Termín konání: 13.-20. září 2015
Místo konání: Wolimierz, Polsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Prosím pročtěte si info-pack a rozpis denních aktivit. Prosím přečtěte si také manuál vytvořený účastníky tohoto projektu zde: http://issuu.com/olasheredko/docs/manual_for_un_employed_artists
Účastníci: Liudmila Gasina, Vít Votroubek
Účastnící se země: Arménie, Bělorusko, Bulharsko, ČR, Egypt, Gruzie, Itálie, Moldavsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Španělsko, Turecko, Ukrajina
Hostitelská organizace: Foundation for the support of Alternative and Ecological Cultures
Report z projektu:
Mezinárodní seminář DIY – Do it yourself, do it as a Youth-worker se konal od 13. ─ 19. 9. v malé polské vesničce nedaleko hranic s ČR. Strávili jsme zde úžasných sedm dní v bývalé železniční stanici, kterou opravuje spolek alternativních ekologických nadšenců. Název stanice, Wolimierz, už sám osobě napovídá, že oblast ještě před druhou světovou válkou byla osídlena německým obyvatelstvem. Právě mísení tří kultur společně s původní krajinným rázem dává tomuto místu neuvěřitelnou magickou atmosféru. Stanice přestala sloužit svému účelu v sedmdesátých letech, od té doby chátrala, až se jí v devadesátých letech ujala zmiňovaná iniciativa umělců. V souladu s přírodou a lidskou přirozeností se začalo toto místo rozvíjet a proměňovat. Konají se zde nejrůznější umělecké aktivity, od divadla, přes přírodní stavitelství až po výtvarné workshopy. Nabízí tak alternativu ke konzumnímu způsobu života. Místní kuchyně je též skvělým gastronomickým zážitkem pro vegetariány, správněji řečeno: nejenom pro ně. I zapřisáhlý milovník masových pokrmů zde své zvyky velmi rád zapomene. Já sám jsem nikdy nevěřil, že vegetariánské jídlo může být natolik chutné. A to díky neuvěřitelnému umění místní paní kuchařky. Jak je vidět, umění je zde ve všech sférách.
Jak už to bývá, první den jsme se seznamovali a přednášeli naše doma připravené prezentace. Bylo úžasné sledovat různorodé přístupy k otázce nezaměstnanosti mladých umělců. Poté jsme se věnovali arteterapii, tedy modelování z hlínou a volné malbě. Vzniklá keramická dílka jsme potom vypálili v improvizované přírodní peci ve vyhrabaném ohništi.
Následujícího dne jsme navštívili nedalekou Bio rezidenci, centrum zaměřené na alternativní metody cvičení a relaxace. Zde jsme cvičili jógu pod vedením zkušených lektorů. Ostatně každé ráno se neslo pro brzké ranní zájemce v duchu podobných cvičení. Byla to jedna z mnoha metod jak podpořit rovnováhu v těle a kreativní myšlení.
Třetí den byl volnější. Dopoledne jsme měli přednášku o umění street artu, přesněji o performancích ve veřejném prostoru. Nemohl jsem skrývat překvapení nad tím, jak je v Polsku zakořeněna a podporována tradice street-artových představení a uměleckých festivalů. Ve zbývajícím čase si každý z nás mohl vést svůj vlastní workshop. Já jsem například vedl workshop o kresbě portrétu a pochopení proporcí obličeje.
Další den jsme se účastnili výborné přednášky na téma financování umělců a uměleckých projektů. Poté jsme šli na vycházku za místní umělkyní, která ve svých dílech spojuje kámen a kovářské řemeslo. Bylo to místo s úžasnou a velmi podnětnou výtvarnou atmosférou. Paní zde kromě umělecké činnosti nabízí vskutku originální ubytování v různorodě stylových pokojích. Zbytek dne jsme ve skupinkách pracovali na návrhu uměleckého projektu podle teorie pěti zásad úspěšného projektu. Například náš projekt řešil problém současného umění, které nebývá společností příliš pochopeno. Naše teze byla založena na trojúhelníku umělci – studenti uměleckých fakult – a návštěvníci galerie. Studenti by si tak v rámci své praxe mohli vyzkoušet roli popularizátora výtvarných děl pro široké spektrum návštěvníků galerie. Vzniklé projekty jsme večer prezentovali na Dragons’ den challenge. Porota složená ze zajímavých osobností projekty posuzovala za účelem investování. Mezi posuzujícími byla paní ze sousedního, též velmi alternativního, místa s retro hudební scénou harmonicky spojenou s technem. V ČR nic podobného neznám. Je to možná pro mnohé neznámý fakt, nakolik je polská umělecká scéna všestranně rozvinutá.
Pátého dne jsme podnikli výlet do Jizerských hor na vrchol Smrk. Večer na nás čekala prezentace o dalších podobných uměleckých koloniích a centrech jako je Wolimierz. Je s podivem, nakolik je v Polsku silná podpora umělecké tvorby i ze strany evropských projektů. To může být inspirací i pro nás.
Poslední den místo navštěvovali i lidé z okolí, mohli se účastnit otevřených workshopů, které jsme vedli. Na kulturním večeru jsme ochutnávali typická jídla mnoha států a mohli jsme si zkusit vyrobit a upéct vlastní domácí tortillu.
Možná jsem se dost rozepsal, avšak stále jsem opomenul mnoho zajímavých momentů. Jeden z účastníků řekl: „Je mnoho míst jak toto, ale jen některá mají takovou atmosféru“. Myslel tím, že je jen na nás, zda využijeme původně ukrytý kreativní potenciál daného místa a dáme mu tak příležitost dále rozvíjet jeho génia loci.
Vít Votroubek
