ERASMUS+, Klíčová akce 1: výměna mládeže
Místo konání: Trzcińsko, Polsko
Termín konání: 23. únor—3. březen 2024
Český tým: 3 účastníci (ve věku 18—30 let) + 1 group leader (ve věku 18+)
Přečtete si info-pack.
Hostitelská organizace: Foundation for Sustainable and Holistic Development Windmill Tree
Report z projektu:
Projekt nesoucí poněkud abstraktní název „Speak up! Every voice matters“ se uskutečnil na přelomu února a března 2024 v polské vesničce nedaleko Krkonoš. Nádherně zrekonstruovaný 230 let starý statek na 10 dní ubytoval asi 37 mladých lidí z různých koutů Evropy. Náš český tým se zde sešel s účastníky z jihovýchodních států Evropy (Albánie, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Gruzie), s účastníky z Francie a ze Španělska a také s účastníky z hostujícího Polska.
Již zmíněné téma „Speak up! Every voice matters“ neboli „Ozvi se! Na každém hlase záleží“ bylo záměrně velmi široké. Navzdory tomu, že jsme byli všichni ve stejné věkové kategorii a měli podobné zájmy a pohledy na svět, každý z nás přijel do Polska s různorodými zkušenostmi a problémy. Projekt byl obrovsky přínosný v tom, že spojil lidi ze zemí zatížených válkou, ze zemí bohatých i chudých, a poskytnul nám prostor o našich zkušenostech volně diskutovat – hledat odlišnosti a shody. V průběhu celého projektu jsme byli podporováni k vzájemnému respektu a empatii. Každý zde mohl být plně sám sebou.
Program tohoto projektu bych rozdělila do tří částí. Na každé výměně mládeže je třeba se nejdříve navzájem seznámit. Tato první seznamovací část byla ovšem pojata velmi kreativně a originálně – žádné nepříjemné představování se nekonalo. Namísto toho jsme vyrazili na výlet, plnili kreativní úkoly a učili se různé tance. Zároveň nám bylo dopřáno dostatečné množství volného času, a tak jsme mohli poznat ostatní „po svém“. Samozřejmě nechyběl ani kulturní večer, kdy jsme mohli poznat spoustu zajímavých faktů (a sladkostí) z ostatních států.
V průběhu první části se tedy organizátoři snažili o rozvíjení naší kreativity a otevřenosti. Druhá část již byla poněkud intenzivnější. Úkolem bylo stvárnit naše zkušenosti a příběhy pomocí krátké animace. Přestože většina z nás se s tvorbou „slow motion“ animace setkala poprvé, celý postup nám byl pečlivě vysvětlen a každý tým tak tento úkol zvládl skvěle. Měli jsme k dispozici opravdu bohaté množství výtvarných potřeb a případně i pomoc od ochotných organizátorů.
Po dokončení našich animací byl program již volnější. Všem se líbil výlet do nedalekého města, kde byly naše animace promítnuty v místním kině. Témata animací upozorňovala např. na pocity úzkosti, osamocení a důležitost přátelství nebo na předsudky a soudy společnosti. Bylo to velmi obohacující a zároveň zábavné. Zbytek projektu jsme strávili převážně na workshopech, které mohl vést každý z účastníků.
Bylo zřejmé, že organizátoři do tohoto projektu dali srdce. Těch pár dní bylo plných (sebe)poznávání – a to skrz aktivity, ale i skrze zrcadla nastavená ostatními nesmírně zajímavými účastníky. Věřím, že projekt splnil svůj cíl, a že díky němu z Polska odjelo více než 30 mladých lidí odhodlaných Speak up!
Aneta Č.
