Termín konání: 18.-29. květen 2017
Místo konání: Aurel, Francie
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Účastníci: Kateřina Paulišová, Vilém Obrátil, Danica Dimitrijevič
Přečtete info-pack
Hostitelská organizace: Détours d’Ailleurs
Účastníci se země: ČR, Francie, Španělsko, Itálie, Polsko, Portugalsko, Estonsko
Report z projektu:
Byl čtvrtek 18. května, když jsme s Kateřinou dorazili do velmi malé vesničky zvané Aurel na jihu Francie. Projekt, na který jsme měli namířeno, se odehrával nedaleko od ní, v malém „středisku“ (nemám pro to lepšího slova) jménem Gite Colombia, které patrně během roku slouží k nejrůznějším účelům – koncerty, promítání, ubytování, práce v dílnách, cirkusová představení a samozřejmě také projekty, jako byl ten náš.
Celkem se nás sešlo 25. Účastníci přijeli z Francie, Španělska, Itálie, Portugalska, Česka, Polska a Estonska a každá z národností měla během projektu příležitost prezentovat svoji zemi formou večeře. Vedoucí projektu byli tři – Julie a Nora z Francie a Noa ze Španělska. Jeho tématem bylo divadlo utlačovaných, respektive jedna z jeho forem – tzv. divadelní fórum. To spočívá v přípravě krátkého polo-improvizovaného představení, jehož tématem je nějaká forma útlaku ve společnosti a na jehož konci se diváci mohou pokusit zapojit do děje, znovu přehrát nějakou ze scén a ovlivnit děj. Účelem je přimět diváky k zamyšlení nad tím, co viděli, a snad jim dát podnět ke společenské změně.
Tématem prvních dvou dní byla převážně teoretická průprava a krátké představení organizátorů, které demonstrovalo nejjednodušší formu divadla utlačovaných. Třetí den jsme se dopravili do nedalekého městečka Die, kde bylo naším úkolem navázat rozhovor s místními a zjistit, co pro ně znamená společenský útlak a jestli se sami nějakým způsobem považují za utlačované. Jejich příběhy jsme v dalších dnech v šestičlenných skupinách zpracovávali. Nejprve formou živých obrazů, potom pantomimou a nakonec jsme je převedli do krátkého představení. Důležité bylo, aby onen představovaný příběh dopadl špatně, a bylo tak místo pro diskuzi ze strany obecenstva. Diváci se také mohli do představení přímo zapojit, a to tak, že po skončení představení mohli nahradit jednoho z herců a vybranou scénu sehrát znovu. Tentokrát se však mohli zachovat tak, jak si mysleli, že by se daná postava zachovat měla. Opět následovala diskuze, kde se rozebíralo, zda je taková změna myslitelná, uvěřitelná, realistická atd.
Přibližně v polovině programu, tj. ve středu 24.5., jsme měli jeden den volna, který většina účastníků strávila u (neuvěřitelně čisté) řeky Drome, zatímco zbytek buď zůstal v Gite Colombie, nebo si šel vyzkoušet jízdu na kajaku, respektive kánoi na několik kilometrů dlouhé trase.
Jakýmsi zlatým hřebem celého programu mělo být představení, které jsme ve středu 28.5. sehráli v jedné malých kaváren v Die, kde měli možnost se na nás podívat (a zúčastnit se) místní. Představení se setkalo s úspěchem, a to i přes neochotu většiny místních komunikovat anglicky.
Vilém Obrátil
