ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Místo konání: Horezu, Rumunsko
Termín konání: 16.—25. únor 2024
Český tým: 5 účastníků (ve věku 18—30 let) + 1 group leader (ve věku 18+)
Přečtete si info-pack.
Hostitelská organizace: Youth for Sustainable Development Association
Report z projektu:
Výměna mládeže s názvem Go Green se konala v rumunském městě Horezu ve dnech 16. – 25. února 2024. Na projektu se sešly skupiny mladých lidí z České republiky, Polska, Srbska, Řecka, Turecka, Španělska, Itálie a samotného Rumunska. Dohromady nás tak bylo skoro 50! Hostitelskou organizací byla rumunská organizace se zkratkou ATDD.
Již na samotném začátku projektu nás čekalo malé dobrodružství, když se ukázalo, že autobusy do Horezu mají menší kapacitu, než jsme čekali, a ne každá rezervace člověku opravdu zajistí místo. Ti, kteří se do autobusu dostali, mohli zažít dlouhou a stísněnou cestu mnoha rumunskými vesnicemi, která však vytvořila příležitost pro první seznamovaní a sbližování. Nakonec všichni zdárně dorazili až do penzionu v Horezu, kde nás již čekala večeře a postýlky v našich nových pokojích.
Celým projektem se neslo téma udržitelnosti, jak jeho zelený název napovídá. Po úvodních dvou dnech, kdy jsme se seznámili s okolím i se sebou navzájem a naučili se všechna jména za pomoci mnoha her, jsme již přešli k jádru projektu. Mluvili jsme o tom, jak můžeme našimi každodenními volbami přispívat k větší udržitelnosti, připravili jsme prezentace o ekologii v našich zemích a vypočítali jsme si svoji osobní uhlíkovou stopu. Měli jsme prostor společně diskutovat o tom, co považujeme za správné nastavení společnosti ve věcech udržitelnosti, a porovnávat, jak tato témata vnímají mladí lidé z jiných zemí.
Od diskuzí a prezentací jsme si jeli na den odpočinout do krásného města Sibiu na druhé straně Karpat. Po cestě autobusem jsme tak mohli pozorovat horské scenérie. Protože nám počasí nepřálo, objevovali jsme v Sibiu především kavárny, kostely a obchůdky s udržitelnou módou z druhé ruky.
Po výletě přišel na řadu hlavní úkol nás účastníků, a to připravit videa, workshopy, kalendář a hru, které jsme měli prezentovat studentům místní střední školy a šířit tak naše nové znalosti o udržitelnosti. Rozdělili jsme se do šesti skupin, ve kterých jsme program skoro dva dny připravovali. Naše úsilí se vyplatilo, když se někteří z nadšených středoškoláků dožadovali i našich osobních sociálních sítí a společné fotky.
Volné odpoledne poté využil náš český tým k výletu do nedalekého kláštera. Chůzi jsme vzdali již po pár stech metrech a právě díky tomu jsme měli možnost nechat se svézt velmi milou rumunskou paní. Podobné štěstí jsme měli i po cestě zpátky a dostali jsme se tak do němého ale vřelého kontaktu s místními.
Nezapomenutelnými zážitky jsou také všechny kulturní večery, kdy nám ostatní skupinky prezentovaly to nejlepší ze svých zemí, včetně hromady jídla a pití a komplikovaných tanců, které se nás snažili naučit. My jsme na oplátku připravili chlebíčky, salám, tvarůžky a sladkosti, oblékli se jako správní čeští turisté a přednesli, v čem naše země vyniká.
Když jsme si poslední den u dojímavé závěrečné aktivity uvědomili, jaká pouta mezi námi za těch osm dní vznikla, nejednomu ukápla slza. Nejlepší na celém projektu totiž byli jeho lidé a uvolněná, otevřená a vřelá atmosféra, která mezi námi panovala. Na rozloučenou jsme se tak pevně objali a místo bye si řekli see you, protože kdoví, kdy nás cesty zase svedou dohromady – svět je malý a o náhody tu není nouze…
Klára Š.
