Na tento projekt jsem se dostala doslova v last minute, a jak se říká, že nejlepší věci se dějí neočekávaně a neplánovaně, tak i v tomto případě to byla naprostá pravda. Přihlásila jsem se jen pár hodin před deadlinem a hned další den jsem v mailu měla gratulaci od organizátorky s informací, že jsem přijatá a do tří dnů se mám dostavit na místo projektu. Když si teď situaci vybavím, situaci kdy jsem si nebyla jistá zda bych měla na projekt měla vyjet, děkuju sama sobě, že jsem poslechla své srdce volající po dobrodružství a rozhodla se sbalit můj růžový kufr a odjet do našeho nového domova na celých pět týdnů.
Přijela jsem jako poslední, jelikož jak se říká, poslední přichází na párty ta největší hvězda (haha). Začalo se klasicky energizery a seznamovacími hrami, zapamatovat si hromadu jmen, která jste v životě neslyšeli a vlastně ani nevíte jak je vyslovit, se zdálo nemožné. Dnes vím, že žádné z těch jmen nezapomenu, aniž bych chtěla. Upřímně nevím, jak se to stalo, ale už při první večeři jsem u stolu našla úžasné lidi, dnes jedny z mých nejlepších přátel a tak jsem věděla, že nám vzniká malá/ velká rodina se zhruba třiceti členy.
Barevná tabule našich společných očekávání, představ a obav nás doprovázela až do úplné konce. Před rozdělením do skupin pro specifické eventy a jejich plánování jsme sedávali v kruhu ve velké seminární místnosti a měli meetingy všeho druhu. Non-formal education, sociální média, larp a mnoho dalších. Klasický byl brainstorming, ať už o jakémkoli tématu nebo přímo o festivalu, který se tvořil z úplné nuly, jelikož se jednalo o první startovací ročník. Dle vlastních požadavků a zájmu o danou oblast jsme se rozdělili do skupin po přibližně čtyřech osobách, každý byl zhruba ve třech skupinách. Důležitá byla samozřejmě skupina zodpovědná za propagaci, a to v rámci Facebookových událostí, instagramu či youtube channelu. Dále sport, sex education, natáčení podcastů, vzdělávání o Erasmu+, hry pro sdružení mladých lidí, feminismus, LGBT a mnoho dalších. Pro sdružení mladých lidí jsem se svou skupinou vytvořila online escape room, jelikož jsme hledali zábavnou a inovativní formu jak spřátelit teenagery ve městě bylo nutné, aby dvě osoby, každá z jiné školy, hráli naši únikovou hru a kooperovali. Hlavním cílem bylo uniknout z párty. Dále jsem pracovala s aplikací Actionbound, pro vytvoření hry na sexuální vzdělávání v terénu, na principu treasure hunt. Ostatní aktivity, kterých se mladí lidé z města Rabka na našem osmi denním festivalu mohli zúčastnit byli například emoční hry, klasický treasure hunt, úniková hra, procházka na kopec se seznámením a povídáním, turnaj ve volejbalu, kahoot s mezinárodními pořekadly a mnoho dalších zajímavých aktivit. K dispozici byl také infopoint, kde se kolemjdoucí mohli na cokoliv zeptat a my mohli v našich společných festivalových třičkách propagovat tuto akci. Všude byly samozřejmě rozvěšeny naše plakáty s harmonogramem projektu a my jsme aktivně chodili a letáčky s úsměvem rozdávali.
Mezinárodní večery jsme pojali prezentací, hrou kahoot, workshopy jak otevřít pivo dokonce i papírem, učili se tance, poslouchali zdejší písně a samozřejmě, to nejdůležitější, vyzkoušeli kuchyni každé země. Každý na svůj večer nachystal to nejlepší, protože každý chtěl ukázat, že právě jeho země je v domě ta nejdůležitější.
Volný čas jsme trávili hraním her, které nás vraceli do dětských let. Vybíjená, hra na schovávanou, množství stolních her anebo volleyball. Velké množství z nás jelo na výlety k jezerům, hradům, přehradám a na výšlapy do hor. Vytvářeli jsme si i vlastní večerní akce, jako karneval, večer červeného koberce pro předávání cen, filmové večery anebo simulace svatby.
Na projekt Rabka Youth Festival nikdy nezapomenu a děkuju, že jsem se ho mohla zúčastnit, byl to jeden z nejlepších zážitků v mém životě, hodně jsem se naučila ať už v rámci eventů, programů a práce v týmu, tak také sama o sobě a našla si přátelé se kterými jsme se pořádně neloučili, jelikož víme, že se brzy uvidíme.
Aneta Kiššová
