Termín konání: 1.-7. březen 2018
Místo konání: Van, Turecko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Prosím přečtete si info-pack
Účastníci: Adéla Koubová, Valerie Fišrová
Hostitelská organizace: Van Yuzuncu Yıl University
Účastnící se země: Česká republika, Portugalsko, Španělsko, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko
Report z projektu:
Neobyčejný týden v Turecku
Projekt, na kterém jsem byla v tureckém městě Van se konal od 1.-7.3.2018 a byl na téma Defining Youth and Empowerment. Město Van je obrovské město na východě Turecka, něco kolem 100 km od hranic s Íránem. Tato informace samozřejmě vzbudila starost mých rodičů o mou bezpečnost, nicméně nemusela jsem se o sebe během projektu obávat.
Musím přiznat, že se mi na projekt zprvu moc nechtělo, jelikož jsem předtím na žádném nebyla a tak jsem nevěděla, co mám čekat. Z České Republiky jsme musely vyjíždět už den předem a z Ankary nám kvůli pilotovi předchozího letu uletělo navazující letadlo, takže začátek opravdu moc dobrý nebyl. Ve Vanu na letišti na nás ihned po příletu čekali organizátoři a jelikož nás v tomto čase přiletělo hodně, byl přistaven autobus, který nás odvezl do hotelu.
První den jsme hráli různé seznamovací hry, ani jednu jsem neznala a všechny jsem si opravdu užila a poznala jsem díky nim ostatní účastníky projektu. Za zmínku rozhodně stojí hra, kterou organizátoři nazvali Mission IS_possible?, která obsahovala 21 úkolů, které jsme museli splnit do hodiny. Byl mezi nimi například úkol, ve kterém jsme se museli vyfotit se třemi živými zvířaty, takže jsme vyšli ven a šli hledat Pet Shop. V dalších bylo například vyrobit 5 různých origami, či naučit se 10 tureckých slov.
Další den jsme byli rozděleni do skupin a dostali jsme za úkol zpracovat témata jako kulturní, ekonomické, politické a sociální aspekty v našich zemích, co máme stejné a co je jiné, čímž jsme se naučili zajímavé věci o jiných zemích, které se projektu účastnily. Tentokrát jsme měli program i večer a to Internetional Night, kdy účastníci přinesli alkohol ze svých zemí a ochutnával se, následovaly opět různé hry na utužení vztahů.
Čtvrtý den projektu jsme měli naplánovanou exkurzi na ostrov Akdamar na Vanském jezeře. Na ostrov jsme se dostali lodí, což bylo skvělé zpestření programu. Nachází se zde starý Arménský kostel a celé místo je dá se říci nedotčeno přílišným turismem, takže jsme na prohlídku celé lokality měli klid. Daly se zde koupit suvenýry a posedět s čajem s výhledem na vodu, což byl jeden z nejlepších zážitků, alespoň pro mne určitě. Oběd jsme měli v malé restauraci u břehu jezera a dostali jsme tradiční turecké jídlo. Bohužel jsme se na ostrově hodně zdrželi a nestihli jsme kvůli tomu prohlídku vanského hradu, který jsme tedy viděli jen zvenku.
Na následující den jsme měli naplánovanou návštěvu místní univerzity s ochutnávkou jídel z našich zemí pro místní studenty. Jídlo z České republiky jim dá se říci poměrně chutnalo, zejména si oblíbili gumové bonbony Vexta. Studenti se s námi fotili, vyptávali se na naše země a povídali si s námi. Na univerzitě jsme ten den ještě navštívili tzv. Cat House, což je domov Vanských koček, speciálně vyšlechtěného plemena. Kočky jsou bílé, chundelaté a mají každé oko jiné barvy. Nejzajímavější na nich je, že rády plavou, proto se chovatelé chystají postavit jim v objektu Cat House bazén. Večer následoval program na téma ´New tactics on human rights and stratégy models´.
Poslední den projektu byl zaměřen na Erasmus+ a jemu podobné programy a organizace, což bylo opravdu užitečné, protože organizátoři měli toto téma opravdu zažité a věděli o tom snad vše, na co se kdo zeptal. Jako reakci na toto téma, jsme později bili rozděleni do skupin a dostali jsme za úkol napsat náš vlastní projekt v rámci Erasmus+. Moje skupina si vybrala projekt zaměřený na recyklaci a životní prostředí a nazvala ho ´Trash Art´.
Domů se mi vůbec nechtělo, protože jsme jako skupina byli opravdu skvělý kolektiv, moc se mi tam líbilo, jídlo bylo dobré, organizátoři se nám snažili projekt co nejvíce zpříjemnit a ulehčit a dařilo se jim to. Jsem opravdu ráda, že jsem na projekt jela a určitě můžu tyto akce doporučit všem.
Adéla Koubová
