Building Bridges, Breaking the Walls: Managing Refugee Crisis in Europe — Arménie (listopad 2018), Švédsko (únor 2019)

single-image

Termín konání: 1. tréninkový kurz: 20.-28. listopad 2018; 2. studijní návštěva: 18.-23. únor 2019

Místo konání: 1. tréninkový kurz: Jerevan, Arménie, 2. studijní návštěva: Stockholm, Švédsko

Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: dvě, na sebe navazující části: tréninkový kurz a studijní návštěva

Tento projekt se konal ve dvou na sebe navazujících částech:

  1. Tréninkový kurz – Jerevan, Arménie, 20.-28. listopad 2018
  2. Study visit – Stockholm, Švédsko, 18.-23. únor 2019

Účastnice obou částí: Michaela Šedová, Anežka Karpjáková

Účastnický poplatek (vybírali si ho samotní organizátoři): €50

Hostitelská organizace: Armenian Progressive Youth NGO

Účastnící se země: Armenia, Sweden, Norway, Finland, Italy, Moldova, Romania, Ukraine, Denmark, Turkey, Czech Republic, Greece, Germany, Georgia, Portugal

Report z 1. části = tréninkový kurz – Jerevan, Arménie, 20.-28. listopad 2018:

Ve dnech 20. – 28. listopadu 2018 proběhla první část projektu s názvem „Building Bridges, Breaking the Walls: Managing Refugee Crisis in Europe“ v Jerevanu (Arménie), pořádaný organizací Armenian Progressive Youth NGO. Projekt, jak sám název napovídá, byl zaměřen na pochopení současné migrační krize, její následky, příčiny vzniku, a hlavně na hledání způsobu, jak danou situaci zlepšit. Projektu se zúčastnilo celkem 30 účastníků z 15ti různých zemí, které spojovalo jedno, a to zájem o současnou migrační situaci a ochota a vůle sami danou situaci aspoň trošku vlastním úsilím zlepšit. Většina z účastníků již aktivně pracovala nebo navštěvovala stáže v neziskových organizacích, které aktivně pracují s migranty nebo se částečně této problematice věnují. O to zajímavější projekt byl, jelikož účastníci měli šanci vyslechnout si osobní zkušenosti ostatních účastníků ohledně dané tématiky. 

 

V prvních několika dnech projektu jsme se věnovali převážně teoretické části, aby všichni účastníci lépe pochopili koncept současné migrační krize. Organizátoři se nám interaktivní formou snažili vysvětlit základní pojmy, jež jsou s migrací spojeny. Byli jsme rozděleni do skupinek po 6 lidech a každá z nich dostala za úkol vypracovat vysvětlení několika těchto pojmů (kupříkladu: kdo je to imigrant, uprchlík). Následně po vypracování každá skupinka prezentovala před ostatními, jak se ze zadaným úkolem poprala. Pro mě osobně, a jsem si jistá, že i pro ostatní tato aktivita byla velice přínosná, jelikož mezi některými pojmy byly opravnu velice malé rozdíly. V teorii jsme pokračovali i následující den, kdy jsme se však zaměřili již na vývoj migrační krize v našich zemích. Účastníci z každé země si připravili prezentaci o své zemi, v rámci které ostatním představili aktuální vývoj migrační situace, ekonomické a politické dopady a způsoby, jak se daný stát migrační problematiku snaží řešit. 

 

Aktivity v druhé polovině projektu byly již více zaměřené prakticky. V těchto dnech byl převážně otevřen prostor pro dobrovolníky z nás, aby si připravili sami pro ostatní účastníky aktivity, jež jsou s daným tématem spojeny. Bylo také otevřeno více prostoru pro diskuzi, v rámci které jsme se snažili naleznout způsoby, jak se mi sami můžeme zasloužit a aktivně zapojit do pomoci migrantům a uprchlíkům. Pro inspiraci měl každý z účastníků v posledních dnech projektu prostor pro představení své organizace ostatním účastníkům a její činnosti.  

Během projektu jsme měli šanci také zjistit, jak v Arménii probíhá pomoc migrantům v rámci neziskových organizací v praxi. Navštívili jsme hned dvě neziskové organizace – UHNRC, která v Arménii působí pod záštitou OSN a Aleppo Compatriotic Charitable Organization, kde nám jejich pracovníci představili hlavní cíle a záměry dané organizace a její činnost.  

Zúčastnili jsme se také místní události s názvem „Human Library“, v rámci které dobrovolníci „jako živé knihy“ přednášeli publiku své životní příběhy. Daná akce byla pro tento projekt velice obohacující, jelikož většina interpretů byli právě bývalí uprchlíci nebo imigranti.

Dokonce někteří z účastníků projektu se taktéž rozhodli stát živými knihami a podělit se se svým osobním příběhem s ostatními. 

Během projektu nám organizátoři umožnili, kromě prohloubení našich znalostí ohledně daného tématu, poznat v rámci časových možností také kus arménské kultury. Během druhého dne projektu pro účastníky připravili City Quiz, v rámci kterého jsme měli šanci vidět značnou část památek, které se v Jerevanu nacházejí. Předposlední den projektu byl pro nás uspořádán výlet po okolních památkách, nacházejících se poblíž Jerevanu – navštívili jsme například klášter Geghard. Náš výlet byl zakončen v malé vesničce, kde jsme u místních obyvatel měli možnost vidět, jak se vyrábí typický arménský chléb Lavash a sladkost churchkhela, a vychutnat si výbornou tradiční arménskou večeři. 

Tímto však projekt neskončil. S ostatními účastníky se opět sejdeme v únoru 2019 ve Stockholmu (Švédsko), kde bude probíhat druhá část našeho projektu, která však bude probíhat ve formě Study visit.  Společně s ostatními účastníky budeme mít šanci navštívit čtyři švédské neziskové organizace, které se svou činností zaměřují na problematiku migrace a pomoc migrantům.

Anežka Karpjáková

______________________________

Report z 2. části = study visit – Stockholm, Švédsko, 18.-23. únor 2019

V termínu 19. až 23. března proběhla druhá část projektu Building Bridges, Breaking the Walls: Managing the Refugee Crises in Europe. První část projektu (tréninkový kurz) se konala minulý rok na podzim v Arménii. Druhá část (studijní návštěva) byla ve švédském Stockholmu. Český tým jsme zastoupily v již zaběhnuté sestavě s druhou českou účastnicí Anežkou.

První den projektu proběhlo představení programu a také seznámení se s nováčky. Přijelo totiž i několik lidí, kteří nebyli na první části projektu. Zároveň jsme měli možnost zjistit, jak se mají ti, které jsme od listopadu neviděli. Byl také čas na představení projektů, které někteří z nás dělali ve svých zemích.

Jeden celý den jsme pak měli v rámci teambuildingu možnost poznat Stockholm při City Questu. Ve skupinkách jsme procházeli městem, hledali různá zajímavá místa a zpovídali místní. Byla to skvělá příležitost k poznání hlavního města, švédské kultury i obyvatel Stockholmu.

Měli jsme i možnost podívat se do parlamentu a dozvědět se víc o švédském politickém systému a současné politické situaci v zemi. Návštěva parlamentu byla velmi inspirativní. Dvě věci, které mě zaujaly nejvíc, bylo 40procentní zastoupení žen v parlamentu (Švédsko přitom nemá povinné kvóty) nebo zasedací pořádek poslanců nikoliv podle stranické příslušnosti, ale podle regionů, odkud pocházejí.

V rámci druhé části projektu jsme se měli možnost dozvědět víc o tom, jak fungují některé místní organizace, které pracují s tématem migrace. Velmi inspirativní práci své organizace založené na dobrovolnících představil Michael Williams. Přiblížil pomoc, kterou poskytuje migrantům Švédsko i jeho organizace. Návštěva byla velmi informativní, Michael měl skvělé znalosti ohledně tématu migrace a praxe v různých evropských zemích včetně Česka. Dále jsme měli možnost navštívit organizaci RFSL, která pracuje s LGBT mládeží včetně mladých přistěhovalců. Některé z nás překvapilo, že část migrantů zakládá své žádosti o azyl ve Švédsku na základě své orientace. Zároveň jsme se dozvěděli spoustu informací o tom, jak je LGBT skupina ve Švédsku vnímána. Švédská společnost je v tomto ohledu velmi tolerantní, jsou povolené sňatky lidí stejného pohlaví, možné jsou i adopce. Poslední navštívenou organizací byla Fryshuset, která pracuje zejména s vyloučenými dětmi a mládeží, včetně těch z přistěhovaleckých rodin. Překvapila nás velikost organizace, která disponuje velkými prostory. Ty jsou věnovány dětem, které tu můžou smysluplně různými aktivitami využít svůj volný čas.  

Druhá část projektu Building Bridges, Breaking the Walls byla inspirativní. Mě i ostatní účastníky z několika evropských zemí překvapila švédská realita, a to nejen v rámci neziskového sektoru. Švédská společnost je velmi progresivní a tolerantní a disponuje různými mechanismy a přístupy, ze kterých se má nejen Česká republika hodně co učit.

Závěrem bych ráda poděkovala skvělé EYCB, která mi umožnila zúčastnit se i druhé části tohoto zajímavého projektu. 

Michaela Šedová

Možná se ti bude líbit