ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Termín konání: 10.—20. listopad 2025
Místo konání: Sarata Monteoru & Buzau, Rumunsko
Český tým: 4 účastníci (ve věku 18-25) + 1 group leader (ve věku 18+)
Přečtete si info-pack
Hostitelská organizace: ASOCIATIA HAIR REDIVIVUS
Report z projektu:
Náš vedoucí Tolia nám přibližně v polovině projektu řekl, že nás Erasmus změní. Tehdy se nám to zdálo jako přehnaná slova, ale hned po návratu do České republiky jsme si uvědomili, že měl pravdu. Už na letišti jsme cítili, že jsme se změnili. Těžko se popisuje, jak moc.
Do Rumunska jsme přiletěli o den dříve, abychom měli možnost projít si památky v Bukurešti. Přes den jsme navštívili parlament a další krásná místa a večer jsme projeli centrum na elektrických koloběžkách. Byla to sranda. Druhý den jsme se vydali autobusem zpět na letiště, kde jsme měli sraz s ostatními účastníky projektu. A samozřejmě by to nešlo bez menšího dobrodružství. Jedna z nás vystoupila na špatné zastávce a nasedla do autobusu, který ji odvezl úplně jinam. Nakonec se ale našla a společně s ostatními jsme vyrazili do Sarata-Monteoru, kde jsme měli strávit následující dny. Už v autobusu byla skvělá atmosféra.
Penzion, ve kterém jsme bydleli, byl hezký. Obklopen lesem a přátelských pouličních psů, kteří chtěli stále hladit. Měli jsme skvělí program, který rozvíjel naše vědomosti o AI ale i nás. Hráli jsme hry na budování důvěry, připravovali krátká divadelní vystoupení, zkoušeli zachránit vajíčko před pádem a vedli různé debaty o umělé inteligenci. Právě ty nás posunuly neuvěřitelně dopředu. Řekla bych, že alespoň dvě z nás byly spíše introverti, takže pro nás ze začátku nebylo jednoduché se hned zapojovat. Spíše jsme naslouchali. Postupem času jsme začali přispívat stále více. Získali jsme v sobě důvěru, za kterou jsem neskutečně vděčná. A vím, že ta už mi zůstane.
Ve volném čase jsme si povídali s účastníky z ostatních zemí. Bylo skvělé sledovat, jak se naše kultury liší a v čem jsme si naopak blízcí. Probírali jsme snad každé téma, které nás napadlo. Poslední dva dny jsme strávili v Buzău, o něco větším městě. Po cestě jsme se zastavili v Muddy Volcanoes. To jsou bahenní sopky , které byly skutečně nádherné.
Cesta zpátky na letiště byla nejtěžší částí celého pobytu. Bylo nám řečeno, že se z nás postupně stane jedna rodina, a při odletu jsme pochopili, že se to opravdu stalo. Po návratu do České republiky jsme všichni brečeli. Byli jsme rádi, že jsme doma, ale zároveň nám chyběli lidé, kteří se během pobytu stali naší druhou rodinou. Doufáme, že se jednou všichni znovu sejdeme.
Tento Erasmus nám dal nesmírně mnoho. Nejen nové znalosti o umělé inteligenci, ale i poznání o nás samotných a rozvíjení našich osobností. Za to jsme opravdu vděční.
Lucie S.
