Termín konání: 27. listopadu – 5. prosince 2013
Místo konání: Dilijan, Arménie
Program a akce: program Mládež v Akci, akce 3.1.2. tréninkový kurz
Účastníci: Zuzana Hadarová, Lenka Kubesová, Jan Hubáček
Report z projektu:
Projekt Democratic Movements and Social Media se konal v malém arménském městečku Dilijan, sevřeného ze všech stran zasněženými vrcholky Kavkazu. Snad bylo i záměrem, abychom se cítili tak trochu odstřiženi od světa a o to více se snažili překlenout hory a doly pomocí webových sociálních médií. Protože jak známo, internet dnes téměř nezná hranice.
Příjezd byl relativně bezproblémový, většina účastníků z Česka využila letecké spojení společnosti Aeroflot s přestupem v Moskvě. Cestování nicméně spolklo celý den – dvakrát dvou a půl hodinový let. Následný dvouhodinový přesun z Jerevanského letiště do dilijanského údolí probíhal již po setmění. Srze zatmavené skla našeho auta se dokázaly prodrat jen početné neony pochybných jerevanských kasin, tajemnou atmosféru dotvářel i mlčenlivý řidič nemluvící ani slovo anglicky.
Exotická destinace Arménie nicméně přímo vybízela k prozkoumání i okolních regionů. Řada kolegů přiletěla například do gruzínského Tbilisi a do Dilijanu se přesunula až po několika dnech autobusy. Dilijan samotný působí na našince trochu vyprázdněně, jakoby měl nejlepší léta už za sebou a teď hledá kudy dál. Je však příjemné, že se snaží profilovat i jako turistické centrum atraktivní oblasti a náš hotel byl rozhodně na vysoké úrovni co do pohodlí i kvality poskytovaných služeb. Pokoje po dvou nebo třech lidech byli dostatečně prostorné a vybavené vlastní koupelnou i lednicí. Měli jsme plnou penzi (s možností bezmasých jídel) a pro dopolední i odpolední coffee break byla přichystána nejen čerstvá káva, ale taky čaj sušenky a ovoce. Bylo příjemné nemyslet na stravu a soustředit se hlavně na program.
V kolektivu bylo 20 účastníků z celkem 10 zemí (Česká republika, Ukrajina, Gruzie, Francie, Švýcarsko, Moldávie, Řecko, Portugalsko, Arménie, Litva), velmi pestrá a různorodá skupina lidí rozličných zájmů i profesního zaměřením. Přesto si myslím, že jsme se všichni výborně „sedli“, už po několika dnech se stali prakticky kamarády. Následná kooperace při workshopu a týmových aktivitách tak byla zpravidla velmi plodná. Spolehlivý a snaživý organizační tým doplňovali dva lektoři, Ital Lorenzo a Gruzínec Giorgi. Bylo znát, že jsou zkušenými autoritami a promyšleně nás vedli nejrůznějšími tématy a aktivitami celý týden.
Hlavním tématem byla „demokratická hnutí“, sociální media pak prostředek, jakým je možné v dnešním globalizovaném světě hnutí podporovat, propagovat či přímo organizovat, aniž by k tomu byly třeba zaměstnávat mamutí manažerské týmy a utrácet nemalé prostředky za materiální či komunikační zázemí. Teoretickou přípravu zahrnovali lekce o demokracii jako takové, participaci, veřejné komunikaci, vedení kampaně, rétorice a řada příkladů z historických občanských hnutí po celém světě. Každý z účastníků mohl navíc přispět zkušeností vlastní země, debaty tak dostávaly konkrétnější a osobnější rozměr, což pochopení problematiky velmi pomáhalo. Jedinečné byly i čerstvé případové studie o Arabském jaru nebo přímo z Arménie. Podmínkou pro maximální vytěžení všech témat a zejména pak pro spolupráci ve skupinách byla dobrá znalost angličtiny, se kterou nicméně drtivá většina účastníků neměla problém.
Nabyté poznatky jsme pak přiváděli do praxe v tzv. „media labs“, v namíchaných týmech jsme se stali fiktivními aktéry historický demokratických hnutí (polská Solidarita, hnutí Nelsona Mandely v JAR, Martina L. Kinga v USA nebo Gandhiho v Indii) a sledovali, podporovali nebo přímo organizovali tato hnutí pomocí nejrůznějších sociálních medií (facebook, twitter, blogy, webové stránky, instagram, atd…). Zde se projevila jedno z mála slabých míst celého projektu v Dilijanu – hotelová wifi při těchto media labs svým výkonem nedostačovala a někdy úplně kolabovala, což práci značně ztěžovalo. Při takovém workshopu, zaměřeném právě na práci se sociálními medii, by mělo být kvalitní a rychlé internetové připojení napříště naprostou samozřejmostí a základem.
Velmi zajímavou shodou okolností byla skutečnost, že v době konání našeho workshopu se na nedaleké Ukrajině (odkud byla i významná skupina účastníků) právě probouzelo občanské demokratické hnutí, protestující proti rozhodnutí tamních politiků o příklonu k ruské celní a obchodní zóně namísto k Evropské unii. V reálném čase jsme tak sledovali překotné události na ukrajinských náměstích, masivní protesty i živelnou organizaci hnutí a mezinárodní podporu, zprostředkovávanou právě přes sociální media, navíc s čerstvě nabytými teoretickými znalostmi. Vrcholem pak byla návštěva ruského prezidenta Putina v samotné Arménii, rovněž za účelem podpory celní unie. Dozvěděli jsme se, že při jerevanských protestech bylo zatčeno i několik kamarádů našich lektorů.
Harmonogram workshopu byl vyplněn od rána do večera po všechny dny. Každý večer se konaly tzv. „reflexion groups“, tedy přímá zpětná vazba a hodnocení uplynulého dne nejen směrem od účastníků k lektoru ale i mezi účastníky navzájem. Po prvotním oťukávání a nedůvěře jsme systému přišli na chuť a i tato půlhodinka se stala vítaným a přínosným prvkem workshopu.
Díky nabitému programu a odlehlosti Dilijanu od „zbytku světa“ téměř nezbyl čas porozhlédnout se kolem. Nakonec se povedlo absolvovat alespoň komentovanou prohlídku centra městečka, místního muzea i ambiciózního centra pro mládež a zejména návštěvu kouzelného monastýru Haghartsin v lůně hor s dech beroucími výhledy.
Troufnu si říct, že pokud nám síly stačili po náročném programu každého dne, večery jsme „propařili“. Avšak zdaleka ne v oblaku alkoholového odéru české slivovice nebo ukrajinské vodky, jak by si někdo mohl myslet. Velmi stylově se začalo již otevírací Intercultural night, při které se osobitě a neformálně představili všechny přítomné národy. Jindy se promítaly filmy spojené s tématem programu, zlatým hřebem pak byla tradiční Arménská večeře v typické chaloupce patřící k místní oblíbené restauraci. Povedlo prozkoumat i skromnou dilijanskou nabídku nočních podniků. Závěr patřil stylové „See you online party“, která se na základě širokého konsensu odehrála již předposlední večer.
Zejména díky tomu, že většina z nás odlétala zpět v časných ranních hodinách, jsme se dohodli na odjezdu z Dilijanu do Jerevanu již předposlední den po obědě. Cesta arménskou drsnou krajinou, střídající se rozlehlé pláně, vysoká horská pásma, tunely, průsmyky i legendární jezero Sevan, byla jedním z nejintenzivnějších zážitků. Večerní pestrá prohlídka Jerevanu (zejména díky našemu arménskému kolegovi) a druhá noční „farewell party“ v místních útulných klubech byla třešničkou na výborném arménském dortu.
Jan Hubáček
