Program, akce: Evropský sbor solidarity (ESC) — dlouhodobé dobrovolnictví (4 měsíce)
Termín konání: 15. říjen 2024 — 11. únor 2025
Místo konání: Barcelos, Portugalsko
Dobrovolník: Radka Š.
Hostitelská organizace:SOPRO – Solidariedade e Promoção ONGD
Deník z tohoto dobrovolnictví:
18. leden 2025
Ahoj! Jmenuji se Radka a právě se nacházím ve městečku Barcelos na severu Portugalska na svém prvním dlouhodobém dobrovolničení s Evropským sborem solidarity, více známým jako European Solidarity Corps (ESC). Nabídka přišla zničehonic, a tak jsem se během dvou týdnů sbalila, vyřídila vše potřebné, rozloučila se se svými nejbližšími a vydala se na letiště za svým čtyřměsíčním dobrodružstvím.
Proč jsem se na ESC rozhodla vyjet?
Úplně upřímně jsem nevěděla, kam v životě dál. Za pár týdnů mi končila pracovní smlouva, ale já se tak zcela necítila na hledání své kariéry. Dokud jsem mladá, plná sil a motivace, bez závazků, chci poznávat svět, cestovat a pracovat v zahraničí. Česko je a vždy bude mým domovem, ale teď mě to táhne ven – ať mám jednou co vyprávět svým vnoučatům, že jo :DD. A proč jsem si vybrala právě Barcelos? Před dvěma lety jsem prošla portugalskou část poutě do Santiaga de Compostelly a procházela jsem právě tímto městečkem. Natolik se mi tehdy zalíbilo, slíbila jsem si, že se sem jednou vrátím – a teď tu čtyři měsíce bydlím a pomáhám místním. To byl snad osud, ne?
Jaká je moje práce?
Přihlásila jsem se na projekt Volunteering Footprint od neziskové organizace SOPRO. SOPRO se zabývá projekty jak mezinárodními, např. v Mosambiku, tak lokálními, na kterých spolupracuji já a několik dalších dobrovolníků různých zemí Evropy.
Jednou z hlavních náplní mého dobrovolničení spočívá práce v komunitních centrech pro lidi v důchodovém věku. Pomáhám sociálním pracovníkům s transportem z domova do centra a zpátky, s přípravami svačiny a zabavení se – vlastně hlavním důvodem, proč v centrech jsem, je společnost pro důchodce. Někdy to může být trošku náročnější, protože nemluvíme stejným jazykem, ale to není velkou překážkou. Hrajeme spolu karty a domino, cvičíme (v sedu na židli :D) a každou středu zpíváme s harmonikářem, který přijde hrát (musím přiznat, že portugalskou dechovku jsem si opravdu oblíbila). Se seniory jsem si vytvořila moc pěkný vztah a za tu krátkou dobu mi přirostli k srdíčku a myslím, že já jim také – jestli se to dá usoudit podle toho, že mě nazývají „svou dcerou“ a „meu amore.“
Často také pracuji ve skladu, kde SOPRO skladuje všechno možné, co kdy dostalo darem – nábytek, kola, lůžkoviny a potraviny z různých sbírek ve školách a supermarketech. Naší prací je vše třídit a distribuovat, dostanu se tak také do přímého styku s lidmi v nouzi.
Jednou za čas se také objeví nějaký nový projekt. Na Vánoce jsme třeba organizovali benefiční večeři na naší partnerské škole. Také jsem prezentovala na základce na téma základních lidských práv, což pro mě bylo zezačátku hodně vystoupení z komfortní zóny. Jsem ale ráda, že jsem do toho šla, protože to jednoduše stálo za to.
Co dělám ve svém volném čase?
Zdálo by se, že pořád jenom vařím a myju nádobí… ale také chodím běhat, a ještě v prosinci se chodila otužovat do nedalekého potůčku. Týdně mám on-line lekce portugalštiny, jazyk se mi totiž moc líbí a chci se v něm co nejvíc zlepšit, dokud mám šanci ho procvičovat každý den. Bydlím v pěkném velkém domě na malé vesnici kousek od Barcelos, což se mi nakonec možná líbí i víc, než být přímo ve městě, a to právě kvůli blízkosti nádherné přírody. První měsíc jsem byla v SOPRO jediná dobrovolnice, bydlela jsem tu sama, ale brzy přijely holky z Bavorska, Sardinie, Katalánska a Belgie. A tak si vaříme mezinárodní večeře, v období Vánoc také svařák a jezdíme na výlety. Strávily jsme den v Portu, Esposende, Braze a týden v Lisabonu na tzv. on arrival training, kde jsme se seznámily se spoustou dalších dobrovolníků z celého Portugalska. Zanedlouho nás čeká výlet za jedněmi z nich na jih do Portimãa. Kromě volných víkendů máme nárok také na dva dny dovolené měsíčně, které si ale můžeme roztáhnout, jak chceme. Já si třeba prodloužila vánoční prázdniny doma a brzy mě čeká výlet do Marrákeše.
Závěrem…
Ať už jsi právě dokončil školu, zaměstnání nebo jsi v jakékoliv jiné životní situaci a láká tě zkusit něco jiného než nástup do práce, dobrovolničení může pro tebe být to pravé. Žijeme v době, kdy máme neskutečně mnoho příležitostí a nevzít je za pačesy by byla škoda – zvlášť v případě European Solidarity Corps, které jsou takovou „oficiální cestou dobrovolničení v Evropské Unii,“ jak je ráda nazývám, a veškeré tvé náklady ti jsou propláceny. Není se čeho bát, přihlaš se a uvidíš!
