GAP’s New Face – Woman – Turecko

single-image

Termín konání: 6.-10. květen 2014

Místo konání: Urfa, Turecko

Program a akce: program Mládež v Akci, akce 4.3. tréninkový kurz

Účastnice: Merima Isić

Report z projektu:

Nazdar všem!

Nedávno jsem se zúčastnila projektu “GAP’s New Face: Woman” uspořádaného v Šanliurfě v Turecku. Vzhledem k tomu, že to byl můj první projekt tohoto druhu a jela jsem tam sama, na last minute call – byla jsem velmi nervózní, zda to všechno dopadne dobře. Nicméně, mé obavy nebyly oprávněné. Být součástí projektu v cizí zemi se všemi lidmi, které jste nikdy dříve nepotkali je úžasné dobrodružství!

Skvělá věc, když jste jediným účastníkem z vaší země, je to, že se s ostatními účastníky seznámíte mnohem líp a snadněji. I když jsme se bavili všichni společně, všimla jsem si, že se občas někteří z těch, co přijeli v skupince, drželi spíše pohromadě. Počet účastníků byl poměrně nízký, bylo nás pouze 13 (z Chorvatska, Itálie, Španělska, Rumunska, Německa, Řecka, Česka, plus samozřejmě turecký účastníci). Nicméně, znamenalo to, že každý z nás mohl během diskusí v rámci projektu opravdu zazářit, a víc než to – mohli jsme se během těch 5 dnů opravdu navzájem sblížit. Někteří z nás se tak jistě spřátelili na celý život.

První den a noc prošli v poznávání se a odehrála se spousta seznamovacích her. Já jsem o to bohužel přišla, jelikož jsem přiletěla teprve ráno potom. V následujících dnech jsme diskutovali o postavení žen, jejich zaměstnanosti a způsobech podpory jejich zaměstnání v rodných zemích účastníků, a též jsme se seznámili s těžkou situací žen ze Şanlıurfy. Život v konzervativním okolí není jednoduchá věc. Mnohé ženy jsou pohodlné s nynějším stavem, a tak se malý počet těch žen, které chtějí, aby se něco změnilo, potýkají s různými problémy na cestě ke splnění svých cílů.

Během projektu jsme usoudili, že to ženy nikde nemají snadné. V každé zemi, ženy bojují o lepší postavení ve svých společnostech. Někdy však, jak je to případ v Şanlıurfě, jsou ženy spíše pasivní a nesnaží se změnit své postavení. Je to podmíněno kulturou, ale pokud chceme lepší zítřek a vyváženější svět, musíme ho začít měnit dnes, především vzděláváním a podporou žen v jejich podnikatelských a ideologických myšlenek. Ženy jsou silné a mají obrovský nevyužitý potenciál, kterého musíme začít využívat.

Výborné na projektu bylo to, že jsme měli příležitost setkat se s třemi podnikatelkami, které jsou považované za velmi úspěšné a to nejen mezi ženami, ale i mezi muži. Když nám hostitelská organizace poprvé představila situaci v této části Turecka, výchozím bodem bylo, že pokud ženy dělaly něco jiné než zemědělskou práci, tak se zabývaly některým tradičním řemeslem a z toho pak udělaly i podnik. Ale tyto tři pány šli úplně jinou cestou – začaly své podnikání ve službách. Bylo to opravdu inspirující setkat se se skutečnými ženami bojovnicemi, které se nejen odvážily bojovat, ale ve svých bojích i vyhrály. Nejen v této konzervativní oblasti je to velká věc!

Vyvrcholením projektu byla „simulace procesu náběru zaměstnanců v OSN“, kde se ucházelo o zaměstnání na pozici obránce práv žen v Somálsku. Měli jsme celou řadu různých rolí a celá simulace se zdála být reální, zatímco ve stejné době velmi legrační. Konkrétně jsme měli jednu žadatelku, která prý „uměla“ somálský jazyk. Nicméně, jedna z účastnic, která byla v náběrové komisi, doopravdy měla částečný Somalský původ, a tak se část pohovoru konala v „somálštině“. I když tato slečna prácí dostala, ponaučení z příběhu je – nikdy do svého životopisu nedávejte falešné informace J.

Jedním z hlavních problémů, na který jsme tam narazili, byl jazyk. Většina z účastníků uměla anglicky na poměrně dobré úrovni, ale místní účastníci na tom byli poněkud hůř. Do konce týdne se však v angličtině zlepšili, a každý cítil hrdost, že to bylo právě kvůli nám, že svou angličtinu procvičili a polepšili se v tak krátkém čase. Také my jsme nikdy nevynechali příležitost použít tři velmi časté fráze v turečtině, které ony nás naučili: Mashallah , Insallah a Eyvallah.

Mnozí z vás pravděpodobně cestovali do různých zákoutí Evropy a zažili tam různé druhy zábavy. Nic ale se nemůže porovnat se zábavou, kterou budete mít v Turecku. Jako město na krajném východě zemi, Şanlıurfa patří spíše Blízkému východu nežli Evropě. První věc, která na vás udělá dojem, jakmile se tam dostanete, je zcela odlišná architektura. Celé město je zabarveno odstíny písku. Téměř žádná budova nemá střechu, neboť přednost dávají terasám. Někdy, když je příliš vedro, místní na terasách spí. Někteří z nás se o to pokoušeli taky, avšak byli probuzeni deštěm kolem šestí ráno J.

Další věc, která mě tam fascinovala, je jejich dobrá nálada a zvyk vždy tancovat. A naprosto všude. My taky jsme tancovali s nimi – tradiční turecké/kurdské tance – a to dokonce i v autobuse v pohybu. Každá večeře v hotelu také začínala hudbou – tlučení na buben, které označovalo začátek večeře, postupně pak přerůstalo na obrovskou party pro místní obyvatele a všechny turisty, kteří místní hudbu a zvyky mají rádi. Všichni by se shromáždili na terase hotelu, která je zastřena koberci s polštáři uspořádanými kolem tak, že prostřed zůstane prázdný pro tanec. Všichni se shromáždí, aby poslouchali a tancovali na stejnou tradiční hudbu – jak mladý, tak i starý. To nevidíte moc často.

Kromě toho jsme se seznámili i s dalšími aspekty turecké kultuře. Každé jídlo, které jsme měli, bylo tradiční turecké. Ayran byl podáván téměř vždy a k dispozici po celou dobu bylo i neomezené množství tureckého čaje. My, účastníci, jsme také dostali příležitost reprezentovat některé z našich tradičních potravin na „mezinárodní noci“, a netřeba říkat – že všem všechno chutnalo. Když jsme nebyli příliš unavený jít ven, nebo jsme neměli žádné jiné plány, trávili jsme noci v „kavárně na schodištích“ (schodiště vede do Starého města na vrcholu jednoho kopce), užívali si „shishu“ a krásného výhledu z výšky. Je důležité zmínit místní pověst: údajně, město je rodištěm několik proroků uvedených v Koránu a Bibli. Nejdůležitější, Şanlıurfa je místo narození a smrti Ibrahima/Abrahama. Na těchto místech (zrození a smrti) byly postaveny velmi krásné mešity, které jsou dnes považovány za poutní místa pro ty, co věří.

Toto město opravdu má zvláštní kouzelnou energii. Poslední, ale v neposlední řadě, kouzelné jsou také jejich Bazary a okamžik, když si uvědomíte, co síla vyjednávání je, když si koupíte něco za třetinu původní ceny.

Doufám, že někteří z vás také poznají toto krásné město, kterým je Şanlıurfa, a tuto jejich velkolepou kulturu.

 

Do příště, Insallah,

Merima Isić

Možná se ti bude líbit