Termín konání: 5.-15. srpen 2017
Místo konání: Arrouquelas, Portugalsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Prosím důkladně si přečtete info-pack
Účastníci: Kateřina Mrůzková, Adam Gaura, Petr Kadlec, Michal Gaura
Group leader: Jaroslav Bílek
Hostitelská organizace: H20
Účastníci se země: ČR, Portugalsko, Arménie, Bosna a Herzegovina, Estonsko, Gruzie, Maďarsko, Litva, Makedonie, Ukrajina
Report z projektu:
Výměna mládeže pořádaná organizací H2O se konala ve dnech 5. 8. – 15. 8. 2017 ve vesnici Arrouquelas, vzdálené asi 100 kilometrů od Lisabonu. Název tématu byl: „Sdílení rozmanitosti… Stop radikalismu“. Projektu se zúčastnilo celkem 55 lidí z několika zemí, České republiky, Portugalska, Arménie, Bosny a Hercegoviny, Estonska, Gruzie, Maďarska, Litvy, Makedonie a Ukrajiny. Vedoucím organizátorem byl Alexandre Jacinto, šéf organizace H2O, který má s programem Erasmus+ bohaté zkušenosti. Na organizaci se podílely zejména dvě slečny z České republiky, které zde byly na stáži a dále také několik lidí z Evropské dobrovolné služby. Ubytováni jsme byli v oploceném areálu ve vojenských stanech po cca 10 osobách a v přiléhající betonové zástavbě bylo zajištěno stravování ve formě snídaně/oběd/večeře.
První oficiální den, odstartoval v duchu seznamování se s ostatními účastníky, což se týkalo zejména dopoledne. Druhá část dne nesla název „City game“ a byla zaměřena na poznání vesnice Arrouquelas, přičemž účastníci byli rozděleni do devíti skupin a museli plnit velice rozmanité úkoly. Jako každý večer na výměnách mládeže se konala mezikulturní noc, kdy jeden (či dva) z národů prezentuje svou zemi, zvyky, jídlo apod.
Druhý den jsme se sešli s bývalým europoslancem za Portugalsko s panem Rui Tavares, se kterým jsme měli možnost diskutovat na téma historie, politika, lidská práva a rozmanitost nejen v EU, ale i v celé Evropě. Později téhož dne (a všech dnů následujících) jsme se ponořili do nacvičování tzv. „flashmob“ (taneční kreace), kterou jsme na konci výměny předvedli pro širokou veřejnost ve městě Nazaré.
Dopoledne dalšího dne se všichni účastnící podíleli na dostavbě a zkrášlení významného místa v Arrouquelas – fontány. Ta byla důležitá zejména v minulých dobách, kdy lidé ve vesnici neměli jinou možnost, jak získat vodu. Dnes je toto místo ve vesnici považováno za symbol odpočinku, jež jsme pomohli vybudovat společnými silami. Avšak tento den byl pro mě osobně významný a zajímavý zejména svou druhou částí, kdy jsme byli rozděleni do dvou skupin. Každá byla pod vedením jednoho z trenérů z organizace zabývající se neformálním vzděláváním ve spolupráci s Evropskou komisí. Skupina měla za úkol zahrát si hru, ve které byla rozdělena na týmy napříč všemi národnostmi. Přestože se všichni dobře bavili a brali to jako zábavu, v konečném důsledku jsme si uvědomili, že se jedná o podobenství světa
a soupeření mezi státy, které je s přičiněním radikalismu hnáno do extrému a v reálném světě stojí životy lidí. Věřím, že stejně jako já, tak i další účastníci si z této hry odnesly cenné zkušenosti, které mohou v životě využít. Zbytek dne jsme pro odlehčení strávili u fontány, kde byla podávána večeře a k tomu nám hrál jeden hudebník na několik exotických nástrojů
z oblasti Indie a Blízkého východu.
Čtvrtý den patřil městu Rio Maior, které se nachází nedaleko Arrouquelas. Dopoledne jsme navštívili největší sportovní školu v Portugalsku, kde pro nás byla připravena panem Antonio Fróis Rafael prezentace o míru. S ním jsme se poté přesunuli do parku v centru města a pod jeho vedením jsme cvičili jógu, která měla být oslavou míru a harmonie ve světě. Po obědě zde byla možnost volby, jít na nedaleké koupaliště, nebo se projít do vesničky jménem Salinas, které je proslulé těžbou soli. Všichni kromě české skupiny zvolili koupaliště, ale rozhodně mohu říct, že jsme toho nelitovali!
Dalšího rána za námi přijela Maria Machado, jež je členkou olympijské komise Portugalska. Její prezentace a následná diskuze byla na téma sport jako nástroj pro boj s radikalismem. Zbytek dne jsme strávili natáčením videí rozděleni do skupin, které jsme za dva dny měli prezentovat.
Šestý den jsme byli pozváni na Mezinárodní den mládeže v Lisabonu. Kde opravdu každý využil čas podle svých představ – ať už si šel zasportovat, zajezdit si na kánoích, zatančit si či se osvěžit do moře. Tuto příležitost jsme pak těsně před naším odjezdem z celé akce zakončili ukázkou flashmobu před hlavním pódiem a sklidili nemalý potlesk.
A u sportu jsme zůstali i následující den, protože je to činnost, která spojuje lidi po celém světě. Přestože bylo v tuto sobotu opravdu velké teplo, společně jsme si zacvičili pilates, avšak zahřívací kolo nemělo daleko od crossfitu. Po této aktivitě nás odpoledne čekalo už jen poklidné prezentování našich videí na téma „Share Diversity…Stop Radicalism“.
Na neděli byl naplánován výlet do města Nazaré, které leží na pobřeží Atlantického oceánu a je velice známé zejména v surfařských kruzích, jelikož jsou zde největší vlny na světě! Většina národů se rozhodla zůstat hned na pláži, přestože voda byla studená. Ale česká skupina nezklamala a vydala se na průzkum města a staré pevnosti, ze které byl fantastický pohled na oceán a okolní pláže. Před odjezdem jsme se všichni sešli na promenádě a zatančili kompletní flashmob, za který jsme byli od přihlížejících oceněni velkým potleskem.
Tím jsme v podstatě zakončili celou výměnu mládeže a následující den už nás čekal jen odjezd do Lisabonu. Někteří odletěli domů hned, jiní až později. To záleželo na tom, jestli se rozhodli využít možnosti mít 2 volné dny po skončení výměny.
Já jsem se rozhodl je využít. Společně s jednou slečnou z českého týmu jsme navštívili historické město Sintra a okolní paláce a zajeli jsme se podívat na nejzápadnější mys Evropy Cabo da Roca. Pokud pojedete do Portugalska, ten prostě musíte vidět – je to nádherné místo!
Jelikož jsme se na minulé výměně mládeže stali s jedním Portugalcem z Porta kamarádi, domluvil jsem se, že se za ním podívám. Sice to byla domluva na poslední chvíli, a já málem o 2 minuty nestihl vlak – běh s 20 kg krosnou přes půlku města není to co byste ve 30° chtěli absolvovat, ale nakonec jsem úspěšně dorazil do Porta. Společně s Cabo da Roca je Porto místo, které mi navždy utkví v paměti. Ať už to je pro jeho pestrobarevné domy, či sklepní prostory s portským vínem, nebo pokrm zvaný francesina, po kterém se můžete jen utlouct.
To, co jsem chtěl z Portugalska vidět, jsem viděl a byla to skvělá zkušenost a zároveň dovolená. Tímto chci poděkovat EYCB, Alexovi, Denče a Alče a všem dalším lidem, kteří se na organizaci tohoto projektu podíleli a poskytli nejen mně ale i dalším účastníkům možnost být toho součástí. A zejména pak Evropské unii a Evropské komisi, protože bez nich, by něco takového vůbec nebylo možné…
Petr Kadlec
