Program, akce: Evropský sbor solidarity (ESC) — dlouhodobé dobrovolnictví (11 měsíců)
Termín konání: 18. duben 2023 — 14. březen 2024
Místo konání: Moya, Gran Canaria, Španělsko
Dobrovolník: Eva H.
Poslechni si Eviny zážitky z jejího dobrovolnictví v epizodě našeho podcastu zde.
Hostitelská organizace: Asociación Mojo de Caña
Deník z projektu:
6. června 2023
V tomhle deníku dobrovolníka budu psát o svých zkušenostech z Kanárských ostrovů, jmenovitě z Gran Canarie. K dobrovolničení na Kanárských ostrovech jsem se dostala náhodou, k této příležitosti jsem se dostala tak, že jsem sem v únoru jela navštívit svou kamarádku, která zde již byla dobrovolníkem. Nejprve jsem sem přijela na dva týdny, ale zalíbilo se mi zde natolik, že jsem zde zůstala celý měsíc. Po návratu do České Republiky jsem se dozvěděla, že shánějí dobrovolníka na stejnou pozici jako dělala moje kamarádka, neváhala jsem a možnosti stát se dobrovolníkem jsem využila.
14. srpen 2023:
31. říjen 2023
V srpnu a září jsem si užívala léta na Gran Canarii a sezónu dozrávání manga. Toto ovoce bylo ve všech obchodech za velmi výhodnou cenu a nemohla jsem se ho nabažit.
V těchto měsících jsem stále pobývala v Moye a účastnila se skvělých letních akcí, které nabízelo centrum mládeže, ve kterém pracuji. Největším zážitkem pro mě bylo potápění v Aguimes. Vždy jsem to chtěla vyzkoušet. Byl to skvělý trošku adrenalinový zážitek.
Dále tak jako každý měsíc jsem se zúčastnila vaření, tentokrát na téma smoothie. Dalším zážitkem, který jsem si velice užila, a který byl spjat s centrem byla návštěva aqualandu s nespočtem tobogánu v jižní části ostrova.
V sprnu jsem si užila s kamarády trochu netradiční svátek v městě Agaete na západní části ostrova, festival La Ráma. Tradice probíhá tak, že si místní obyvatelé jdou do lesa natrhat větvičky, aby s nimi pak následně mohli plácat moře. Tento rituál má v následujícím roce přinést na Kanárské ostrovy vydatné deště.
Ovšem nejkrásnějším zážitkem pro mě byla oslava mých narozenin s mými kamarády. Oslavila jsem je na pláži El Confital v Las Palmas.
12. březen 2024
Největší změnou v měsíci říjnu pro mě bylo přestěhování z malého městečka Moya do hlavního města Las Palmas. Do Las Palmas jsem se chtěla přestěhovat, protože jsem se v Moye cítila celkem dost odříznuta od světa, jelikož je to malé město uprostřed hor a není tu moc možností, jak využít volný čas. Od mého domu, kde teď bydlím, je to navíc jen 20 minut autobusem na pláž, což je skvělé. Do hlavního města jsem se navíc přestěhovala také kvůli tomu, že jsem zde od října začala částečně pracovat. Půl týdne jsem stále dojížděla do Moyi a po zbytek týdne jsem spravovala sociální média v kanceláři v Las Palmas. Od ledna jsem nahradila správu sociálních médií za projekt v Jinamaru. Je to oblast jižně od Las Palmas, kde žijí sociálně slabší obyvatelé. Až do konce svého dobrovolnictví jsem tak dojížděla půl týdne do Moyi a půl týdne do Jinamaru. Moc se mi tato kombinace líbila, jelikož jsem trávila hodně času s místními a naučila jsem se mnohem rychleji španělsky.
V Moyi v centru pro mládež jsem se v říjnu zúčastnila kuchařského workshopu tentokrát na téma palačinky. Dalšími událostmi, na kterých jsem se zúčastnila, byly workshop jógy a airsoft na jižní straně ostrova. V únoru v období karnevalu jsem se potom přihlásila na karneval make-up workshop.
Ve svém volném čase jsem se například šla podívat na drag show. Těmito představeními jsou tyto ostrovy proslulé. Poprvé v životě jsem si zde zkusila zahrát golf. Prosinec pro mě byl měsícem cestování. Jela jsem se s kamarády podívat na vedlejší ostrov Tenerife a vzápětí jsem odcestovala do Malagy. Odehrávalo se zde soustředění pro všechny dobrovolníky ze Španělska. Moc jsem si to zde užila a bylo zajímavé podělit se o své zážitky s ostatními dobrovolníky. Jedna kamarádka ze soustředění mě potom přijela navštívit na Gran Canarii. Ostrov se jí moc líbil a říkala si, proč nejela dělat dobrovolníka také na Kanárské ostrovy.
Momentálně jsem poslední den v kanceláři v Moyi a nemůžu uvěřit, že už je moje dobrovolnictví u konce. Bylo to skvěle strávených 11 měsíců mého života. Naučila jsem se hodně o španělské kultuře, také o té české a vlastně hodně i o sobě. Poznala jsem zde mnoho skvělých lidí, na které budu ještě dlouho vzpomínat. Jsem moc ráda, že jsem vyjela, a za celou dobu jsem tohoto rozhodnutí nelitovala ani na moment. Na své dobrovolnictví jsem vyjela krátce po vystudování své vysoké školy. Studovala jsem architekturu, což bylo dost náročné na čas, dobrovolnictví pro mě proto bylo o to více přínosné rozhodnutí. Bylo skvělé skoro na rok vypnout a prostě si užívat života.
