Termín konání: 7. prosince 2020 – 6. července 2021
Místo konání: Granada, Španělsko
Program a akce: Evropský sbor solidarity, dlouhodobý dobrovolnický projekt
Přečtěte si prosím infopack.
V rámci programu Evropský sbor solidarity jsou následující finanční specifika: v rámci všech projektů ESC je kompletně (ze 100 %) zajištěno jídlo, ubytování, aktivity, kapesné, povinné doplňkové pojištění u pojišťovny Cigna, jazykový kurz, místní doprava a cestovní náklady (v případě tohoto projektu) do max. výše €275, a to vše je zcela pokryto z fondů EU programu Evropský sbor solidarity a zařízeno organizátory.
Téma: pořádání volnočasových a neformálně-vzdělávacích aktivit pro děti, mládež, sociální inkluze
Hostitelská organizace: Ciudad de los niños Granada
Dobrovolníci: Serena Šmejcká, Tomáš Fediuk
Report z ESC:
Motivace:
Můj zájem o účast v podobném projektu pramenil ze změny životního stylu a konkrétně pak z předešlých zkušeností dobrovolničení v Jižní Americe. Kultura španělského světa, jazyk i pocit smysluplnosti práce v sociální sféře ve mě zanechali silné dojmy. Dosud jsem nezažil větší pocit naplnění. O to hůře jsem pak nesl nucený návrat do vlasti s příchodem pandemie. Původní sen života v Latinské Americe se po 8 měsících rozplynul a mně nezbylo, než hledat alternativu. Již při repatriaci jsem si vzpomněl na ESC, o kterém mi vyprávěla před lety kamarádka. Za necelé tři měsíce hledání a pohovorů se zadařilo s projektem „ Changing the World“. Skvělé podmínky, zajímavá práce a lokalita rozhodly.
Netrpělivě jsem čekal na odjezd. Velmi mi pomohlo úvodní školení a podpora ze strany vysílací organizace a celkový dobrý dojem z profesionality a organizovanosti.
Něco o hostitelské organizaci:
Ciudad de los Niños v Granadě je v přeneseném smyslu opravdovým městem ve městě. Založené v roce 1965, Carlosem Fernándezem Doradem, původním jezuitským knězem, který silně vnímal množství dětí bez prostředků žijících na ulicích. Rozhodl se to změnit, odešel od jezuitů a díky nadlidské motivaci a úsilí se mu podařilo postavit první budovu budoucího „města“ na zeleném drnu na periferii Granady s nově založeným křesťanským řádem „Hermanos Obreros de María“. Z původních cílů nakrmit a šatit, se řád postupně propracoval ke vzdělávání a začleňování dětí do společnosti. Hlavním nástrojem výchovy a přístupu byli a stále jsou tolerance, láska a soucit v míře, se kterou jsem se nikdy dříve nesetkal. Jinak problematické soužití tak rozmanité palety etnik, kterým je Granada se v „městě tolerance“ jeví přirozené a naopak převládá vzájemná snaha o pochopení. Uplynulo 56 let a původní budova se rozšířila o základní a střední školu, dílny, ubytování, školní jídelnu, náměstí, zoologickou zahradu, kostel, fotbalové a basketbalové hřiště, zelené plochy, skleník,.. S pomocí vychovatelů, učitelů, sociálních pracovníků, praktikantů a potažmo celého „kmene“ se daří pomáhat okolo 300 dětem a mladistvým od 3 do 20 let v mnoha různých programech. Ať jde o sirotky, imigranty, sociálně vyřazené či děti z problematických zázemí, pro všechny je tu místo a pochopení.
Náplň projektu:
Po příjezdu mě překvapila místní španělština, která je odlišná od latinskoamerické a to zejména přízvukem. Za měsíc se to srovnalo a začal jsem rozumět až jsem nakonec nevnímal, že se tu mluví cizím jazykem. Stal jsem se součástí malého týmu intenzivního emancipačního programu (Programa de Alta Intensidad) pro africké imigranty od 18 do 20 let (cca 15 kluků). Program je koncipován na rok a má za cíl zpostředkovat potřebné kroky k jejich osamostatnění. Tedy ve zkratce dokumenty, kvalifikaci, práci a pronájem. Důležitou součástí je i vzdělávání a úvod do evropských standardů např. ekologie, hygiena,.. Potěšil mě až rodinný vztah a zájem mezi vedením a jejich svěřenci. Dále jim je poskytováno jídlo, ubytování, peníze na oblečení i drobné kapesné.
Středobodem mých aktivit byl jejich volný čas. Organizovali jsme pro ně různorodé sportovní, hudební, kulturní programy včetně vzdělávacích workshopů a individuálního vyučování angličtiny a španělštiny. Těší mě, že jsem mohl realizovat své nápady. Prakticky od začátku jsem musel řešit úkoly samostatně, případně s dalšími dobrovolníky. Čekala se od nás flexibilita a schopnost improvizace.Také jsme obnovili opuštěný skleník od úpravy půdy po pěstování plodin až ke konečné sklizni a drobného prodeje místním učitelům. Mimo to jsem chodil na hodiny arabštiny a španělštiny organizované vedením. Dále jsem byl podpora na hodinách angličtiny pro děti ze školky (3-4 roky), v 5. třídě ZŠ a v 1. ročníku SŠ. Radost mi dělal i projekt „Energizer“ desetiminutové ranní „jednohubky“ angličtiny pro děti z 1., 2., 3. třídy ZŠ a speciální třídy. Opakovaně jsem se zúčastnil vysílání školního rádia. U dětí jsem si získal popularitu rapem, beatboxem a hraním basketbalu.
Ve volném čase jsem objevoval Granadu a její bohatou historii. Popřípadě její blízké okolí, krásnou Sierra Nevadu a moře, které bylo hodinu autobusem. Španělsko má opravdu co nabídnout a zdá se, že Andalusie obzvlášť. Ohromná rozmanitost krajiny, zvyků, nářečí, flory y fauny. Společnost ,ve které není hlavní být efektivní, ale být spokojený.
Hodnocení:
Ohromně se mi zlepšila španělština a to díky nutnosti každodenní komunikace a komunitnímu způsobu života, který jsem si postupem času začal moc užívat. Rozšířil jsem si obzory a naučil se mnohé o empatii, migraci, multikulturalitě, trpělivosti a řešení konfliktů. Také jsem se něco dozvěděl o sobě a o tom jak lépe zacházet s časem a efektivně se učit a reflektovat. Bylo tam mnoho inspirativních lidí, kteří vedli svým příkladem. Užíval jsem si studium španělských i afrických reálií a pomalu se integroval. I přes jisté komplikace způsobené pandemií se to nakonec podařilo. Vytvořil jsem opravdové přátelství jak s místními, tak s kluky z (emancipacniho) programu.
Celkově projekt hodnotím velmi kladně i přes občasné neshody se podařilo, abych měl přínosnou a zajímavou práci, která se společně s komunitním životem v pestrém prostředí postarala o životní zážitek. Jsem opravdu vděčný za danou příležitost. Stal jsem se aktivním evropským občanem a věřím, že i lepším člověkem. Mou ignoraci nahradilo pochopení, tolerance a soucit.
Děkuji všem těm, kteří se zasloužili o tento program a umožňují mladým lidem růst skrze neformální vzdělávání.
Tomáš Fediuk
