Termín konání: 14.-21. září 2013
Místo konání: Jerevan, Arménie
Program a akce: program Mládež v Akci, akce 3.1. partnership building activity
Účastníci: Michal Bernát, Miroslav Prokeš
Účastnický poplatek: €30 (z poplatku organizátoři uhradí výlet po Jerevanu a dalších historických památkách.
Něco málo o projektu:
Na šestidenní partnerskou burzu „Genderové perspektivy v Evropě“ přijelo 42 účastníků z 19 států Evropy, převážně ze zemí bývalého SSSR mimo Rusko a z Turecka. Organizátoři nás ubytovali ve dvou naproti sobě stojících hostelech v Jerevanu, v nichž probíhalo i stravování a převážná většina aktivit. Ty zahrnovaly zejména práci v malých skupinách i netradiční pracovní metody.
Hlavním cílem akce, jejímž hlavním organizátorem bylo občanské sdružení Arménská pokroková mládež, bylo navázat, resp. prohloubit spolupráci zúčastněných organizací v oblasti vyrovnávání příležitostí pro obě pohlaví, jakož i vyvinout společné projekty pro poslední výzvu programu Mládež v akci v tomto rozpočtovém období EU, případně pro první výzvu následujícího rozpočtového období 2014-2020 (program Erasmus+).
Pro seznámení s Jerevanem jsme byli rozděleni do družstev, která soutěžila v poznávání zajímavostí hlavního města Arménie. Ačkoli bylo založeno již v roce 782, nejsou v něm žádné historické památky a pár nejstarších domů „Starého Města“ (zbytek zbourali developeři v posledních dvaceti letech) pochází z počátku 20. století.
Kromě úžasného pohledu na majestátní biblickou horu Ararat (5165 m) s ledovou čepičkou z okna hostelu jsme v Jerevanu narazili na řadu více či méně překvapivých pozorování. Ti z nás, kteří se domnívali, že se zejména s mladými lidmi domluví anglicky (nápisy po městě jsou psány výhradně arménskými bukvami), byli často nepříjemně překvapeni: jejich druhým jazykem byla ruština! To samozřejmě platilo i pro starší generace bez výjimky, lidé většinou litovali rozpadu Sovětského svazu, kdy Arménie patřila k jeho nejbohatším republikám. Nyní v ulicích jezdí buď staré sovětské moskviče, lady a žigulíky, nebo obrovské japonské, korejské a německé teréňáky, nic mezi tím. Ze tří kolejí při velkolepé budově hlavního nádraží denně odjíždí šest vlaků po pěti tratích, sedmý je jediný mezinárodní – noční rychlík do Tbilisi a Batumi. Ostatní hranice (s Tureckem a Ázerbájdžánem) jsou již po několik desetiletí neprodyšně uzavřené.
Velmi podnětné byly i exkurze do jerevanských neziskovek zabývajících se genderovou rovností. Při prezentaci u NNO Pink jsme se dozvěděli zcela překvapivé skutečnosti: nejenže samotné slovo „gender“ je dnes v Arménii „sprosté“ a pro mnoho arménských nacionalistů je synonymem propagace homosexuality a zániku tradiční rodiny – tisíce těhotných žen nechávají i pod hrubým nátlakem příbuzenstva své nenarozené děti legálně či nelegálně utratit jen z toho důvodu, že muži chtějí syny a kdyby měli mít děvčátko, je to ostudou matky! Zúčastnili jsme se s improvizovanými prezentacemi svých neziskovek také veřejné prezentace arménského neziskového sektoru pod širým nebem v nově upraveném jerevanském „Parku milenců“.
Úžasným kulturněhistorickým i přírodním zážitkem byl i výlet k památkám UNESCO Garni (antický chrám a lázně na hraně 500 m hlubokého arménského „Grand Canyonu“) a k jeskynnímu klášteru Gegard ve slepencích připomínajících Súľovské skaly u Žiliny.
Poslední den zájemci vytvořili několik pracovních skupin, které vypracovaly náměty na společné projekty práce s dětmi a mládeží nejen v generové oblasti. Ty budou předloženy k posouzení a financování do programu Mládež v akci či Erasmus+.
Mirek Prokeš
