Termín konání: 1.-11. září 2016
Místo konání: Rakvere, Estonsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Prosím pusťte si video: https://www.facebook.com/Seiklejad.Org/videos/vb.130185263658840/1328110787199609/?type=2&theater
a blog: http://comeinestonia.blogspot.com
Účastníci: Lukáš Jirousek, Thi Que Huong Lam, Tereza Mazanová
Účastnící se země: Estonsko, Velká Británie, Španělsko, Itálie, ČR, Slovensko, Řecko, Německo, Portugalsko, Turecko
Hostitelská organizace: Seiklejate Vennaskond
Report z projektu:
Tento jedenáctidenní seminář pořádaný organizací Seiklejate Vennaskond se konal v rozmezí 1.9. – 11.9.2016 v malebném patnáctitisícovém městečku nacházejícím se na severozápadě Estonska vzdáleném přibližně 90 kilometrů od Tallinnu a necelých 300 km od ruského Petrohradu. Ve městě, kde se na mnoha místech kloubí architektury Ruska a Finska, jsme se, jak již sám název napovídá, zabývali jedním z hlavních politických témat současnosti – migrací.
Kromě České republiky se projektu zúčastnili také zástupci Estonska, Portugalska, Turecka, Anglie, Walesu, Španělska, Slovenska, Řecka, Rakouska, Německa a Itálie. Program byl rozdělen do 11 náročných dní, ve kterých jsme si vyzkoušeli pestrou škálu aktivit. Jelikož naše skupina čítala přibližně 35 jedinců, tak jsme se první dva dny převážně soustředili na team buildingové aktivity a všemi milované hry na zapamatování jmen. Není překvapením, že ne úplně všem účastníkům se podařilo zdárně si zapamatovat všechna jména, zejména pak našich tureckých kolegů. Nelze však nikomu upřít snahu.
Po těchto prvních dvou dnech jsme pomalu přešli k hlavnímu tématu semináře a k tomu navazujícím aktivitám. Mezi jednu z nejpovedenějších řadím takzvané World Cafe, kde jsme byli rozděleni do několika skupin v hotelové kavárně a každá skupina se v časovém úseku 20-30 minut zabývala současnou problematikou imigrace, jejími příčinami a důsledky, asimilací a integrací běženců a hledala při tom možná východiska a také to, jakým způsobem můžeme my, normální smrtelníci pomoci. Při tom všem nám byla servírována chutná káva či čaj od našich vedoucích.
Přes několik dalších sezení, kde jsme rozebírali právní legislativu v oblasti migrace, rozdělení ekonomických migrantů a opravdových uprchlíků sužovaných válkou či měli možnost hovořit se zástupci estonských organizací pracujících v oblasti začleňování běženců, jsme se dostali k další velmi zajímavé hře, která nám měla umožnit lépe se vžít do dnešní situace- tzv- Role play. Každý z nás si náhodně vylosoval jednu úlohu. Někdo byl imigrační úředník, někdo pohraniční stráž, pozorovatel, novinář a jiný naopak běženec ze Sýrie nebo infiltrovaný terorista. Musím uznat, že pro psychicky méně zdatné jedince nebo lidi, kteří již měli možnost něco podobného zažít na vlastní kůži, se jednalo o velmi emotivní zážitek.
Poslední třetinu jsme vyplnili výletem do malebného národního parku Lahemaa, jenž se vyznačuje velikou rozmanitostí rostlinných druhů, lesů a bažin. Poté jsme již vše směřovali k samotnému vrcholu semináře, což byla příprava 90 minutových workshopů vedena neformálním stylem na témata jako: etnická a kulturní různorodost, uprchlíci, migrace atd. Tyto jsme poté úspěšně prezentovali ve skupinách na dvou středních školách v Rakvere.
Chtěl bych touto cestou poděkovat Janě Parolkové a celému týmu EYCB za to, že nám umožnili se semináře zúčastnit a my se tak mohli obohatit o další zážitky a rozvinout své kompetence.
Lukáš Jirousek
