Termín konání: 22.-30. března 2013
Místo konání: Celje, Slovinsko
Ubytování: Celje, Slovenia/MCC Hostel, Mariborska cesta 2, 3000 Celje http://www.mc-celje.si/en/Hostel_description_1/
Účastníci: Eva Jančálková, Kateřina Maršíková
Program a akce: program Mládež v Akci, akce 4.3. tréninkový kurz
Report z projektu:
Projekt Youth Initiative- My First Job se odehrával 22.-30.3. ve třetím největším měste Slovinska, Celje, jehož populace čítá asi 40 000 obyvatel. Celkem se sešlo 12 účastníků z 6 zemí Evropy ve složení Češi, Poláci, Lotyšci, Rakušáci, Malťané a Chorvati. Celá akce byla organizována Centrem pro mládež Celje (MCC- Mladinski center Celje).
Bydleli jsme v příjemném hostelu, který byl součástí budovy Centra pro mládež (MCC). Nacházela se zde i příjemná kavárna, kde jsme se ve volném čase setkávali a poznávali i zajímavé zástupce slovinské národnosti. Co se týče stravy, bylo o nás velice dobře postaráno a přestávky mezi celkem nabytým programem našeho tréninku byly zajištovány pomocí “coffee breaks”.
Hlavním cílem projektu bylo získání kompetencí pomocí iniciativity mladistvých a seznámení se s mladými lidmi, kteří byli schopni najít dobrou práci či začíst podnikat díky zkušenostem, které si odnesli z iniciativy v projektech pro mládež či spoluprácí s centrem pro mládež. Jednotlivé dny byly věnovány tréninku a různým workshopům, které byly zaměřené na kreativitu, inovativnost, schopnost plánování a management projektů. Dále také na rozvíjení spolupráce ve skupině, komunikační a prezentační dovednosti.
Projekt nesl název Youth Initiative a tak prvotní workshop objasňoval tento pojem. Měli jsme aktivitou brainstorming vytvořit co nejvíc nápadů, co to Youth initiative znamená. Potom jsme se zabývali 8 klíčovými kompetencemi, zamysleli se nad tím, jaké kompetence máme my sami. Youth initiative tedy vyzdvihuje důležitost zkušenosti, rozvíjení kompetencí a aktivnost mládeže.
Organizátoři byli skvělí lidé, přátelští, vstřícní, otevření, s dlouholetou zkušeností. S jedním z lektorů jsme po 4 dny pracovali na samotném jádru projektu a to „realizaci“ námi navrženého projektu, který by řešil určitý problém na úrovni místní kominuty. Práce postupovala od prvotního nápadu, a to stanovení problému, přes vytvoření jména našeho projektu, sepsání hlavní myšlenky a cílů. Následovalo rozdělení rolí ve skupině (čili týmu) strukturování prostředků, plánování financí, sepisování “Project Proposal”, vytváření plakátu či letáku, prezentování před možným finančním sponzorem až po konečné představení hlavní myšlenky projektu před kamerou.
Na svých projektech jsme pracovali ve skupinkách po 3 účastnících. Já jsem pracovala ve skupince s Chorvatem a Polákem a naším plánem bylo vytvořit centrum pro mládež na maloměstě, kde by neformálním vzděláváním mladí obyvatelé města rozvíjeli klíčové kompetence, což by jim umožnilo lepší budoucnost a prosazení se na pracovním trhu, převážně pak při hledání první práce. Mladých, co se schází v hospodě či svůj volný čas proflákají, je spousta, aktivní mladí zvyšují své šance na dobrý pracovní post. Projekt našeho týmu tedy řešil problém na maloměstě, kde chybí jakékoli centrum pro mládež, kde by mohli aktivně trávit svůj volná čas a rozvíjet se.
Myslím, že tato práce na realizaci naší myšlenky byla opravdu hodně přínosná. Poznali jsme, z jakých zdrojů lze získat peníze pro naše projekty, učili jsme se propagovat a obhajovat své myšlenky, promýšlet silné stránky, vyzvihnout, co bude přínost našeho projektu pro místní komunitu a pro mladé… Mimo to jsme každým krokem v plánování a realizování projektu procvičovali své komunikační a řečnické schopnosti, museli jsme neustále obhajovat své názory, vysvětlovat svá stanoviska, vše samozřejmě v angličtině, a tak jsme rozvíjeli kompetenci komunikace v cizím jazyce. Nezanedbatelnou skutečností take je, že jsme celou dobu pracovali ve skupinkách, což znamená, že jsme trénovali dovednost kooperace.
Mimo workshopy, kde jsme pracovali na svých individuálních projektech, jsme den začínali vždy nějakou zahřívací aktivitou, často jsme hráli hry na komunikaci a kooperaci. Jeden celý den jsme věnovali také rozvoji svých komunikačních a prezentační dovedností, avšak jak jsem již zmínila výše, myslím, že ty jsme rozvíjeli stále, jelikož jakýkoli nápad a krok v „relizaci“ našeho „fake“ projektu jsme prezentovali ostatním a lektorovi.
Plán dne byl tedy vždy celkem nabytý, pokaždé jsme však měli možnost trávit večery po svém. Věnovali jsme je různým hrám, socializování se s ostatními účastníky a sdílení pocitů, zájmů, zkušeností a kulturním výměnám. Prostě jsmě se bavili. Něchyběl také večer, kdy jsme ochutnávali pochutiny a tradiční jídla a nápoje ze zemí participantů a mimo to jsme každý svou zemi take řádně představili a reprezentovali.
V plánu našeho projektu v Celje bylo zahrnuto take několik výletů. Měli jsme velkou smůlu na počásí, byla zima a hustě sněžilo a ke konci pak pršelo tak z napánovaných výletů (na hrad v Celje a blízké jezero) nebylo skoro nic. Podívali jsme se jen do Lublaně (za deště) a do Celjského místního muzea (mimochodem velmi zajímavé- celé rozlehlé museum je umístěno pod městem) + jsme navšívili místní podnikatelku, která se angažuje v mládežnické činnosti a měli možnost s ní udělat interview. V Lublani jsme pak měli možnost poznat místní Informační centrum pro mládež.
Projekt byl dle mého názoru velmi dobře připraven a organizován. Oceňuji přátelský přístup a očividnou několikaletou zkušenost všech lektorů a organizátorů. Všichni jsme si z projektu odvezli krásné zážitky, nové přátele a zkušenosti a pocit, že jsme se naučili nové věci a pohledy na problematiku iniciativity mladistvých.
Kateřina Maršíková
