Termín konání: 15.-21. květen 2014
Místo konání: Aksaray, Cappadocia, Turecko
Program a akce: program Mládež v Akci, akce 1.2. iniciativa mládeže
Účastníci: Bohdana Andruškivová, Eva Handlová, Johana Tkadlecová, Lucie Veselá, Veronika Junková, Zuzana Krejsová
Účastnící se země: Itálie, ČR, Turecko, Rumunsko
Report z projektu:
Projekt We say no to violence se konal ve městě Aksaray, které leží ve střední Anatolii asi 400 km od hlavního města Ankary. Na projekt jsme se v českém týmu sešly samé holky a domluvily se dopředu, že dva dny před projektem pojedeme poznávat ještě krásy Ankary.
Do Aksaray jsme přijely jako první. S organizátorem Keremem byla výborná komunikace, čekal na nás na autobusovém nádraží a odtud nám zařídil odvoz přímo do budovy místní školy, kde jsme byli ubytovaní. Jelikož jsme přijely pozdě odpoledne, po vybalení a zabydlení se nás čekala večeře. Na večeři jsme se konečně potkaly s prvními z dalších účastníků, kteří již dorazili. Jednalo se o část rumunského týmu, zbytek účastníků jsme poznaly až druhý den, jelikož přijely až pozdě v noci.
Druhý den jsme po snídani nás náš „projektový“ minibus odvezl do asi hodinu vzdálené školy, kde jsme strávily dopoledne seznamovacími aktivitami, během nichž jsme se vzájemně představovali a učili se spolupracovat. Poté jsme opět „naskákali“ do minibusu a odjeli do Ihlara Valley, což je překrásné údolí nedaleko Aksaray. Během asi tříhodinové procházky v přírodě jsme oslovovali další turisty a probírali s nimi hlavní myšlenku celého projektu, která byla jak zabránit násilí.
Kerem a další z organizátorů Ugur si velmi zakládali na každodenním shrnutí aktivit. Zajímal je náš názor, co se komu líbilo a nelíbilo a co bychom v dalších dnech eventuelně chtěli v programu změnit.
Každý večer se také konala culture night. První večer si vzalo na starosti Turecko, ale jelikož drželi státní smutek za oběti po neštěstí v dole Soma, nemohli jsme bohužel tančit nebo zpívat, ale i tak si připravili velice zábavný program.
Další den se nesl ve znamení workshopů. Ve skupinách jsme diskutovali o příčinách násilí, o jeho druzích a dopadech na společnost. Za jednotlivé národy jsme také uváděly příklady násilí v našich zemích. V Itálii například bezkonkurenčně převládá násilí domácí a poté je zde významná role mafie. V Čechách jsme se shodli, že nejvíce problémů způsobuje rasismus a xenofobie v souvislosti s například Romy. Stejný problém s xenofobií řeší často i v Rumunsku, kde se navíc potýkají s přehnanou agresivitou policejních složek. V závěru dne jsme odsouhlasili procházku po centru Aksaray. Culture night jsme si tento večer vzaly na starosti my Češky.
Čtvrtý den projektu jsme jeli na výlet do Kappadokie. Měli jsme možnost navštívit podzemní město, které dříve lidem sloužilo k ukrývání se v případě nebezpečí. Asi 40 metrů pod zemí vybudovali rozsáhlé komplexy tak uzpůsobené, že nemuseli i po desetiletí vyjít ven. Dále jsme navštívili Goremské muzeum, kde jsou ve skalách vytesány chrámy a kostely. Porcházeli jsme se také po místní krajině, kde si příroda vyhrála s nejrůznějšími skalními objekty. Po návštěvě hrnčířské dílny jsme zamířili zpět do Aksaray. Culture night byla v režii Italů a opravdu hodně se ten večer zpívalo. J
V pondělí, pátý den našeho pobytu v Aksaray jsme měli navštívit místní slavnosti sportu, které však byly kvůli nehodě v Somě a následným demonstracím zrušeny. Kerem s Ugurem vymysleli náhradní program, takže jsme téměř celý den strávili objevováním Aksaray, nákupy atd. Poslední culture night mělo na starost Rumunsko a bylo to dokonalé završení celého projektu. Na svém večeru si dali opravdu hodně záležet a bylo vidět, že s přípravou strávili již nemálo času před samotným projektem.
Dopoledne posledního dne jsme strávili přípravami akčního plánu jak zastavit násilí. Měli jsme si vytvořit fiktivní politickou stranu a vytvořit předvolební kampaň s našimi sliby ohledně tématiky násilí. Poté se konaly volby, kde jsme anonymně zvolily stranu s nejlepšími nápady. Vyplnily jsme náležitosti ohledně projektu, jako jsou dotazníky a také jsme již rovnou v Turecku s Keremem vyřešili veškeré cestovní náklady. Někteří účastníci odjeli ještě večer tohoto dne, jiní včetně nás jsme se na cestu domů vydali až následující ráno.
Celý projekt byl sestaven velmi promyšleně. Kerem s Ugurem měli vše dokonale a časově naplánované. Velmi jsme ocenili, jak se o nás v průběhu projektu starali a jak brali v potaz naše názory a snažili se nám ve všem vyhovět.
Co se týče jídla, stravovali jsme se zejména ve školní budově, kde jsme byli ubytovaní a docela často nás organizátoři brávali zejména na oběd do místních restaurací, takže jsme mohli ochutnávat nejrůznější turecké speciality. Jelikož jsme byli informování, že naše culture nights musí být striktně bez alkoholu, snažili jsme se to všichni napravit množstvím jídla. Nejvíce se na večerech všech zemí vyskytovaly zejména sladkosti. My jsme vezly z Čech například lázeňské oplatky, kofily, mily, deli, trvanlivé salámy a paštiky. Jelikož jsme první dva dny trávily v Ankaře a nevěděly jsme, jak to bude s lednicí, raději jsme se obloukem vyhnuly sýrům, abychom nezpůsobily kolaps všem účastníkům J
Za sebe tedy hodnotím projekt velmi pozitivně a jsem ráda, že jsem se ho mohla účastnit a všem bych podobnou zkušenost jen doporučila.
Eva Handlová
