Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Termín konání: 18.–26. červenec 2021
Místo konání: Aninoasa, Dambovita, Rumunsko
Pokud máte zájem o více informací, prosím důkladně si přečtete infopack a rozpis denních aktivit.
Hostitelská organizace: Asociația Be You
Věkový limit pro účastníky: 20+
Účastnící-se země: Rumunsko, Bulharsko, ČR, Francie, Itálie, Turecko, Chorvatsko, Portugalsko, Polsko
Český tým: Martin Zeman, Veronika Wróbelová, Klára Pánková
Report z projektu:
Tréninkový kurz ReAct Against Hate se stejně jako mnohé projekty v minulém roce nejednou odložil. Ovšem, jak se říká, na dobré věci je třeba si počkat a to platilo i pro tento kurz. My tři trpěliví čeští účastníci se na tom jistě shodneme. Na každého z nás čekala zcela jiná cesta. Verča, proto aby se dostala ze svého rodného Havířova, musela přesednout na mnohé autobusy než se dostala do letadla ve Vídni, Martin se dobrodružně vypravil vlakem a následně zdolal pěšky pár rumunských hor a já jsem si cestu prodloužila přes Polsko. Přestup nebyl nijak složitý, ale i tak sem se těšila na spánek v letadle. Toho jsem se nedočkala, protože mě osud náhodou v letadle usadil vedle Karly, jedné z polských účastnic, a než jsme přistály, přátelství bylo na světě. S Verčou jsme se setkaly na letišti v Bukurešti.
Následovala dobrodružná cesta vlakem z Bukurešti do Targoviště, při které jsme se dozvěděly třeba to, že některé rumunské vlaky mají dveře otevřené i za jízdy. V Targovišti na nádraží jsme se setkali s dalšími členy projektu a hromadně nás převezli za město, blízko k horám, do našeho krásného penzionu s kouzelným výhledem. Přivítali nás s otevřenou náručí, pizzou a dárečku v podobě hrníčku s naším jménem a oblíbeným mottem. Tím skončil náš první den.
Od druhého dne se začalo s programem. Ze začátku bylo důležité se seznámit, zapamatovat si jména ostatních účastníků a to dalo celkem zabrat, protože nás bylo kolem 30. Z každé země vyslali 3 účastníky a to přesně z Česka, Polska, Francie, Portugalska, Itálie, Turecka, Bulharska a samozřejmě Rumunska. Účastníci z Chorvatska z nejasných důvodů nedorazili.
Krásná na naší skupině byla rozmanitost. Sešli jsme se z celé Evropy, docela mě překvapil i věkový rozdíl mezi účastníky, protože mezi nejmladším a nejstarším mohlo být klidně i 40 let a musíme uznat, že práce s takovou skupinou byla velice přínosná. Naše téma, jak už z názvu vyplývá, se týkalo hate spech, neboli nenávistné řeči. Jen těžko pohledat člověka, který se s ní nikdy v životě nesetkal, ale právě díky rozmanitosti skupiny, jsme mohli o problematice přemýšlet do hloubky. Své zkušenosti sdíleli účastníci z řad studentů i učitelů. Organizátoři pro nás měli připravený nabitý interaktivní program, kde jsme mohli vidět, jak se naše názory jak rozchází, tak schází a vždy byl dostatečný prostor pro diskuzi, každý měl příležitost obhájit si své názory a zároveň si vyslechnout zkušenosti ostatních.
Postupem dní jsme si objasnili, co je zdrojem nenávisti v lidech, jaké faktory jí můžou ovlivňovat a jak na ní správně reagovat. Dvě aktivity nás ale zasáhly nejvíce. První byla když nás rozřadili do skupinek podle zemí. Poté jedna z organizátorek četla různé věty a pokud jsme se s nimi ztotožnili, museli jsme vystoupit. U některých vět šla většina, u některých jen pár a ukázalo nám to, jak velké rozdíly mezi námi jsou i přes to, jak blízko k sobě máme. Druhá pro nás všechny významná aktivita byla stejného typu v podobě přímé demonstrace rozdílů v poměrech, ze kterých můžeme pocházet. V tomto případě jsme každý dostalo lísteček s naší utajenou rolí, do které jsme se měli vžít a následně se vedle sebe postavit do lajny. Další organizátorka četla jednoduché věty jako například: Udělej krok, pokud se nebojíš jít venku po ulici, nebo udělej krok, pokud si můžeš dovolit koupit nové oblečení. Někteří z nás se postupem aktivity dostávali do vedení a jiní i po několika větách stáli na místě. Bylo očividné, že i pro ty vpředu, i pro ty vzadu to nebylo zrovna příjemné. Na této aktivitě jsme měli možnost prozřít a vidět sociální rozdíly ve světě. Jak jsou všichni z nás privilegovaní už jen tím, že se můžeme účastnit takového projektu v zahraničí. A my si tento pocit v sobě neseme do dnes a jsme velice vděční, jak naší domovské organizaci EYCB, tak i organizaci Be You a všem kdo pomáhal organizovat tento projekt. Byl to velice přínosný čas a odnesli jsem si nejenom spoustu nových informací, dovedností a zkušeností, ale taktéž pár nových přátel.
