Termín konání: 11.-20. prosinec 2016
Místo konání: Sakarya, Turecko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Prosím pročtěte si info-pack. Mrkněte se také na projektové video.
Účastníci: Simona Petrů, Veronika Lasotová, Aleš Kozdera, Kateřina Rožnovjáková
Group leader: Petr Křístek
Hostitelská organizace: Change Makers
Účastníci se země: ČR, Bulharsko, Litva, Turecko, Itálie, Rumunsko
Report z projektu:
Projekt se jménem „Get Into Green Scene“ se konal v tureckém Karasu na břehu Černého moře, asi 3 hodiny autobusem od Istanbulu. Pod vedením turecké organizace Change Makers se sešlo necelých 30 účastníků z České Republiky, Bulharska, Litvy, Itálie, Řecka a Turecka. Bylo pro nás nachystaných plných 10 dní programu převážně v Karasu a blízkém okolí. Ubytováni jsme byli v pěkném hotelu 5 minut od pláže, pokoje byly rozděleny po 2 – 3 lidech, o to abychom nehladověli bylo také dobře postaráno a ochutnali jsme i něco z místní kuchyně.
Hned ze začátku jsme se lépe poznali díky mnoha ice breaking games čímž Ibra, organizátor, odvedl skvělou práci ve smyslu scelení kolektivu a kvantum nových jmen a tváří se nám do paměti zapsalo hned lépe. Do tématu ekologie, udržitelného a zdravého životního stylu a přírody jsme se dostali hlouběji na druhý den projektu, častou příčinou změny programu bylo počasí, protože na začátku nebylo tak úplně na naší straně, ale díky skvělým lidem nám to vůbec nevadilo a v několika pěkných dnech jsme se prošli třeba i bosí ve vodě černého moře, nebo si i zaplavali … bez ohledu na teplotu a na to že předchozího dne sněžilo. Svou chuť na sladké jsme zahnali filmem o tom, co všechno dokáže přemíra konzumace cukru s naším tělem. V dalších dnech nás také čekalo přiblížení situace ohledně ekologie a threats and advantages, přímo ve státech účastníků projektu, hra ve které jsme si zahráli na matku přírodu, budování modelů zelený zahrad, kdy jsme se snažili přijít na způsob efektivního pěstování plodin v novodobých podmínkách jako třeba využití teras a patrového skleníku a budování ptačích hotelů.
Highlitem byla také oficiální návštěva, kdy jsme měli příležitost se setkat s guvernérem a starostou Karasu a položit jim otázky spojené nejen s ekologií a recyklací týkající se města samotného přímo v jejich kancelářích, kde příjemným překvapením bylo také pohoštění, spousta chutných datlí, oříšků a dárky jako upomínkové předměty spojené s městem. Čekal nás také oficiální oběd s představiteli města v restauraci s výhledem na moře, rybími pochoutkami, tureckým desertem, a jelikož se v okolí Sakarye pěstují převážně lískové ořechy, tak i návštěva oříškové farmy, kde někteří z nás poskytli také interview pro noviny a televizi. Celou dobu jsme byli více než příjemně překvapení pohostinností a nápomocností místních lidí. To jsme pocítili hlavně také při City Game v centru Karasu, kdy jsme v malých skupinkách měli splnit deset netradičních úkolů jako např. selfie s místními, s policisty v policejní čepici, naučit se turecký jazykolam, zjistit počet obyvatel Karasu, dát si tureckou kávu atp. Naše skupinka měla štěstí a kávu jsme si nedali v kavárně, ale dokonce v jedné menší realitní kanceláři, jejíhož člena jsme chvíli předtím požádali o selfie. Ani jazyková bariéra nebyla nepřekonatelná a tak jsem nakonec měla například příležitost uvařit pravou tureckou kávu v džezvě. Zavezli nás také na policejní stanici, kde nás pozvali dokonce i do kanceláře na çay (čaj) a malý dezert. Součástí programu jednoho z dnů bylo také Garbage Art kdy jsme nejdříve udělali malý úklid odpadků na pláži a pak z nasbíraného poskládali malá „umělecká díla“, sochy nebo předvánoční hudební mini-koncert. Při několika Interkulturních večerech jsme poznali země svých nových kamarádů a také okusili některé z místních specialit, zatančili si i několik místních tanců a jeden z večerů si i zadováděli při karaoke. V rámci posledního dne projektu jsme se seznámili s tím, co všechno vyžaduje příprava podobného projektu a pak jsme v menších skupinkách podobný projekt vymysleli a prezentovali. Celý projekt také propojovala tzv. Secret Friend game díky které nás všechny čekala sousta laskavostí a překvapení.
Organizátorům patří zasloužené poděkování za projekt a program co pro nás přichystali a za možnost poznat místní lidi a místa z jiného úhlu pohledu než jako obyčejný turista. Jsem také vděčná EYCB a Janě Parolkové za to že mi dali příležitost se projektu zúčastnit, procvičit si angličtinu a obohatit se o odborná slovíčka, poznatky a další soft skills. Hlavně ale taky za to poznat tak skvělé lidi, kteří se na projektu sešli, protože vytvořili úžasnou atmosféru, ze které se pak jen těžko vracelo zpátky domů, i když to byl návrat k vánočnímu stromečku.
Veronika Lasotová
