Termín konání: 7.-14. srpen 2015
Místo konání: Ohrid, Makedonie
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Prosím pročtěte si info-pack a rozpis denních aktivit.
Účastníci: Alan Třešňák, Bronislav Vysloužil, Lam Thi Que Huong
Hostitelská/pořádající organizace: R.R.O.M.A.
Účastnící se země: Německo, Turecko, Rumunsko, Lotyšsko, Rakousko, Estonsko, Chorvatsko, ČR, Litva, Polsko, Italsko
Report z projektu:
Po příletu do Tirany o den dříve jsem si našel ubytování u bratra mého kamaráda, kterého jsem potkal na jiném projektu. Tradiční albánská rodina mě přijala vřele, a byli na mě moc milí. Musel jsem hned napsat své rodině, protože jet do Albánie a nevědět kde tam přespat, může znít strašidelně, a musel jsem je ujistit, že mám stále ještě obě ledviny. Albánci mi připadali velice přátelští.
Druhý den ráno jsem se vydal autobusem do Ohridu. Ačkoliv je Ohrid kousíček od hranic a přímou čarou je to do Tirany blíže než do Skopje, hned jak začaly serpentýny, litoval jsem, že jsem nezvolil jednodušší cestu. V autobuse samozřejmě nikdo anglicky nemluvil, tak byl trochu oříšek zjistit co se děje, když jsme zůstali trčet přes tři hodiny na hranicích. Nakonec jsme nechali asi 4 pasažéry na hranicích a jelo se vesele dál.
V Ohridu v hotelu mě ihned přívětivě přivítali organizátoři a zbytek českého týmu. Hotel byl naprosto nad mé očekávání, hezké prostředí, 100m od pláže, fontánky a jezírko v hotelové lobby, a mimo nás tam bylo ubytováno jen pár hostů, takže jsme měli krásný prostor na všelijaké aktivity. Po příjezdu jsem se hned vydal k jezeru. Nádherná vodní plocha, na druhém břehu byla vidět Albánie, obrovské horské masívy a do toho zapadající slunce.
Již první noc, jsme na odreagování vyrazili do města. Z našeho hotelu to do Ohridu přece jenom bylo asi 15 minut autem (taxíky ale nebyli drahé, cca €1 za osobu). A začali jsme se navzájem poznávat. Všichni mi připadali velice zajímaví a každý z jiného prostředí a jiných kulturních zvyků. Šli jsme tancovat na balkánskou hudbu a ochutnat pravé street-food Čevapčiči.
První den aktivit byl velice zajímavý, seznámili jsme se a na první dojem byl tým hrozně super. Určili jsme si pravidla, naše očekávání, představy, pracovali jsme v náhodně rozházených skupinkách (a tak to bylo i po zbytek týdne), což se mi moc líbilo, jelikož máte větší šanci poznat více lidí, s kterými by jste se třeba na první pohled nerozpovídali. Dohromady nás bylo přes 40 a to ze dvanácti různých zemí. Nejlepší je od začátku se snažit přepnout na angličtinu a s kolegy z Čech si povídat také anglicky, pak se to tolik neplete a vyjadřovací schopnosti se zvyšují. Organizátorský tým se skládal z Mustafy a Daniely, byli moc milí a nebyli nijak přísní, což by u neformálního vzdělávání nefungovalo. Ač byli leadeři, mohli jste si s nimi povídat stejně jako s ostatníma. Třetí den přijel ještě jejich kamarád Dimitri, který byl velice talentovaný animátor a grafik. Vyzdvihnul bych jeho připravený workshop, jak jsme si první připravili každý vlastní logo, vystřihli ho do kartónu a nasprejovali na tričko.
V průběhu prvích dnů nám Mustafa řekl, že pro nás bude mít překvapení, ale samozřejmě se neudržel. Úterní výlet byl naprostá bomba, jeli jsme na krásné jachtě asi 2.5 hodiny do města podél našeho nádherného jezera. Všichni se slunili na palubě, povídali si, fotili se, hráli karty a popíjeli Radlera. Pak jsme se celý den váleli na pláži a prohlíželi si kláštery na pobřeží a zase zpátky.
Večery byly samozřejmě vždy pestré, kdo byl unavený, šel spát, ale ti co měli ještě energii diskutovat a hrát všelijaké hry ve skupinkách, zústávali vzhůru často až do brzkých ranních hodin (a pak druhý den litovali). Na mezinárodní den mládeže jsme vyrazili do Ohridu a dávali naší přítomností a připravenými bannery a srandovními oblečky na vědomí lokálním lidem a turistům ve městě, že mládež není špatná a že by nás měli více poslouchat. Topic našeho tréningu byla kreativita, kterou jsme v sobě probudili a vykouzlili jsme spousty krásných děl a probrali naše originální nápady. TC organizovala romská komunita z Makedonie, Německa, Rumunska a Rakouska, tak jsme také prodiskutovali do noci problematiku spojenou s Romy, historii, a nebylo to že by jsme si povídali o nich bez nich, ale měli jsme na našem tréningu hodně Romů, účastníků co mají své neziskovky a pomáhajím menšinám atd..
Projekt v Makedonii mě velice uspokojil a poznal jsem hromadu nových přátel z celé Evropy, s kterými jsem v kontaktu a již plánujeme vzájemné návštěvy. Moc se mi líbila intenzita aktivit, denních i večerních. Týden je krátká doba, a nejhorší na celém tomto trainingu bylo že skončil, cesta domů a loučení se. Během týdne v Makedonii jsem toho moc nenaspal, ale na spánek má člověk čas doma, tam člověk nechce plýtvat ani minutu. Děkuji EYCB za to že mi umožnila vyjet na tento projekt, hodně jsem se naučil, poznal super lidi a objevil jsem o sobě nové věci.
Alan Třešňák
