ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Termín konání: 23. říjen—3. listopad 2024
Místo konání: Sarata Monteoru a Buzau, Rumunsko
Český tým: 4 účastníci (ve věku 16-25 let) + 1 group leader (ve věku 18+)
Přečtete si info-pack.
Hostitelská organizace: Oden Nehoiu
Report z projektu:
Každý z nás si dokáže představit začátek školního roku, ze záživných prázdnin se stává nudná rutina. Proto jsem se se svými spolužačkami ze školy rozhodli vyzkoušet něco nového. A tak jsme se přihlásili na program prevence závislostem a podpory zdravého životního stylu. Měli jsme štěstí a byli vybráni do programu. A mohli vyrazit do Rumunska, konkrétně do městečka Sarata-Monteoru.
Dříve jsem nikdy na podobném programu nebyl, ale strávil jsem 4 měsíce studiem ve
Španělsku a nové zkušenosti a zážitky mě velmi lákaly.
Naše cesta začala 23.10 ráno na pražském letišti, kde jsme potkali dalšího člena naší české expedice. Po rychlém seznámení jsem věděl, že naše parta bude mít spoustu zábavy.
Následoval 3hodinový let s přestupem v Budapešti a dopoledne jsme přistáli v Bukurešti.
Měli jsme celé odpoledne na prohlídku Bukurešti, než nám přijel autobus do Sarata-
Monteoru. Samotná Bukurešť v nás velký dojem nezanechala, město bylo docela špinavé a
postkomunistická nálada se nacházela na každém kroku. Po návratu na letiště jsme nastoupili do busu a čekala nás dvou hodinová cesta, ta ubíhala rychle hlavně díky excentrické a pohodové náladě ostatních účastníků.
Prvních pár dní se neslo v duchu seznamování s ostatními národy (Bulharsko, Itálie, Řecko,
Španělsko, Rumunsko, Srbsko a Lotyšsko) a představení náplně programu. Každý večer jsme absolvovali kulturní program, kde každá země prezentovala svoje nejchutnější jídlo a pití. Bylo to velmi obohacující a mohli jsme si zkusit například: španělské míchaní drinku nebo srbský rituál s chlebem na den Slávy. Dále jsme si v národních týmech vylosovali jiný stát a měli jsme se naučit jejich tanec nebo vtipnou skeč. Nejlepší byl ale bez pochyby rumunský kulturní večer, kde pro nás organizátoři připravili stůl plný rumunských pochutin, grilování i možnost ochutnat jejich národní likér.
Samotná náplň programu byla taktéž velmi zajímavá. Kromě samotných přednášek jsme
debatovali o různých problémech se závislostmi, nebo zpracovali a odprezentovali problémy se závislostmi v naší vlastní zemi. Ovšem dělali jsme i mnohem zábavnější a kreativnější projekty, například divadelní hru nebo i vlastní film na konkrétní závislost. I ti z vás více umělecky nadaní by se našli ve tvorbě letáků, memů a plakátů.
Ve volném čase jsme prozkoumávali místní městečko, které v nás zanechalo dojem jak
z Ladových obrázků. Příroda kolem byla nádherná a počasí bylo ideální na tričko a šortky.
Lehkým kulturním šokem byl stav domků, všechny polorozpadlé, všude psi a slepice a roli
místního taxíku zastával povoz s koňmi. I přes to všechno se nám pohodové a klidné tempo
našeho nového ,,domova“ velmi zamlouvalo a to ani nemluvě o skvělém jídle, které nám na
ubytování připravovali.
Čas se rychle krátil a my se přesunuli na poslední dva dny do většího města Buzau, cestou
jsme navštívili minerální prameny. Tyto dva dny jsme hlavně finalizovali náš projekt a
organizátoři pro nás vymysleli hru po celém městě, abychom se naučili trochu historie a
poznali ho. K dispozici nám byli dobrovolníci z Buzau, kteří nás provedli městem, zašli s námi na jídlo a strávili jsme s nimi několik hezkých chvil. Bohužel nás už pouze čekala rozlučka nakonec, kde jsme si všichni napsali hezké vzkazy, snědli pizzu a zatancovali si. A tím se naše cesta chýlila ke konci a my museli vyrazit směr Praha.
Závěrem bych rád řekl, že jsem nečekal za jak krátkou dobu, mi tolik lidí přiroste k srdci.
Každému z Vás bych doporučil podobný program vyzkoušet. Chápu strach z neznámého a
z opuštění své komfortní zóny, ale právě tyto momenty nás formují jako lidi. Naučíte se více přijímat a ocenit cizí kultury a zlepšit komunikaci v angličtině. Pochopíte, jaké to může být vyrůstat v jiných podmínkách a za co můžete být vděčni. Zároveň se naučíte i něco nového, pro mne osobně o závislostech, jak jim předejít, léčit je, nebo pomoci s nimi blízkým.
Jsem vděčný, že jsem mohl poznat tolik skvělých lidí a doufám, že se někdy znovu shledáme. Nyní jsem si jist, až přijde čas na nový výlet za poznáním, budu znát lidi které zde mohu navštívit a co mi pomohou.
A nakonec chci poděkovat EYCB a rumunským organizátorům za tuto skvělou příležitost.
Šimon B.
