Termín konání: 30. prosinec 2018 – 6. leden 2019
Místo konání: Istanbul, Turecko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Přečtete si info-pack.
Účastníci: David Komínek, Lucie Figalová, Anna Martínková, Lenka Čálková
Group leader: Tomáš Cieslar
Hostitelská organizace: Beyoğlu District National Education Directorate
Report z projektu:
Téměř 40 mladých lidí z Alžírska, Bulharska, České republiky, Itálie, Palestiny, Turecka a Ukrajiny dostalo možnost strávit přelom roku v největším městě Turecka. Konal se zde totiž projekt Accessible Beyoglu, jehož hlavním cílem bylo zmapovat istanbulskou čtvrť Beyoglu pro hendikepované.
Organizátoři nás nešetřili a hned poté, co jsme se mezi sebou první den trochu poznali, jsme byli vysláni do ulic. Dostali jsme mnoho interaktivních úkolů, které nám umožnily poznat město během pár hodin více, než se poštěstí většině jeho běžných návštěvníků a zároveň si udělat představu o jeho dostupnosti. Večer nám poté organizátoři připravili společnou oslavu nového roku v jednom z místních podniků.
Ovšem ani tak výrazná změna, jakou přelom letopočtu je, nás nezpomalila, a další dny jsme pokračovali představováním začlenění invalidů a jejich postavením ve společnosti v naších zemích a hlavně jsme se dostali i k zmíněnému mapování. Pomocí opensourcové aplikace Mapillary, která nám byla představena přímo jejím zaměstnancem Chrisem, jsme pořídili tisíce fotek, které jsou nyní dostupné v otevřené databázi a mohou pomoct jak běžným lidem, tak neziskovým organizacím při realizaci různých projektů. Dále jsme pracovali s Open Source Map, kde pak díky nám do mapy přibyly informace o dostupnosti zhruba tisíce podniků pro vozíčkáře.
Kromě naplňování cílů projektu jsme taky dostali možnost více poznat naše kultury během Intercultural Night, kdy se dveře našeho hotelu otevřely i místním, kteří měli příležitost s námi, účastníky projektu, strávit jeden večer. Dozvěděli jsme se tak třeba více o Izraelsko-palestinském konfliktu, zatančili si bulharský či alžírský národní tanec, zazpívali ukrajinskou píseň nebo se naučili komunikovat gesty jako správný Ital.
Jeden den jsme rovněž strávili poznáváním našeho nového domova. Navštívili jsme ikonické památky, jako jsou např. Hagia Sofia, Galata Tower či Mešita sultána Ahmeda. A samozřejmě jsme během toho všeho pomáhali našimi smartphony zmapovat toto krásné město dvou kontinentů.
Chtěla bych závěrem poděkovat všem organizátorům z Beyoğlu District National Education Directorate za veškerou jejich práci a vůbec organizaci projektu. Jsme si jistá, že tento týden plný kebabu, čaje, salepu, map ale i překonávání kulturních a náboženských rozdílů nám všem mnoho dal a budeme se těšit na další shledání s ostatními účastníky nejen v Istanbulu.
Lucie Figalová
_______
Ve dnech 30.12. – 6.1. jsem díky EYCB Břeclav měla skvělou možnost zúčastnit se YE Accessible Beyoglu v Istanbulu. Naším úkolem bylo zmapovat, část města Beyoglu z hlediska přístupnosti pro hendikepované osoby, zejména pro vozíčkáře.
První den jsme byly rozřazeni do skupin a měli jsme za úkol najít několik míst v Beyoglu přístupných pro hendikepované, udělat se zaměstnanci těchto zařízení krátké video a taktéž udělat video s náhodnými kolemjdoucími ohledně jejich informovanosti co se týče programu Erasmus +.
Zadání se zdálo zprvu jednoduché, ale později se ukázalo, že najít nějaká zařízení typu restauraci či obchod je v této čtvrti poměrně problematické. Beyoglu je totiž historická část, plná starých budov, které nejsou bezbariérově koncipovány a jejíž přístupnost pro postižené navíc zhoršuje hornatý terén.
Další den jsme byly rozděleni do národních týmů a v této skupině jsme měli zpracovat situaci ohledně se hendikepovaných obyvatel naší země. Za úkol jsme měli najít statistické údaje týkající se typu postižení, demografie, vzdělanosti, zaměstnanosti hendikepovaných. Dalším úkolem bylo popsat, jaká jsou práva postižených, jejich finanční podpora a organizace pomáhající těmto osobám. Na závěr jsme měli zmínit, jaké jsou hlavní problémy, co se týče bezbariérových přístupů v naší zemi.
Naší skupině s tímto úkolem velmi pomohla Anička, která se sama pohybuje s komunitě sluchově postižených lidí, v této problematice orientuje a taktéž nám zprostředkovala, jaká jsou specifika neslyšících.
Organizátorem byl Said z Turecka, který studoval Geoinformatiky a byl poměrně mladý a ne příliš přísný, z toho důvodu během projektu panovala uvolněná atmosféra, čehož bohužel někteří využívali a účast na jednotlivých session nebyla úplná, český tým měl však naštěstí účast stoprocentní.
Na druhou stranu oceňuji, že Said byl velmi pragmatický a když už jsme dělali nějaký úkol, šlo mu vždy o to, aby výsledky naší práci měli uplatnění i mimo tento projekt. Taktéž bylo vidět, že samotné problematice projektu dobře rozumí, protože něco podobného sám studuje. Nejprve jsme měli přednášku o tom, co je Open source software, poté jsme se naučili používat dvě aplikace – Mapillary a OpenStreetMap, dokonce jednou přednášel vývojář jedné z těchto aplikací. Náš hlavní úkol v praxi probíhal tak, že jsme se rozdělili do skupin přibližně po 6 osobách, každá ze skupin měla za úkol zmapovat určitou oblast. V aplikaci Mapillary jsme měli za úkol pořizovat fotografie ulic (podobně jako StreetView v Google Mapách, zatímco do aplikace jsme doplňovali do mapy pozice jednotlivých obchodů, jako například obchody, restaurace, kavárny. V některých jiných městech je již v těchto aplikacích více informací a fotografií než v Google StreetView, bohužel v Beyoglu tomu tak zatím není, z toho důvodu se projekt konal právě na tomto místě. Během této aktivity jsme bohužel našli jenom velmi malé množství míst vhodných pro vozíčkáře. Doufáme však, že i toto malé množství míst, které jsme zanesli do mapy pomůže hendikepovaným v jejich lepší orientaci po městě.
Jedno odpoledne jsme měli besedu s ředitelem Beyoglu educational directory. Ředitel se zajímal zejména o to, z jakého důvodu jsme se na tento projekt přihlásili, později jsme diskutovali, jaké je začlenění hendikepovaných do vzdělávacího systému v jednotlivých zemích.
Zajímavé byly taktéž prezentace ohledně situace v ostatních zemích – Alžírsko, Bulharsko, Itálie, Turecko, Ukrajina. Možnost vidět prezentace jednotlivých států během intercultural night a popovídat si s účastníky, zejména Alžírska a Palestiny byla zajímavá sama o sobě. Například v Palestině není běžné, aby ženy samy cestovaly, z toho skupinu děvčat z Palestiny doprovázel asi padesátiletý účastník, který nehovořil příliš anglicky a aktivně se neúčastnil projektu, ale měl za úkol dohlížet na účastnice.
Taktéž se mi líbilo, že jeden den jsme měli historické části města, během které jsme měli vstup zdarma do věže Galata, Hagia Sofia, Modré mešity, přilehlých paláců a zahrad a poté jsme měli rozchod po městě. Během této exkurze jsme měli soutěž, zadání bylo pořídit co nejvíce fotografií pro aplikaci Mapillary. Výherce pořídil dokonce více než 2000 fotek.
S ubytování jsme byli spokojení, bydleli jsme na pokojích po 2-3 osobách v hezkém hotelu poblíž centra města, kde jsme měli i jídlo a zde se taktéž odehrávala většina aktivit.
Během mapování terénu jsme se museli na svět dívat očima lidí upoutaných na vozíku a hodnotit, jak moc jsou těmto osobám jednotlivá místa přístupná. Myslím, že většina z nás si v tomto okamžiku popřemýšlela, jak náročné pro hendikepované mohou být běžné každodenní činnosti, jako nákup, návštěva úřadu, banky či restaurace. Sice jsme nemohli vytvořit bezbariérovost jednotlivých zařízení, ale alespoň jsme mohli přispět k tomu, abychom jednotlivá místa zdokumentovali tyto informace nahráli do veřejně přístupné aplikace či webové stránky. Věřím, že některé z nás tato činnost nadchla a budou se mapování z hlediska bezbariérového přístupu věnovat i po skončení tohoto projektu.
Tímto bych ráda poděkovala organizaci EYCB Břeclav za možnost účasti na tomto projektu.
Lenka Čálková
