Termín konání: 12.-20. listopad 2019
Místo konání: Viljandi, Estonsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Pokud máte zájem o více informací ohledně projektu, prosím důkladně si přečtete info-pack.
Účastnický poplatek (vybírá si ho samotná hostitelská organizace): €30/účastník
Hostitelská organizace: MTÜ Noored Ühiskonna Heaks
Účastnící-se země: Estonia, Italy, France, Denmark, Czech Republic, Greece, Hungary, Macedonia, Poland, Finland, Romania, United Kingdom, Spain and Portugal
Účastníci českého týmu: Kristýna Hubičková, Alisa D’yachenko
Report z projektu: Game ON! – Estonsko
Tréninkový kurz „GAME ON“ se konal v malé středozemní estonské vesničce poblíž Viljandi v termínu 12-20.listopadu. Inspirace tréninku vznikla na základě filmu War games (1983), v němž pomocí znalosti piškvorek dojde k potlačení nukleární války. Na hry tak bylo pohlíženo nejen jako na zábavní médium, ale především jako na pomůcku k učení, politický nástroj a celkovou podporu neformálního vzdělání.
Na kurzu se sešlo 28 herních entuziastů z neuvěřitelných 14 zemí. Naše rozlišné profesní zkušenosti a kulturní perspektivy byly v celém procesu učení se o hrách velmi přínosné.
Ubytovaní jsme byli na pokojích po 3-4 osobách stejného pohlaví. Resort byl zároveň rančem, takže jsme měli možnost každý den při pohledu z okna sledovat pasoucí se koně. Ti z nás, kteří měli zájem, se zároveň mohli za zvýhodněnou cenu na koni s dohledem trenéra projet.
Jídlo bylo velice dobré, ocenila jsem tradiční estonské pokrmy. Hromada brambor, kroup a vepřového masa nás zaplnila a vnitřně zahřála. Nechyběly ani coffee breaks, které nabízely ještě neformálnější prostředí k nenucenému navázání nových konverzací. Celkově mohu říci, že jsem se bavila téměř s každým. Možná i kvůli tak vysokému počtu národností se nevytvořily skupinky, které by v průběhu tréninku interagovaly jen mezi sebou, ale poměrně často docházelo k obměně pracovních/hracích kolegů. V průběhu celého kurzu jsem se cítila bezpečně a rovnocenně, cítila jsem absolutní svobodu ve vyjadřování se bez toho, aniž by mě kdokoli soudil. Toto hodnotím jako jedno z největších přínosů.
Co se týče hlavních objektiv kurzu, seznámili jsme se s typologií hráčů, jednotlivými kroky herního designu a jednotlivými herními strategiemi, které hry využívají, naučili jsme se rozdíly mezi gamifikací, která nás obklopuje nejen ve vzdělávání, a game-based learning. Pomůcky gamifikace, jako třeba odměnu, losování karet, házení kostkou, získávání magických objektů, jsme později použili i ve vývoji naší hry samotné. Developerský tým se skládal z podobně smýšlejících lidí, které spojují podobné cíle, a tak jsme ke konci kurzu skutečně přišli s naprosto novou a originální hrou, která je přístupná pro účely vzdělávání jako open-source. Tým, kterého jsem byla součástí já, vytvořil hru s názvem Journey to The Unknown, která fungovala na principu Hero’s journey, což je hlavní narativní schéma hojně využívané už od dob mytologických až po dnešní Hollywoodské blockbustery. Hlavní objektivou naší Cesty do neznáma, bylo sebepoznání a seberozvoj na principu plnění malých výzev a sdílení osobních příběhů. Naše hry jsme pak prezentovali a testovali v kulturní akademii ve Viljandi, kde sklidily velký úspěch.
Tento kurz byl mým prvním, ale zároveň rozhodně ne posledním tréninkovým kurzem. Ačkoli byl intenzivní a času na odpočinek bylo pomálu, bylo osvěžující strávit týden ve skupině neuvěřitelně inspirujících lidí z celé Evropy a společně se soustředit na jeden cíl, kterého jsme i přes všechny nesnáze, všichni dosáhli.
