Termín konání: 23.-30. března 2013
Místo konání: Rustavi, Gruzie
Účastníci: Václav Prak, Jan Slepička, Anna Hájková
Program a akce: program Mládež v Akci, akce 3.1. tréninkový kurz
Report z projektu:
Youth Policy Development-Challenges and Achievements není zrovna titul, který by se sám prodával. Navzdory komisně znějícímu názvu, ale samotný kurz probíhal velmi hladce. Bez zádrhelů a škobrtnutí se organizátorům podařilo provést nás složitou krajinou evropské i národní politiky pro mládež a jaksi oklikou a nenápadně do nás dostat mnoho znalostí na toto téma, aniž bychom v duchu hodinu za hodinou skloňovali slovo „nuda“.
První den fungoval jako jakési rozehřívací kolo plné seznamovacích a teambuildingových her, kdy skutečně povolily ledy a na intercultural night už jsme se nestyděli neuměle simuloval kruhové rumunské tance ani rajtovat na neviditelných koních ve stylu jihokorejské pop music. Tuším, že dokonce vzniklo i harlem shake video, tak úspěšný teambuilding se předtím odehrál a náš středoevropský, zakavkazský, postsovětský a pobaltský národností mix se spojil v celkem homogenní skupinu schopnou ledasčeho.
Následující dny už více kopírovaly ústřední téma, tedy problematiku mládeže a jejího zapojení do občanského i profesního života v evropském kontextu. Pracovali jsme v malých i větších skupinách, rozřazení podle regionů i států. Střídavě jsme prezentovali i poslouchali, diskutovali a všeobecně se snažili přijít tomu všemu na kloub. Původně prázdné zdi seminární místnosti jsme vcelku úspěšně vytapetovali vlastními výtvory, až nás samotné na konci kurzu při pohledu na ty téměř beze zbytku papíry polepené stěny překvapilo, kolik jsme toho vlastně za ten týden stihli.
Volné večery potom otvíraly prostor pro mnoho užitečných aktivit. Za zmínku stojí třeba rychlá a zběsilá jízda na místním autodromu, návštěva staropražské hospody, kde bohužel česká piva reprezentoval jen Staropramen s Bernardem a nebo tradiční gruzínská opulentní večeře v Tbilisi, jejíž výtečnou atmosféru dokreslovaly i folklorní tance. Ačkoli se to mírně stydím přiznat, po oficiální části večeře neboli „supry“ proběhl také druhý gangnam style a mnohé další variace na popové fláky. Organizátoři nás také nezapomněli vyvětrat. Vyjeli jsme si na zříceninu Kodjori, do skalního města Gori a do jednoho z nejstarších kostelů vůbec. Přes bohatý „kulturní“, noční a místy i ranní program se ale nestalo, že by se nevstalo, případně nepracovalo. Všechny složky se nějak vyvážily a nemám pocit, že by mi cokoliv chybělo… možná až na spoustu lidí, které jsem si na kurzu stihla skutečně oblíbit.
Anna Hájková
