Termín konání: 10.-17. červen 2015
Místo konání: Diyarbakır, Turecko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: Tréninkový kurz
Prosím pročtěte si info-pack.
Účastníci: Asma Saleh, Jana Němcová, David Takács
Hostitelská/pořádající organizace: Diyarbakir YouthGroup
Report z projektu:
V červnu 2015 se v tureckém městě Diyarbakir, hlavním městě Kurdů, konal projekt zaměřený na problematiku kulturní diverzity v rámci Evropy, ale i celého globalizovaného světa. Vzdělávacího projektu se měli původně zúčastnit zástupci devíti státu, kterými byly například Makedonie, Bulharsko, Itálie, Rumunsko, Polsko, ale také Česká republika, kterou jsem reprezentoval také já spolu s dalšími dvěma účastníky. Projekt se konal ve velmi specifické části Turecka s bohatou historií a místy, které je hodno navštívit. Místo školení, vesnička Hani, kde projekt probíhal, se nachází zhruba 60 km od Diyarbakiru. Ubytováni jsme byli na studentské koleji, v pokojích po čtyřech se společnými sociálními zařízeními. Prvním dojmem působilo naše ubytování velmi skromně, pokoje byly zařízeny jednoduše, přičemž nebylo možné pokoje zamykat nebo dokonce zavřít dveře. Také pohled na turecké toalety a sprchy vyvolávaly v mnoha účastnících znepokojení a bylo proto zřejmé, že v tomto případě se bude jednat o netradiční vzdělávací projekt, který účastníky rozhodně neponechá v zóně komfortu. Také organizace ze začátku působila spíše chaoticky. Zajímavým způsobem bylo řešeno stravování v menší výdejně poblíž koleje.
První den projektu začal tedy rozpačitě. V rámci programu byly dny rozděleny na dopolední a odpolední aktivity, přičemž večery byly volné. Úvodní aktivity byly zaměřeny na poznávání účastníků mezi sebou, pomocí icebreakerů jsme si zapamatovali jména ostatních a snažili se vytvořit dobrý tým pro naši další společnou práci. Pozitivem na školení byl trenér Oz, který se snažil řešit problémy účastníků a díky svým zkušenostem zlepšoval prostředí a atmosféru v skupině. První večer se konal Mezinárodní večer, kdy jsme měly možnost ochutnat různé speciality jiných národů a poznat více kulturu ostatních účastníků. Druhý den jsme se pracovali na budování vazeb v týmu a pomocí simulace různých situací poznávali problematiku kulturních rozdílů.
Bohužel třetí den jsem hned po snídani začal mít zdravotní problémy a vzhledem k nevolnosti a horečkám jsem se programu účastnit nemohl. Zřejmě kvůli špatné hygieně při přípravě jídla jsem skončil spolu s dvěma dalšími účastníky na pohotovosti v místní nemocnici, přičemž podobné problémy postihly v průběhu týdne většinu účastníků. Zbytek školení jsem proto neprožil v příliš pozitivním naladění, protože jsem řešil problémy s trávením do posledního dne projektu. Osobně se považuji za dobrodruha a nevadí mi ani náročnější životní podmínky, ale v případě tohoto projektu bylo ubytování a stravování naprosto nevyhovující – podle mého názoru za tím stojí nedostatečný zájem ze strany organizátorů projektu.
Další den se konala návštěva Diyarbakiru, kdy účastníci mohli ochutnat typickou tureckou snídani a poznat hlavní město Kurdů. Den jinak nebyl organizovaný, účastníci tak trávili volný čas v bazaru, návštěvou místních památek, nebo prožívali horké poledne v chládku příjemných čajoven a kaváren.
Dalším problémem, který se objevil, byly ztráty věcí a peněz účastníků. Problémem bylo, že ubytovna byla volně přístupná místním obyvatelům obce a pokoje nebyly v naší nepřítomnosti uzamčené, což možná využili místní děti k rabování.
Negativně také hodnotím komunikaci druhého školitele Onura, kterému nebylo vzhledem k jeho angličtině dobře rozumět, čímž výklad značně vyčerpával. Navzdory všem organizačním nedostatkům a nepříjemnostem jsem se však z projektu vrátil živý a (snad) zdravý, přičemž pozitivní stránku projektu vnímám hlavně v osobnostech účastníků. Potkal jsem zde zajímavé a aktivní mladé lidi z celé Evropy, vyměnili jsme si mnoho nápadů a myšlenek pro další spolupráci a v průběhu týdne jsme se lépe poznali. Vlastní aktivitou a organizací volného času jsme strávili večery hrami a rozhovory. Projekt ve výsledku dopadl dobře, protože si odnáším mnoho vzpomínek a dobrých přátel a celkově se jednalo o velmi zajímavou životní zkušenost.
Po projektu český tým trávil tři dny v Istanbulu, který je nádherný a plný kontrastů, který tak příjemně zakončil pobyt v Turecku.
David Takács
