Program, akce: Evropský sbor solidarity (ESC) — dobrovolnické týmy (dva týdny až měsíc)

Pro zkušenosti minulých dobrovolníků v této hostitelské organizaci omrkněte reporty našich ESC dobrovolníků:

• Bringing Culture to the Village,
• Go Out! Help Local Community with Outdoor Activities
• Work & Festivities – Connect with the Local Community

Hostitelská organizace: Nouseva Rannikkoseutu

Deníky z 2026 dobrovolnictví:

 Take Care of Green Spaces and Local Culture — Siikajoki, Finsko, 22. červen—7. červenec 2026

Hei hei!

Jmenuji se Markéta a před pár dny jsem se vrátila z krátkodobého dobrovolničení ESC ve Finsku. Strávila jsem 2 týdny v malé vesnici Ruukki v regionu Siikajoki asi 50 km jižně od města Oulu. Toto místo se nachází 200 km před polárním kruhem, což na přelomu června a července, kdy jsem tam byla, znamená, že slunce prakticky nezapadalo – respektive slunce zapadlo, ale nikdy nebyla tma. Takzvané „neverending midnight sun“ byl pro mě jako milovníka dlouhých letních dnů opravdu silným zážitkem.

Náš dobrovolnický tým se skládal z 6 členů – mě, 3 holek z Německa, Itálie a Španělska a 2 Italů. V tomto složení jsme spolu žili jako taková rodinka, spolu jsme vařili, jedli, pracovali, cestovali, a celkově trávili volný čas. Bydleli jsme na „intru“ místní střední školy, byl to moc útulný apartmán se 3 pokoji se sdílenou koupelnou a kuchyní s obývákem. K dispozici jsme měli i kola zdarma, díky kterým jsme mohli jednoduše dopravovat po okolí.

Jak název projektu „Take Care of Green Spaces and Local Culture“ napovídá, v prvním týdnu projektu bylo hlavní náplní práce starání se o veřejné zelené prostory v tomto regionu například o záhony v parcích, květináče na náměstí nebo i o obyčejné sekání trávy. V druhé části projektu jsme se zaměřili na lokální komunitu a pomáhali s organizací různých kulturních akcí například příprava přednášky spisovatele v místní knihovně v Raahe, dekorování sálu pro slavnostní taneční večer v Paavole nebo vaření jídla pro účastníky tradičního rockového festivalu v Ruukki. Všichni, s nimiž jsme měli možnost pracovat, mluvili velmi dobře anglicky, takže jsme se touto cestou dozvěděli hodně o finské kultuře, životu na venkově a celkově se s nimi za těch 14 dní velmi sblížili.

Nebojte se, že bychom tam celou dobu jen tvrdě dřeli, mívali jsme každý den zhruba od 2 hodin odpoledne volno a 4 dny jsme měli volné celé. Během jednoho z těchto dnů jsme spolu všichni dobrovolníci vyrazili do Oulu, severofinské univerzitní metropole a letošního Evropského hlavního města kultury. Jeden z hlavních vedoucích, s kterým jsme pracovali, byl také bubeník v jedné známější finské rockové kapele a zajistil nám vstup na jejich koncert právě v Oulu, což pro všechny z nás byl zcela unikátní zážitek, který se nám moc líbil.

Samotní organizátoři tohoto projektu s námi byli v neustálém kontaktu a zajišťovali, aby o nás bylo za každou cenu dobře postaráno. Měli jsme například zdarma návštěvu moderní finské sauny na pláži u moře nebo ochutnávku tradičních finských pokrmů od skořicových šneků, přes karelské pirohy až po lososovou polévku. Poskytli nám také dopravu autem, když jsme se potřebovali dostat někam dál, jelikož autobusová doprava tam není zrovna nejlepší.

Tyto 2 týdny jsem si prodloužila ještě o další 2 dny v Helsinkách, kdy jsem prozkoumala toto přímořské srdce celého Finska a ještě strávila čas navíc s některými z ostatních dobrovolníků.

Návrat do reality českých parných dní s běžnou noční tmou mi přinesl hlubší reflexi celého pobytu. Zcela chápu, proč Finsko drží status nejšťastnější země světa. Dva týdny v obklopení čisté severské přírody, v příjemném klimatu a v srdci inspirativní venkovské komunity na mě měly nesmírně pozitivní vliv. Tato zkušenost s finskou kulturou mě toho spoustu naučila a pomohla mi načerpat novou energii po psychické i fyzické stránce a Finsko se tak stalo zemí, kam se rozhodně plánuji častěji vracet.

Celkově pro mě bylo dobrovolničení nezapomenutelným zážitkem. Poznala jsem spoustu skvělých lidí a nových přátel, odvezla jsem si nespočet krásných vzpomínek, ke kterým se budu hrozně ráda vracet, a rozhodně všem doporučuji na dobrovolnictví vyjet, a to ať už do Finska nebo kamkoli jinam!

Work with Kids & Out in the Nature — Liminka, Finsko, 22. červen—10. červenec 2026

Ahoooj! Jsme Julča a Barča a v červnu jsme společně vyrazily na třítýdenní ESC projekt Work with Kids & Out in the Nature do finského městečka Liminka. Pro jednu z nás to bylo první dobrovolnictví, pro druhou další zahraniční zkušenost. Obě ale můžeme říct, že jsme si z Finska odvezly mnohem víc než jen krásné vzpomínky.

Náš tým tvořilo osm dobrovolníků – Sara a Elsa (Španělsko), Yota (Řecko), Simas (Litva), Niko a Mirina (Finsko) a my dvě z České republiky. Ano, v týmu jsme měly i dva Finy, ze začátku jsme si říkaly “proč”, ale upřímně nevíme, co bychom tam občas bez nich dělaly. Navíc jsme o finské kultuře mohly slyšet z první ruky.

Naše ubytování bylo perfektní, každý z nás měl vlastní pokoj s koupelnou a sdíleli jsme velkou kuchyň s obývákem. Tam se rychle zrodila skvělá parta. Sešli se úžasní lidé, navzájem jsme se doplňovali, ochutnávali národní jídla a učili se cizí jazyky. Na místě se o nás staraly dvě Finky. Sice jsme zpočátku trochu zápasili s angličtinou, ale nakonec jsme si potvrdili, že když lidé chtějí, domluví se i rukama nohama. 

K dispozici jsme měli kola, díky kterým jsme vyráželi k jezeru nebo do obchodu. Přestože voda byla ledová, koupání ani téměř každodenní sauna rozhodně nechyběly.

Naše práce v přírodě byla neuvěřitelně pestrá. Plánovali jsme venkovní aktivity pro děti, vedli workshop o české kultuře a pomáhali při sečení trávy na komunitních akcích. Asi nejsilnějším zážitkem byla záchrana vzácné rostliny “dupontia” přímo uprostřed finské bažiny. 

Kamkoliv jsme přišli, bylo o nás krásně postaráno. Ochutnali jsme například tradiční finskou salmon soup a úplně jsme si zamilovali jejich coffee breaks.

Ve volném čase jsme navštívili Santa Claus Village v Rovaniemi, kde jsme cestou potkali spoustu sobů – a to byl pro nás jeden z největších highlightů celého pobytu. Podívali jsme se také do Oulu a nesměla chybět návštěva místních sekáčů.

A jestli můžeme něco opravdu doporučit, tak rozhodně korvapuusti (finské skořicové šneky) a mud cake.

Skutečným klenotem pro nás ale bylo setkání s místními lidmi. Jeden večer nás na grilování pozval starší finský pár. Přichystali nám hostinu, vyprávěli příběhy a přiblížili nám svou kulturu a hluboký respekt k přírodě.

Co nám Finsko dalo? Odvezly jsme si nová přátelství, větší sebevědomí při mluvení anglicky, inspiraci pro práci s dětmi i spoustu nezapomenutelných zážitků. Finsko nás naučilo zpomalit, vážit si klidu a užívat si přítomný okamžik. Tenhle projekt nebyl jen o práci s dětmi nebo ochraně přírody. Byl hlavně o lidech, a to bylo pro nás to nejkrásnější.

Pokud o dobrovolnictví uvažujete, neváhejte ani minutu. My bychom si tenhle projekt s radostí zopakovaly hned.

Kiitos! ❤️

Barča a Julča