Termín konání: 22.-29. duben 2014
Místo konání: Nicosia, Kypr
Program a akce: program Mládež v Akci, akce 4.3. tréninkový kurz
Účastníci: Marek Tran Viet, Petra Konečná
Účastnící se země: Německo, Estonsko, Řecko, Itálie, Malta, Maďarsko, ČR, Francie, Rumunsko, Španělsko
Report z projektu:
Souvlaki, slunce, moře, mešity i kostely. Tolika a mnoha dalšími slovy by se dal popsat Kypr, ostrov mnoha kultur, na který 22. února vyrazila dvoučlenná česká skupina v rámci projektu Youth Lysis for Crisis. Hlavním tématem byla nezaměstnanost mladých lidí a hledání cesty z krize, jež zasáhla téměř celou Evropy – a tento malý ostrůvek pod Tureckem nevyjímaje.
Již při příjezdu do Nikósie na nás dýchla ona zvláštní exotičnost města. Vliv řecké, turecké a britské kultury zde byl nadmíru velký a stopy po někdejších kolonizátorech jsme nacházeli snad na každém rohu. Kostely přestavěné na vysoko tyčící se mešity, britské zásuvky, jízda vlevo, ruiny antického amfiteátru a (poněkud smutná) historie „zelené linie“, oddělující řeckou část města od turecké, dodávaly Nikósii nádech světové unikátnosti. Takový střet naprosto odlišných idejí najdete v evropských městech jen pomálu.
Přestože byl centrem veškerého dění náš hostel, kde jsme byli ubytovaní, spoustu času jsme trávili mimo něj. Nikoliv brouzdáním městem, ale na přednáškách k tématu projektu. Nutno zvednout palec nahoru organizátorům za to, že dokázali zařídit setkání nejen s odborníky z oboru a univerzitními profesory, ale i členy Evropského parlamentu, kteří věnovali svůj volný čas diskuzi s účastníky o aktuálních problémech související s nezaměstnaností mladých.
Mimo návštěvu místního muzea, krátkou lekcí historie od samotného starosty Nikósie a procházky městem jsme měli na programu sérii workshopů a diskuzních bloků. Došlo i na prezentaci našich vlastních zkušeností s hledáním práce, výměnu cenných know-how i brainstorming možností, jak získat praxi potřebnou k získání vysněného postu.
Mezinárodních eveningů jsme měli rovnou tři, Kyprem počínaje a dvěma večery po pěti národech konče. Důvod, proč se na tento bod programu vždy těším, je snad více než zřejmý – není nic krásnějšího než vidět účastníky z celé Evropy, kteří berou stereotypy svého národa s nadsázkou a stejným způsobem se pak i prezentují.
Zatímco první večer byl čistě v rukou kyperských hostitelů, druhý už ovládl Juan-Antonio se svou improvizovanou ukázkou flamenca a dobře naladěná skupinka Italů, kteří se rychlými gestikulacemi snažili zbytek skupiny přesvědčit, že italská káva je prostě nejlepší. Úspěšně. Třetí večer byl ještě divočejší, za což mohla především dvojice estonských děvčat a jejich unikátní styl konzumace hořícího alkoholu. Pozadu nezůstali ani francouzští bratři, jejichž tanec ničím nenaznačoval fakt, že už jsou pár let v důchodu! Jak jste již mohli z textu vyčíst, zábava to byla opravdu náramná a následující dny byli všichni mnohem uvolněnější a otevřenější.
Ačkoliv byl program pořádně našlapaný, měli jsme dostatek volného času k prozkoumání města. Někteří z nás se podívali za zelenou linii do turecké části, jiní ochutnávali speciality místních kaváren a restaurací. Častokrát jsme si jen tak sedli do kuchyňky (věčně okupovanou česko-německo-maďarskou partou) a objevovali společné zájmy, což jeden večer vyústilo v sledování nejnovější epizody Game of Thrones ve společenské místnosti. Mezinárodní socializace v praxi!
Vzato kolem a kolem, i přes počáteční problémy s opožděným programem jsme si týden na Kypru maximálně užili a ještě teď se nám stýská po nových kamarádech a grilovaném halloumi. Děkujeme EYCB za další úžasný projekt, a vy ostatní – nenechte si ujít ty budoucí!
Marek Tran Viet
