Termín konání: 11.-18. květen 2015
Místo konání: Sajan, Srbsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: Tréninkový kurz
Prosím pročtěte si info-pack.
Účastníci: Radka Svobodová, Michaela Oravová
Hostitelská/pořádající organizace: CULTURE GOES EUROPE (CGE) – Soziokulturelle Initiative Erfurt e.V.
Účastnící se země: Albánie, Bosna a Herzegovina, Chorvatsko, ČR, Makedonie, Německo, Itálie, Kosovo, Rumunsko, Srbsko
Report z projektu:
Tréninkový kurz, který pořádala organizace CGE z německého Erfurtu, se konal v malé vesnici jménem Sajan na severu Srbska ve dnech 11. – 18. 5. 2015. Vesnička je vzdálena od hlavního města Bělehradu asi 150 km. Jelikož region sousedí s Maďarskem, většina obyvatelstva je maďarsky hovořící. Téma tréninkového kurzu bylo trošku složitější a těžce do češtiny přeložitelné. Principem bylo ale vzdělávání nových generací, aby svým podnikáním zajistili dlouhodobě udržitelný rozvoj společnosti. Na projektu se sešlo přibližně 30 účastníků ze Srbska, Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Albánie, Chorvatska, Itálie, Německa a České republiky. Celým kurzem nás provázela dvojice úžasných, zkušených a příjemných Litevců – Nerijus a Evelyna. Připravili pro nás týden plný zajímavých přednášek, workshopů, her, skupinových úkolů a také nám nechali prostor se poznat mezi sebou, čehož si cením úplně nejvíc. Organizace CGE a zejména Jani, Alexej a Vele nám zajistili poklidný průběh celého týdne a starali se o naše pohodlí, co se jídla a spánku týče. Ubytovaní jsme byli v rodinách, v pokojích většinou po třech, v různých částech vesnice. Stravování nám dovážela restaurace ze sousedního města. Jídlo dle mého názoru mohlo být rozmanitější, ale hlady jsme rozhodně netrpěli.
První den projektu byl pouze příjezdový, měli jsme první společnou večeři a prostor se mezi sebou trochu seznámit. Většinu týdne jsme strávili ve starém stavení, které bylo zrekonstruováno a předěláno pro účely edukačního centra. Jelikož jsme měli velké štěstí na počasí, strávili jsme 90 % veškerého času na zahradě domu. Druhý den byl kurz oficiálně zahájen, vzájemně jsme se seznamovali a první hra v terénu byla zaměřena na seznámení se s místním prostředím Sajanu. Třetí den jsme se již ponořili do problematiky podnikání, dlouhodobě udržitelného rozvoje a sociálního podnikání. Rozděleni do skupinek jsme zpracovávali plakáty a posléze ostatním vysvětlili pojem, který nám byl přidělen. My, účastníci, jsme byli vybráni tak, abychom měli různé zkušenosti s problematikou a mohli si tak vzájemně vypomoci. Jedním z našich úkolů bylo zjistit, jak by mohli podnikat místní obyvatelé, a tím snížit vysokou nezaměstnanost v kraji. Pátý den jsme měli návštěvu Alexejovi maminky, která se sama věnuje sociálnímu podnikání a bojuje s nezaměstnaností žen, tím, že vyrábí hračky pro nemocnice. Odpoledne jsme vyrazili na výlet do nejbližšího většího města Kikinda. Navštívili jsme místní bio farmu a pak jsme si mohli vymyslet program každý individuálně. Někdo se šel podívat na kostru mamuta v místním muzeu, někdo si zahrál kulečník, já jsem se s Evelynou lámanou srbštinou ptala místních lidí, kde najdeme zverimex. Říkáte si, na co proboha hledaly zverimex? Týden před naším projektem přišla na edukační centrum fenka a porodila šest štěňátek, v průběhu našeho pobytu o ni bylo královsky postaráno, ale netušili jsme, co s nimi bude, až odjedeme. Proto jsme chtěli koupit menší zásobu krmiva.
S průběhem celého projektu jsem nadmíru spokojená, byli jsme skvělá parta, vyšlo nám úžasně počasí a mám pocit, že jsem se naučila více než za celé vysokoškolské studium.
Tímto bych chtěla hrozně moc poděkovat organizaci CGE za možnost zúčastnit se jejich projektu a hlavně Evelyně a Nerijusovi za perfektně připravený projekt, spoustu nových informací, inspirace a hlavně cenných kontaktů. Dále děkuji vysílající organizaci EYCB a její koordinátorce Janě Parolkové, že mi umožnila jet na poslední chvíli jako náhradnice.
Michaela Oravová
