále sumarizovali a zpřesňovali konkrétní položky. Zaměřili jsem se také na řešení rizik. Pak přišla na řadu problematika proma a marketingu, jak náš projekt dostat mezi lidi. Šestý den byl zaměřen obecně na klíčové kompetence Erasmu+. Ke každé kompetenci byla jedna praktická aktivita. Byl to výborný koncept, například u digitální kompetence jsme si mohli na poskytnutém počítači nakreslit vlastní značku v grafickém programu. Pak nastalo udělování Youthpassů a závěrečný feedback. To však zdaleka není všechno, odpoledne jsem se přesunuli na Yasar univerzity, sídla Evropského centra organizující tento projekt. Jako prvně mě tam nadchnul úžasný kampus s velkým množstvím zeleně a parkových úprav. Na univerzitě každý tým odpřednášel svůj projekt před odbornou porotou. Náš projekt vysutých zahrad byl učiteli hodnocen velmi pozitivně hlavně z důvodu reálné možnosti realizace. Večer nás čekala zasloužená turecká noc. Mohli jsme ochutnat typické turkish delights či jiné méně známé pokrmy.
V závěru bych chtěl říct, že to byl velmi vydařený program po všech stránkách. Organizátorům se krásně povedlo propojit potřebné teorie projektového řízení s neformálním vzděláváním. Kdykoliv se podívám na výstupy z tohoto projektu, budou mi dalším zdrojem inspirace pro jiné aktivity. Chtěl bych tedy tímto poděkovat EYCB a organizátorům za možnost se na tomto projektu podílet.
Vít Votroubek
