Erasmus+, Klíčová Akce 1: tréninkový kurz pro pracovníky s mládeží
Termín konání: 11.—18. březen 2026
Místo konání: Barcelona, Španělsko
Český tým: 3 účastníci—pracovníci s mládeží (ve věku 18+)
Přečtete si info-pack.
Hostitelská organizace: Youth Power Germany
Report z projektu:
Sedáme do letadla a vůbec nevíme, co čekat, je to náš první kurz – těšíme se, ale obě jsme zdravě nervózní. Brzká ranní cesta na letiště nás unavila, ale co bychom neudělaly pro pár hodin v Barceloně navíc. Cesta z letiště k hostelu je poměrně dlouhá, o tom víc jsme rády, když se z metra vyšplháme a přivítá nás sluníčko. Uf, hostel voní, pokoj je čistý, koupelna taky, rychle odhodíme batohy a za pár chvil sedíme v místním baru, popíjíme café solo a cerveza, svět je v harmonii.
S úsměvem na rtech se vracíme k hostelu, kde máme sraz na první společnou večeři a seznámení s týmem a našimi facilitátory, jsou jimi Amar a Nedim. Konečně potkáváme také třetího člena české výpravy, který využil pozdější let. Po večeři se poprvé odebíráme do naší pracovní místnosti a samozřejmě nás čekají seznamovací aktivity, na to, že jsme asi patnáct hodin na nohou, podáváme solidní výkon a hned si do paměti ukládáme jména našich nových přátel.
Druhý den a dopoledne třetího dne věnujeme intenzivně seznamování. Nepoznáváme jen sebe navzájem, ale především se snažíme o poznání kultur našeho spoluúčastnictva. Sdílíme svá očekávání i strachy, dokonce i plány, které v Barceloně mimo program máme. Aktivity jsou skvěle zvolené, smějeme se, sdílíme, jsme aktivní. Střídá se práce v celé skupině s prací v menších týmech. Druhý den večer probíhá interkulturní večer, kdy každý tým představí svou kulturu. Kulturu státu, který reprezentujeme, ale také kultury, ve kterých jsme se narodili a byli jsme v nich vychovávaní. Na kurz totiž přijeli lidé z Itálie, Španělska, Francie, Německa, Rakouska a Česka, ale v našem kruhu sedí lidé původem z Ukrajiny, Ruska, Indie, Ghany, Rumunska, Chorvatska, Sardinie, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Gruzie, Sýrie či Kurdistánu. Holt naše parta dělá čest tématu – diverzita jak se patří.
Třetí den odpoledne se začínáme nořit do hloubky a své znalosti rozšiřujeme i během čtvrtého a pátého dne. Amar s Nedimem nám samozřejmě důkladně popíší nejrůznější Erasmus+ programy a vybízí nás k šíření povědomí o těchto příležitostech. Následně na řadu přichází možná náročné a nepříjemné téma stereotypů, předsudků a diskriminace. Hovoříme o naší identitě, o tom, co ji formuje. Co jsou to privilegia? Kdo má moc? Postupně se dostáváme k samotné facilitaci a přípravě aktivit, jež vedou k intekulturnímu učení. Ve skupinách připravujeme plakáty, vášnivě diskutujeme a své myšlenky obhajujeme.
Šestý den nás čeká něco, na co se celou dobu připravujeme. Ve skupinách sestavuje podrobný metodický materiál k workshopu na vybrané téma. S holkama si práci bereme na sluníčko na balkón, postupně Amar s Nedimem obcházejí skupinky a konstruktivní kritikou nešetří, za což jsme vděční.
Sedmý dne dopoledne má každá skupina prostor si část svého workshopu vyzkoušet na ostatních. A musím říct, že shovívavější učastnictvo jsme si nemohli přát, zpětná vazba nás dokázala povzbudit a zároveň správně nasměrovat. Odpoledne už proběhla společná evaluace kurzu, opět za pomocí výborné techniky -> pěti prstů (palec – jedna věc, co se mi líbila, ukazováček – jedna věc, co bych vypíchl/a, prostředníček, jedna věc, co bych nechal/a stranou, prsteníček – jedna věc, ke které se zavazuji, malíček – jeden detail). Amar s Nedimem předávání Youthpassů pojímají opět originálně. Náhodně nám rozdají certifikáty a my máme za úkol Youthpass dané osobě předat, pogratulovat jí a říct něco, co si o ní navždy zapamatujem. Doják!
Osmý den už většina odjíždí, celý den se couráme městem a každou hodinu říkáme jedno „ahoj, buď na sebe opatrná/ý, snad se ještě uvidíme“ a je nám z toho zvláštně těžko. Z celé party ještě jednu noc zůstáváme jen my dvě Češky a kamarád ze Sardinie, ale kvůli nachlazení už večer a ráno trávíme velmi klidně.
I přesto, že je kurz napěchovaný aktivitami, lekcemi a workshopy, každý den máme čas na hluboké debaty i legrační small talky. Při každé lekci máme přestávku na kávu a Amar s Nedimem nás zásobují dobrotami. Vždy po obědě si jdeme sednout na sluníčko a regulujeme nervový systém. Každý den po skončení odpolední lekce vyrážíme ve větších či menších skupinách do města, ať už na pláž, do historického centra, na vyhlídku pozorovat západ slunce nebo si „jen“ jdeme sednout do baru, kam chodí jen místní staří pánové. Jsme vyčerpaní, ale je nám krásně.
Za tento týden jsme zbohatli. Máme nespočet zážitků, které nám nikdo nevezme. Stovky fotek a videí, na které se budeme v důchodu se slzičkou v koutku oka dívat. Desítky tipů na aktivity a nových znalostí, které od první chvíle po návratu můžeme uplatňovat jak v profesním, tak osobním životě. Známe 19 nových příběhů, příběhů, do kterých nás nechali více či méně nahlédnout, příběhů, kterými se můžeme inspirovat.
A co jsme pro to museli udělat? Otevřít ty správné webové stránky, vyplnit formulář a mít kapku štěstí, když nás vybrali. Tak jednoduché to bylo. Děkujeme za to!
Aneta N.
