Program, akce: Evropský sbor solidarity (ESC) — dlouhodobé dobrovolnictví (8 měsíců)
Termíny konání: 6. listopad 2023—1. červenec 2024
Místo konání: Redon, Francie
Dobrovolnice: Nikola Š.
Hostitelská organizace: The Maison d’Accueil du Pays de Redon
Deník z dobrovolnictví:
17. ledna 2024
Ahoj! 🙂 Jsem Nikola a momentálně si užívám 8 měsíční dobrovolnický project v útulném městečku Redon ve francouzské Bretani (což je trochu jak kouzelný svět Harryho Pottera, jen bez kouzel a s více sýra). Ale teď k tomu, jak jsem se sem vlastně dostala. Po svém pobytu v Lisabonu na Erasmu jsem si řekla, že chci znovu vyrazit do světa. No a kdy je lepší doba než po ukončení magisterského studia? Vybrala jsem si Francii. Jenže tu byl menší zádrhel – nulová znalost francouzštiny. A to bylo problém…
S mojí francoužštinou level 0 tak nebylo moc na výběr a já nevěděla, kde pořádně hledat. Narazila jsem ale na stránky European Youth Portal a objevila tak možnost dobrovolnictví. Začala jsem rozesílat motivační dopisy – ale až v červenci, což bylo pozdě…
Když už jsem byla trochu na dně a sklonila se k myšlence, že zůstanu v Česku, ozvaly se mi najednou dvě organizace. Jednou z nich byl La Mapar s možností dobrovolničení v Redonu (odpadnul jim dobrovolník, osud??). Redon, to bylo takové to náhodou-jsem-to-město-vybrala-
Nyní tady začínám třetí měsíc mého dobrovolnického dobrodružství na střední škole Saint-Sauveur (která vypadá jako Bradavice 2.0). Pomáhám pořádat různé akce, od „European Youth Day“ až po dny otevřených dveří, nebo vymýšlím aktivity pro studenty (především ty internátní). A další skvělá část – výlety! Za dva měsíce jsem toho stihla navštívit spoustu a se studenty mě ještě čeká Paříž nebo třeba Mont Saint-Michel.
Redon sice není žádné velkoměsto, ale nejsem tu sama – sdílím tohle dobrodružství s dalšími 9 dobrovolníky, včetně mojí skvělé spolubydlící Terky z Česka (což byla jen souhra další skvělé náhody).
A co dodat na závěr? ESC mi přineslo nové zážitky, kamarády a učím se francouzsky s trochou zmatečné výslovnosti. Takže pokud chceš zažít něco podobného, ESC je ta správná cesta!
26. březen 2024
Coucou tout le monde!
Pracovat na škole ve Francii není vůbec špatné. Francouzi mají každé dva měsíce dvoutýdenní prázdniny, což znamená spoustu času na cestování a odpočinek. Já jsem ty svoje strávila ve Španělsku s kamarádkou, kterou jsem poznala během svého Erasmu v Lisabonu a která je ve Španělsku momentálně na stáži. Bylo to skvělé odreagování od každodenní rutiny v Redonu. Výlet do Španělska mi dodal spoustu energie a vitamínu D, který mi v Redonu chybí. Po návratu mě totiž opět čekalo typicky britské počasí – hodně tu prší, je zataženo a přes zimu sluníčko moc nevysvitne.
S kamarády z Redonu jsme podnikli pár výletů po Francii, V ÚNORU jsme konečně oslavili Vánoce a také Valentýna (s pizzou a filmem), prolezli jsme pár dost bizarních sekáčů (přikládám fotku) a rozloučili se s jedním z dobrovolníků, jehož dobrodružství v Redonu skončilo.
Do našeho víkendového plánu jsme zařadili i naše dobrovolnické „Prostřeno“, ale tentokrát bez vyhlášení vítěze. Jednoduše každý víkend někdo uvaří večeři, sejdeme se u jednoho stolu s vínem a jídlem a užíváme si společného času.
Francouzština mi jde stále lépe, až sama jsem překvapená, co všechno dokážu říct. Abych ale nezůstala jen u pozitiv, občas se objeví i nějaké negativní momenty, především v práci, ale to je normální, všude se něco najde. 
Těším se na sdílení příběhů při mé závěrečné zprávě z Redonu. Zatím se mějte skvěle a pokud přemýšlíte o jakémkoliv výjezdu, ať už sami nebo ve skupině, rozhodně do toho jděte! Je vždy lepší litovat něčeho, co jste udělali, než přemýšlet o tom, co by se stalo, kdybyste našli odvahu.
Bisous
1. červenec 2024
Poslední měsíce mého dobrovolnického projektu byly spíše naplněné smutkem a strachem, přesto se tu a tam objevily okamžiky radosti, za které vděčím lidem, s nimiž jsem toto období sdílela. Snažili jsme se vytěžit z posledních týdnů maximum – nahráli jsme společný podcast, uspořádali několik mezinárodních dnů a podnikli pár posledních výletů.
Procestovali jsme, co jen šlo. V Guérande jsme si vyzvedli pravou francouzskou mořskou sůl, proběhli se po pláži La Baule, uspořádali nespočet pikniků, navštívili Le Mont-Saint-Michel, Chateau De Villandry, Chateau de Chambord, Chateau de Chenonceau, Ile-aux-Moines (dokonce dvakrát), se školou jsem se podívala do Paříže a jeden víkend jsme strávili v Tours na hudebním festivalu. S přítelem jsme si dokonce udělali krátký výlet do Kodaně a po návratu do Francie jsme se vydali na kánoe.
Kdyby se mě někdo zeptal, co mi bude chybět, určitě bych odpověděla: patisserie, dlouhá pauza na oběd a ten pomalý životní styl, kde nikdo nikam nespěchá. Pokud byste se mě ovšem zeptali, zda bych do Redonu na Lycée Saint-Sauveur jela znovu, odpověděla bych, že ne. Francie je krásná země a já se sem budu určitě ráda vracet, ale už jen jako turista.
Nikola
