Program, akce: Evropský sbor solidarity (ESC) — dobrovolná služba (tři týdny)
Místo konání: Lengyeltóti (u jezera Balaton), Maďarsko
Termín konání: 6.—28. srpen 2023
Dobrovolnice: Kamila a Daniela
- Hostitelská organizace: Szatyor Association
Report z tohoto Evropského sboru solidarity:
Na 3 týdny pod stan, aneb ESC kousek od Balatonu
Už je to pár let, co mezinárodní dobrovolnictví a léto představují v mém životě nerozlučnou dvojku. Po ukončení školy bylo trochu náročnější držet tuto dvojici při sobě, ale letos se mi naskytla příležitost, kvůli změně práce, mít v létě více volna, a tak jsem neodolala příležitosti vyjet poprvé v životě dobrovolničit v rámci Evropského sboru solidarity.
Během června nabídka krátkodobých ESC projektů na letní měsíce sice nebyla malá, ale já už měla jasné požadavky na termín, což můj výběr trochu omezilo. Nakonec mě na facebooku zaujala výzva na projekt Weaving into Sustainability, který se měl konat v Maďarsku kousek od Balatonu. Otázka ekologie a udržitelnosti mě zajímá už dlouho a popis projektu zněl slibně. Lokalita působila ideálně, termín mi seděl perfektně a ubytování na 3 týdny ve vlastním stanu v kempovém areálu znělo jako výzva. Vyplnila jsem přihlášku a o pár dnů později mi přišlo potvrzení, že jsem na projekt přijata.
Staronoví znamí
Dny do odjezdu utekly jako voda a už jsem stála s krosnou na zádech a stanem v ruce na nádraží v Budapešti, kde jsem se potkala s Dančou, druhou českou dobrovolnicí. Ač jsme se nikdy předtím neviděli a setkali se jen online na krátkém předodjezdové setkání (rozuměj callu s EYCB), už po pár minutách hovoru jsem měla pocit, že jsme staré známé.
S Dančou jsme se z Budapešti společně vydaly do Lengyeltóti (čti Lenděltóty), malého města nedaleko jezera Balaton, na zastávce autobusu jsme potkaly ještě Dóri z Maďarska, která měla též namířeno na projekt. Společně jsme dorazily do kempového areálu, kde nás přivítala zavřená vrata. Zavolaly jsme zástupkyni místní organizace – Zsuzsi (čti Žuži), která nám přišla bránu otevřít, provedla nás po areálu a dovedla na místo, kde jsme si mohli rozbalit stan. Pár stanu už zde stálo a brzy se nám přišlo představit několik dalších dobrovolníků.
Na projektu nás bylo celkem 15 ESC dobrovolníků, krom nás tu však ještě během 3 týdnů přijížděli a odjížděli další dobrovolníci, kteří buď přijeli “na vlastní pěst” nebo přes projekt Workaway, takže naše skupina většinou čítala kolem 30 účastníků vč. pár zástupců z řad místní organizace. Naším hlavním úkolem bylo pomoci v kempovém areálu se založením eko vesničky, která bude permakulturní.
Desítky hodin pro permakulturu
Co přesně permakultura je, je pro většinu dobrovolníků stále otázkou, ale dozvěděli jsme se, kolik práce stojí za vytvořením jednoho ekologického záhonu či že na dobré dřevěné konstrukci lze postavit dům jen za pomoci hlíny, slámy a bambusu. Očistili jsme tisíce větví ořešáků, z nichž jsme pak vyplétali stěny záhonu. Nasbírali jsme víc než 5 náklaďáků dřeva, kterým jsme záhony zaplnili. Vytřídili jsme a přenesli stovky cihel, které sloužili pro základ stavby. Proseli jsme stovky litrů hlíny, kterou jsme použili na výrobu malty pro přírodní zdivo… Výsledkem bylo několik záhonů, jeden termokompost a jeden rozestavěný kurník pro slepice, na kterém teď pracují zase jiní dobrovolníci.
Naší denní rutinnou byl ranní kruh, kdy se celá komunita sešla a každý mohl říci, jak se má. Podle nálady a energie přidali místní nějaký energizer na zahřátí, či jsme se rovnou rozdělili do týmů (např. Hazelnut cleaning, Weaving, Acacia cutting, Bricks cleaning…) a pak hurá do práce. Nejčastěji jsme pracovali 2-3 hodiny dopoledne, a pak ještě 2-3 hodiny odpoledne. Kvůli velkým teplům jsme měli prodlouženou polední pauzu, takže odpolední blok nejčastěji trval od tří do šesti.
Párty v Siofóku a vyhlídka v Balatonbogláru
Náplň volného času byla čistě na nás. Večery jsme většinou trávili hraním her, povídáním a nebo ležením, neb 5-6 hodin fyzicky náročné práce dá člověku zabrat i když zrovna není 30 stupňů (což, bohužel pro nás, po celý projekt bylo). O víkendu pak část dobrovolníků vymyslela, že bychom mohli jet do města Siofók (čti Šijofók) na pobřeží Balatonu, které je proslavené svým nočním životem a párty. Většina skupiny se nechala přesvědčit, a tak jsme zde strávili jednu dlouze protančenou noc a jeden odpočinkový den. Druhý víkend se velká část skupiny vydala do Budapešti. Tam už jsem se já nevypravila, jelikož jsem tam měla namířeno o posledním víkendu se svými kamarády z Česka, a tak jsem si užila sólo víkend skrze poznávání okolí Balatonu a navštívila města Tihany (čti Tyhaň), které je známé díky pěstování levandule a Balatonboglár, kde je netradiční vyhlídka.
Projekt v Maďarsku byl pro mě zajímavou zkušeností a skvělým způsobem, jak poznat tuto zemi zas o kousek lépe a jinak, než čistě turisticky. A taky se seznámit s partou dobrých lidí a dozvědět se něco více o sobě, třeba že zvládnu žít 3 týdny ve stanu s jedním batohem věcí.
Kamila
