Termín konání: 1. část: 12.-19. srpen 2017 (Ommen, Nizozemí), 2. část: 6.-14. říjen 2017 (Jerevan, Arménie)
Místo konání: 1. část: Ommen, Nizozemí, 2. část: Jerevan, Arménie
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: dvou-fázový Mobility for Youth Workers (tréninkový kurz a Capacity Building Training)
Pokud máte zájem o více informací, prosím důkladně si přečtete info pack a informace uvedené na této stránce.
Účastník: Aneta Fajstlová
Účastnický poplatek: €25 (vybírají si ho samotní organizátoři)
Hostitelská organizace: Jongeren voor uitwisseling en begrip (Nizozemí) & Armenian Progressive Youth NGO (Arménie)
Účastníci se země: ČR,Arménie, Bělorusko, Gruzie, Německo, Itálie, Lotyšsko, Makedonie, Moldavsko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rumunsko
Report z 1. části projektu:
Tento tréninkový kurz se konal v malebné vesničce zvané Ommen, v typicky nizozemském prostředí. Člověk byl obklopen větrnými mlýny, lodičkami, cyklisty a o jakémkoliv kopci si mohl nechat jen zdát. Tréninku se zúčastnilo 26 účastníků ze střední, jižní a jihozápadní Evropy, ale také z Arménie a Gruzie. Našich pět leaderů potom pocházelo z Arménie, Nizozemska a Lotyšska.
Hned první den ráno jsme si zahráli několik seznamovacích aktivit, naučili jsme se jména ostatních a dozvěděli jsme se, v čem jsou jedineční. Odpoledne jsme byli vysláni na misi zvanou Ommen Safari, která sestávala z několika úkolů. Měli jsme se vrátit s uvařeným vajíčkem, zjistit, kdo je ve vesnici nejstarší, dále se také seznámit s místními a zeptat se jich, co pro ně znamená rozmanitost a jaký je jejich názor na uprchlíky. Ti největší dobrodruhové si vyzkoušeli i jaké to je stopovat lodě na řece Vecht.
Druhého dne jsme si v několika sezeních definovali pojmy týkající se rozmanitosti, věkové diskriminace nebo třeba diskriminace genderové. Čekala na nás i společná večeře, kterou uvařila skupina z jiného projektu SpiceItUp! a společný večer.
Během následujících dní jsme se podívali i na migrantskou krizi a situaci s uprchlíky v našich zemích, což nakonec vyústilo ve vášnivou debatu. Zaměřili jsme se také na různé modely konfliktů a vyzkoušeli si je na vlastní kůži. Nechyběla ani genderová a politická korektnost, šikana a další věci související s tématem Managing diversity. Jeden den jsme měli vyhrazený pro několik řečníků, kteří se pro nás stali velkou inspirací. Vyslechli jsme si příběh syrského uprchlíka; zakladatele projektu Human Library nebo například povídání jedné řecké dívky, která se rozhodla, že změnit svět k lepšímu není nemožné.
Čtvrteční odpoledne bylo věnováno workshopům, které si připravili sami účastníci. Na programu bylo improvizační divadlo, krátké dokumenty o lidských právech a chudobě ale i něco o fotografování.
Každé ráno jsme začali lekcí mindfulness, což lze do češtiny přeložit jako uvědomění nebo všímavost. Dozvěděli jsme se také, jak tyto metody praktikovat v našich domovských organizacích. Večer nás potom vždy čekala tzv. LAB (Learning achievement book), která spočívala v uvědomění si našich cílů a pokroků a společné diskuzi.
První fázi našeho tréninkového výcviku tedy hodnotím velmi pozitivně. Poznala jsme nové lidi z 13 zemí světa, kteří přijeli se stejným cílem – Managing diversity.
Aneta Fajstlová
________________
Report z 2. části projektu:
Na první část projektu navazovala domácí fáze, kdy každý z účastníků implementoval svůj projekt v domovských organizacích. Poslední fáze projektu Managing diversity se pak odehrávala v hlavním městě Arménie.
Její hlavní náplní bylo zhodnocení našich projektů. Zúčastnili jsme se několika přednášek zaměřených na sebereflexi, přínos našich projektů pro ostatní a vzájemně jsme sdíleli naše zkušenosti. V programu jsme měli vyhrazené místo i na pár teoretických sezení, např. na téma privilegovaných v naší společnosti.
Hned první den nás také čekala takzvaná City Rally v centru města. Během ní jsme poznali různá zákoutí Jerevanu, popovídali jsme si s několika místními a dozvěděli jsme se jejich názory na rozmanitost v Arménii. Jedním z úkolů bylo navštívit nějaký arménských dům. Nám se podařilo dostat se do bytu arménské babičky a dědečka, kteří nám povyprávěli o svém životě, ukázali nám své svatební fotky, pochlubili se svými vnoučaty a zásobili nás spoustou ovoce.
Nejvíce času nám ovšem zabrala příprava na zlatý hřeb tohoto třífázového tréninkového kurzu. Tím byla konference v jerevanském hotelu Hilton, kde jsme prezentovali naše projekty. Některé z nich se pro mě staly velkou inspirací, například jedna z účastni, arménská psycholožka, vedla rozhovory se znevýhodněnými lidmi a ukázala jim jejich možnosti uplatnění na trhu práce.
Následujícího dne jsme se vydali na výlet. Nejprve nás čekala Modrá mešita, která je v současnosti jedinou mešitou v Arménii. Pak jsme se vydali do hor na klášter ze 4. století zvaný Geghard s nápisy vytesanými do okolních skal. Přilehlé údolí Azat nabízelo malebný výhled na okolní krajinu. Poslední zastávkou byla vesnička Garni, proslulá nádherným chrámem z 1. století našeho letopočtu. Následovala typická arménská večeře v jedné místní rodině. Po večeři jsme si vyzkoušeli i přípravu arménského chlebu zvaného lavash a sladkosti zvané sudjukh, což jsou vlašské ořechy glazované ve sladkém sirupu.
Musím říct, že znalost ruštiny je v Arménii obrovskou výhodou, protože anglicky se na spoustě míst nedomluvíte. Dále mě zde zaujaly fontánky s pitnou vodou téměř na každém rohu. Co mi ale rozhodně nechybí, je neuvěřitelně hustý provoz na silnicích a přespříliš často používané klaksony. Je nutno dodat, že jedna z věcí, kterou se zde bezpochyby naučíte, je smlouvání. Na trzích, v taxíku, všude.
Celkově tento projekt hodnotím velmi pozitivně, přestože byl poměrně náročný. S několika účastníky jsem stále v kontaktu a plánujeme další projekt. Děkuji za tuto skvělou příležitost, bylo to nezapomenutelné.
Aneta Fastlová
———————————
Oficiální report:
Managing Diversity towards More Inclusive Societies
Have you ever had that feeling when you are in a crowd of like-mined people who have similar lifestyle and background? It‘s cool to be understood from half a word and easily fit in, isn‘t it? Many of young people have never felt that way.
Our education system, our family, the media and politics have developed certain patterns of our behaviour: fear of uncertainty, being judgemental, rejecting unknown and excluding differences. These are patterns that are often strongly connected to our societal habits and, therefore, can be changed. That‘s why the project “Managing Diversity” was born.
“Managing Diversity” project was born out of a concern that many young people in Europe have lack of opportunities and spaces to get involved and to express themselves. Being different from mainstream societies, many are being excluded and marginalized.
This is why 13 non-profit organizations have developed “Managing Diversity” – a long term project working with youth workers, youth trainers and educators, trying to develop their diversity management skills and support them in learning how to implement a culture of diversity in their working environments.
The project targeted specifically those youth workers and educators who are eager to professionally work against structural discrimination and under-representation of marginalized groups. 26 youth workers from 13 countries joined this multi-layer project in August 2017. The group has undergone a series of trainings and capacity building workshops in the Netherlands which were followed by implementation of small local projects back in home countries of the participants.
For about 2 month between August and October, participants have developed and executed 19 local projects reaching about 500 young people in 13 countries ranging from East to West of Europe. The local projects have worked and empowered young refugees, LGBTQI people, Roma youth, youth with disabilities and many other vulnerable and marginalized youth.
Through different types of projects our participants have worked on very sensitive topics. The activities ranged from an improvisational theatre involving Roma youth in Romania and Human Library in Macedonia to career orientation courses for youth with disabilities in Armenia; from a surfing workshop for people with disabilities and a multicultural football tournament in Portugal to a Forum Theatre with refugees in Germany. Many of the projects have targeted the most vulnerable youth, such as a movie projects promoting LGBTQI rights in Moldova or speaking up about domestic violence against women in Armenia.
All the projects were exceptional having in mind that they were implemented with 0 funding, purely organized through the resources of participants, networks of partner organizations and in kind contribution and support provided by local stakeholders in each respective country. The projects took place in home countries of the participants: Armenia, Belarus, Czech Republic, Georgia, Germany, Italy, Latvia, Macedonia, Moldova, the Netherlands, Poland, Portugal and Romania. All the projects were implemented through diversity glasses and tackled issues of minority groups living in participating countries.
Following the successful implementation of small projects, the project results were evaluated and presented to public in Yerevan, Armenia in October, 2017. The public event was attended by young people, representatives of NGO’s and international organizations, media and partners.
According to the Project Coordinator Ms. Nelly Paytyan, “Managing Diversity” was a good tool against widespread stereotypes in our societies. She thinks that “promoting diversity matters and will matter until young people in our societies face discrimination, ignorance and life burdens based on their nationality, ethnic, cultural and religious background, social status, as well as their gender identity and sexual orientation”.
“Managing Diversity” was organized by Armenian Progressive Youth NGO (Armenia) and Jongeren voor Uitwisseling en Begrip (The Netherlands). The project was granted by the Dutch National Agency under the Erasmus Programme of the European Union.
