Termín konání: 15.-22. červen 2018
Místo konání: Woodstown, County Waterford, Irsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Přečtete si info pack.
Účastníci: Anna Rojková, Robert Ach-Hübner
Účastnický poplatek (vybírali si ho samotní organizátoři a bude odečten z reimbursementu): €50
Hostitelská organizace: Woodstown Residential and Activity Centre (WRAC)
Účastnící se země: Ireland, Armenia, Jordan, Romania, Estonia, Belgium, Slovakia, Czech Republic, Croatia, Spain
Report z projektu:
Týdenní projekt A Deeper Sense of Inclusion se uskutečnil v červnu 2018 v Irsku a zaměřil se na sebepoznávání a zvědomování některých osobních charakteristik.
Projektu se účastnilo 21 lidí z řady evropských zemí plus z Arménie a Jordánska. Aktivity probíhaly v příjemném hromadném ubytování hned u břehu jednoho ze zálivů na jihu Irska.
A co jsme dělali? Trenéři Dominique (Belgie) a Elena (Španělsko) nás vedli k prozkoumávání psychologických konceptů jako odolnost (resilience), zranitelnost (vulnerability), sebedůvěra (confidence), empatie či kreativita.
V praxi to obnášelo například:
- reflexi zásadních bodů našich dosavadních životů pomocí metody kreslení tzv. “Řeky života”
- prozkoumání možností vlastního těla pomocí neobvyklých pohybových cvičení (většinou ve skupinkách)
- přípravu a realizaci tzv. Labyrinth theatre – divadelní formy, kde není pódium ani auditorium a diváci jsou aktivně vtaženi do děje
- vizualizaci svého budoucího já
- sdílení a společné či samostatné reflexe
Každý si z kurzu tohoto typu odnese něco jiného. Pro mě například byla důležitá myšlenka, že sebedůvěra je podmíněná zranitelností (vulnerability). Jenom člověk, který dokáže přijmout svou vlastní zranitelnost a projevuje ji (například tím, že někomu vyjádří lásku – i s rizikem odmítnutí), může mít pocit skutečné sebedůvěry. Protože ví, že odmítnutí i jiná “zranění” snese. (Více o zranitelnosti např. v tomto TedTalku)
Celá “learning experience” byla velmi umocněna místem. Velká část programu probíhala na travnaté ploše s výhledem na moře. Pod námi na pláži chodili koně a vzhledem k proměnlivosti irského počasí byla scenérie každý den jiná.
Kromě hlavního programu nás Declan (energický Ir z místní organizace) vzal na výlet k pláži, kde se dalo koupat v Atlantiku (pokud jste byli dost otužilí :), k vodopádům v horách nebo do irské hospody s živou hudbou. Jeden z hudebníků mi tam půjčil kytaru a mohl jsem si s jejich kapelou zahrát. A to je jen jeden z příkladů irské vstřícnosti a otevřenosti, se kterou jsme se setkávali na každém kroku a kterou přeji každému zažít.
Robert Ach-Hübner
