Hats Off — Lotyšsko

O čem projekt byl

Hats Off byl WorkLab zaměřený na posílení vnitřních zdrojů youth workerů, facilitátorů a lidí, kteří pracují s mládeží. Cílem nebylo dát účastníkům hotový tréninkový balík, ale vytvořit prostor, kde si můžou na chvíli sednout, zreflektovat svou práci, sdílet vlastní praxi s ostatními a vyzkoušet si nové nástroje pro sebeřízení, týmovou spolupráci a emoční regulaci.

Hlavní témata, kterými jsme se na projektu zabývali, byla:

• self-regulation a práce s vlastními emocemi
• vědomá týmová spolupráce a rozpoznávání vzorců v chování
• self-leadership a péče o vlastní energii
• znovu-nalezení motivace v práci s mládeží

Program a aktivity

Projekt byl rozdělený do pěti hlavních dnů, kdy každý den měl svůj vlastní rámec a téma.

První den byl o vzájemném poznávání. Sdíleli jsme, odkud přijíždíme, s jakou prací s mládeží se potkáváme a co od týdne v Lotyšsku očekáváme. Druhý a třetí den následovaly teamworkové aktivity, které se z velké části odehrávaly venku — v přírodě kolem ubytování, u jezera, v lese. Pracovali jsme s tělem, dechem a skupinovou dynamikou a hodně času jsme věnovali reflexím v menších kruzích.

Velká část projektu byla postavená na tom, že obsah si do velké míry tvořili sami účastníci. Každá národní skupina dostala prostor připravit a odvést vlastní blok pro ostatní — sdílet svou metodiku, nástroj nebo aktivitu, kterou používáme doma. Tahle část byla pro nás s Vojtou hodně formativní, protože nás donutila zamyslet se nad tím, co vlastně z naší práce stojí za to sdílet dál.

Poslední den patřil závěrečné reflexi — co si odnášíme, co bychom použili u sebe doma a jak na získané zkušenosti navážeme místní aktivitou ve své komunitě nebo organizaci.

Ubytování bylo ve velkém domě přímo u jezera, kam jsme chodili plavat. Strava byla po celý týden vegetariánská.

Co si z projektu odnášíme

Z odborné stránky jsme si odnesli konkrétní nástroje pro práci s tělem, dechem a emoční regulací, které se dají reálně přenést do práce s mládeží — ať už při facilitaci skupin, nebo v individuální mentorské roli. Stejně cenný byl ale i přesah do osobní roviny.

Pro mě osobně byl největším poznáním to, jak důležité je umět mluvit o vlastních problémech a jak moc to lidé kolem potřebují. Sám sebe vnímám jako někoho, kdo o svých věcech mluvit moc neumí a často je nepovažuje za dost důležité, aby je sdílel. Otevřenost a upřímnost, se kterou se ostatní účastníci dělili o své zkušenosti, mě posunula v tom, že tyhle rozhovory mají smysl a nemusí být ničím slabostí. Druhá věc, na kterou se chci zaměřit i ve své vlastní praxi, je schopnost ocenit druhého — pojmenovat to nahlas a konkrétně.

Z neformálních momentů budu vzpomínat hlavně na večerní diskuze, společné chození do jezera a na to, že za těch pár dní vzniklo několik vztahů s lidmi, na kterých mi reálně začalo záležet.

Jak naváži

Jako alumnus AIESEC plánuju zúročit zkušenosti z projektu formou workshopu — buď v rámci komunity, ve které se pohybuji, nebo přímo ve školním prostředí. Konkrétní podobu si teď ladím, ale rámec self-regulation a self-leadership se mi zdá použitelný napříč věkovými skupinami, se kterými pracuju.

Jakub Š.

Funded by the European Union. Views and opinions expressed are however those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or the European Education and Culture Executive Agency (EACEA). Neither the European Union nor EACEA can be held responsible for them.