Let’s Draw — Slovinsko

Projekt Let’s draw se konal od 10. listopadu do 17. listopadu ve městě Brežice. Ubytováni jsme byli MC hostelu, který je dle mého názoru jakýmsi středobodem města, neboť je zde bar, tělocvična, učebny a také se zde konají různé koncerty.

Když jsem dojela vlakem do Brežice, potkala jsem několik účastníků a společně jsme šli najít hostel. Napoprvé jsme vlezli do nějaké zahrady a museli jsme se vracet, ale nakonec jsme hostel úspěšně našli. Po příchodu do hostelu jsme udělali na recepci check-in a šli se ubytovat. První společnou akcí byla večeře. Po večeři jsme se setkali v místnosti, kde se pak vše odehrávalo. Místnost byla velká a krásně vyzdobená plakáty. Řekli jsme si program, krátce se seznámili a ostatní následovalo až další dny.

 

Druhé dopoledne začalo sezením, na kterém jsme se navzájem seznámili. Každý našel kreativní způsob, jak vyjádřit své jméno. Někdo využil papír či barvy, někdo dřevěné figurky a někdo to vyjádřil pouze pohybem svého těla. Po této aktivitě se téměř všichni naučili svá jména.

Následně jsme se vydali na malou procházku městem Brežice. Rozdělili se do skupin po dvou lidech a během procházky se navzájem poznávali a odpovídali na otázky, které nám lektorky kladly. 

Po návratu z prohlídky města, bylo uspořádáno zasedání kombinující kreslení a vzájemné poznávání. Každý nakreslil část někoho a jako společnou práci, na konci jsme dokončili portrét toho druhého a pověsili ho na zeď. Takže máme vzpomínku v podobě portrétu, na kterém se podíleli všichni.

Představili jsme si pravidla, která bychom měli dodržovat. Lektorka nám představila plakát s Compádem, který nám pomohl si představit sebe jako avokádo – tedy například pecku, jako neměnící se fakta- např. rodina a vnitřek jako měnící se část, do které spadá to, co se můžeme naučit a rozvíjet. Později všichni řekli, čím přispějí na tomto programu, co očekávají od lektorů a co by se na tomto kurzu mělo a nemělo stát. Nakonec jsme vyráběli poncha z papíru, kde jsme psali o organizaci ve které se angažujeme a následně jsme si je prohlíželi a diskutovali právě o těchto organizacích.

 

Třetí den jsme pořádně rozjeli kreslení. Naučili jsme se mnoho informací o druzích psacích potřeb a jak je používat. Tedy jak udělat tlustý nebo tenký tah. Dostali jsme svoji obálku a v ní černou a šedivou fixu a tužku. Obálku jsme si náležitě vyzdobili a potřeby označili tak, aby každý poznal, která je jeho. Bylo nám ukázáno, jak se takové fixy plní, dále nám byly ukázány další potřeby, například na barvení pozadí. 

Začali jsme a kreslení základních obrazců. Poté jsme tyto obrazce různě kombinovali, tak aby z toho vznik smysluplný celek. Poté jsme zkoušeli kreslit různé druhy rámečků, mráčků a ozdob, což se nám hodilo jako příprava pro tvoření plakátů. Odpoledne jsme pokračovali s kreslením, tentokrát jednoduchých obrázků na témata – základy, domov, příroda, škola. Nejprve jsme tyto obrázky kreslili na svůj papír a následně na plakáty na zeď.

V tento den jsem ochutnala v baru výbornou horkou čokoládu, našla si oblíbený koktejl Viva Rosato a začala se učit od „pravých mistrů“ ze Španělska hrát šipky. 🙂 

 

Ve středu naše schůzka odstartovala nešťastnou zprávou, a to tím, že odešel jeden náš účastník a nejprve ani nedal vědět, ale nakonec napsal, že je v pořádku a odešel, protože se necítil dobře. 

Následně nám Anja dala rady kam můžeme ve čtvrtek vyrazit na výlet, protože jsme měli volné odpoledne. 

Začali jsme s aktivitou, že jsme předváděli zvířata a ostatní měli uhodnout, co to je za zvíře. 

Jako první jsme se zaměřili na typografii. Ukázali jsme si přesně na papíře, jak má být písmo velké a jaký typ je vhodný použít. Pak jsem se učili jak kreslit figury. Každý si našel svůj styl. Těžší bylo tyto postavy dát do pohybu, ale i to jsme s lehkostí zvládly. 

Také jsme se bavili o tom, jaké barvy se k sobě hodí. Naučili jsme se stínovat a pokusili se všechny objekty na plakátech na zdech vystínovat. Trénink skončil tvořením příběhových kostek a take vyzkoušením v praxi. 

 

Ve čtvrtek ráno jsme měli jen krátké setkání, kde jsme měli za úkol na výletě hledat umění, či ho vytvořit pomocí papírů, provázků, oček a zdokumentovat svůj výtvor. Následovalo volno. Já jsem ho využila kupříkladu pro výlet do bazénu, či římských lázní, kde jsem potkala starší ženy z Česka a měly jsme zajímavý dialog. Také jsme s kamarádkami prošli město Celje a večer v Brežici zašli na pizzu. 

 

Páteční dopoledne jsme si namalovali řeku s několika zastávkami, které představovaly významné osoby nebo události, které nás ovlivnily během určitého časového úseku v našem životě. Pak jsme vyráběli plakáty s využitím doposud získaných znalostí. 

Odpoledne jsme prezentovali plakáty, které jsme během dne vytvořili. 

Proběhlo kolo zpětné vazby – tedy – 1 minuta vysvětlení a 3 minuty pro ostatní na vyjádření zpětné vazby.

V pátek ráno jsme jako každé ráno zahájili zasedáním pléna a sdíleli věci, které jsme si potřebovali navzájem podělit. 

Následoval Energizer. Vytvořili jsme dvě řady, každou před sebou před sebou. V každé linii jsme se drželi za ruce a z jednoho konce linie jsme zahájili impuls, který jsme předávali do další osobě. Vyhrál ten, kdo jako první v řadě zvednul ruku po zadání, které prošlo všemi lidmi. Poté jsme uspořádali sezení o pasu mládeže. Marta se podělila o definici toho, co je to pas mládeže.

Existují dva typy průkazu mládeže: jeden pro školitele a druhý pro jiné typy projektů- Young Exchange.

Zahráli jsme si hru, kde jsme měli projít čtyřmi stanovišti. Byla tam například Black poetry. Vybrali jsme náhodnou stránku v knize a na ní začernili pro nás nedůležitý text a vznikla z toho poezie.

Skončili jsme hovořením o procesu, jak šířit povědomí o tomto projektu a následovalo dojemné rozloučení. Ale mnoho z nás se ještě vidělo v baru při hraní deskových her či v tělocvičně při zpěvu a her tělocvičných. 

 

Každý den v týdnu jsme měli dvakrát svačinu, kam každý účastník z různé země, přinesl ochutnat tradiční speciality/ sladkosti. Každá svačina byla výjimečná. Také každý den fungoval tým, který měl přidělenou barvu a každý den měl přidělenou jinou funkci.

 

V neděli byl náš odjezdový den. Já jsem s mým českým týmem jela vlakem do Ljubljany, odkud měl jet bus na letiště. Ale vše se zkomplikovalo. Vlak měl zpoždění, tedy jsme čekali na další bus, ale ten vůbec nepřijel. Mysleli jsme si že nějaký odjel na letiště, ale vůbec nezastavil na zastávce. Na autobusovém nádraží nevěděli nic. Pouze se nám podařilo vykomunikovat vrácení peněz za bus, ale museli jsme použít taxi. Naštěstí slečna, která také zůstala na zastávce ho zavolala a my jsme jeli s ní. Letadlo z Ljubljany jsme stihli a přestup ve Varšavě také. Domů jsem dorazila ve večerních hodinách. Ostatní účastníci také dorazili v pořádku domů.

 

Barbora B.