ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Místo konání: Kochani, Ponikva – Osogovo Mountain, Severní Makedonie
Termín konání: 15.—23. červenec 2024
Český tým: 4 účastníci (ve věku 18—30 let) + 1 group leader (ve věku 18+)
Přečtete si info-pack.
Hostitelská organizace: Seme Za Promeni
Report z projektu:
Envirovision byl erasmácký projekt výměny mládeže konaný v Makedonii 15-23.7 2024 poblíž města Kochani v horské vesničce Ponikva. Za český tým nás tam jelo celkem 5 borců. Tři kluci a dvě slečny. Ostatní státy (Makedonie, Bulharsko, Turecko, Lotyšsko a Rumunsko) také reprezentovalo 5 lidí, tudíž nám to celkem dává 30 účastníků z 6 zemí světa.
První dny byly oťukávací, tak jako všude, nicméně se díky poznávacím hrám rychle prolomili ledy. Jména a kdo odkaď je šlo za chvilku jako po másle a pomalým krokem jsme se vrhali do tématu. Cílem projektu byla diskuze ohledně ochrany přírody a klimatu s postupným přechodem do zahájení kampaně – instagram, webová stránka, plakáty, video, atd…, s osvětou pro místní obyvatele Kochani, kteří mají problém s odpadovým hospodářstvím. To bylo asi na projektu nejvíce zajímavé, vidět rozdíl v mentalitě třídění a likvidace odpadu v Makedonii, kde jsme jako Češi hodně napřed. Největší problém vidím netřídění odpadu a jeho sběr v jednom koši/kontejneru, dále často rozházený bordel v přírodě a v neposlední řadě místní veliká skládka, která neustále a kontrolovaně hoří a její toxický kouř už pár let otravuje lidem vzduch v přilehlém údolí, kde se nachází i již zmíněné město Kochani.
V programu nás čekala série přednášek, ale i workshopů a různých týmových miniprojektů, kde výstupem byla krátká prezentace pro ostatní účastníky. Mimo téma projektu byl skvělý výlet po hřebeni na nedalekou horu s mini úkoly, dále k místnímu vodopádu a návštěva města Kochani. Také nemůžu zapomenout na intercultural nights, kde jednotlivé státy představovali svoji zemi a kulturu, ať už prezentací, kvízem, jídlem a nebo nejzábavněji tancem.
Veliká atrakce, na Českou republiku neobvyklá, byla častá přítomnost divokých koní, psů a dobytka, které si po horské vesnici chodila sem a tam a je to na zdejší poměry zcela normální. Takže když si ráno vyjdete ven na čerstvý vzduch a pozdraví vás divoký kůň se psem, máte hned úsměv na tváři.
Poslední den byl těžký s loučením. Přece jenom nám to místo, zvířata a lidé za těch 10 dní přirostli k srdci. Nicméně kontakty jsou vyměněny a už jen zbývá se po projektu po vlastní ose jednotlivě navštívit 🙂
Tomáš H.
