Termín konání: 16.-23. květen 2018
Místo konání: Pazardjik, Bulharsko
Program a akce: program ERASMUS+, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Přečtete si info-pack a rozpis denních aktivit
Účastníci: Lucie Rosenbergerová, Jakub Smejkal, Andrea Fleissigová
Hostitelská organizace: Association Focus
Účastnící se země: Česká republika, Bulharsko, Chorvatsko, Portugalsko, Polsko, Rumunsko, Španělsko, Turecko
Report z projektu:
Tréninkový kurz „Different but Equal!“ se konal ve dnech 16.-23.5. 2018 v bulharském městě Pazardžijk – příjemném menším městě ve vnitrozemí mezi horami, vzdáleném zhruba dvě hodiny cesty vlakem od hlavního města Sofie. Na kurzu se nás sjelo celkem 35 lidí různého věku z celkem osmi evropských zemí (Česko, Polsko, Portugalsko, Španělsko, Itálie, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko) a Turecka. Do našich řad se připojily také dvě francouzské dobrovolnice působící v Pazardžijku v rámci EVS. Dobrovolníky EVS bylo ale i několik dalších účastníků kurzu. Pořádající organizací tréninkového kurzu byla Asociace Focus (European Centre for Development). Většina aktivit probíhala přímo v konferenční místnosti hotelu, kde jsme byli ubytovaní, případně v okolí hotelu a v městě samotném.
Tréninkový kurz byl zaměřen na problematiku života osob se zdravotním postižením. Konkrétně jsme se věnovali uvědomování si různých aspektů života lidí s postižením a možnostem jejich začlenění. Obecně jsme se pak zamýšleli nad nejrůznějšími pohledy na „jinakost“ jako takovou a pomocí nejrůznějších aktivit a diskuzí hledali další přístupy tak, abychom dostáli názvu celého tréninkového kurzu „Different but Equal“, tedy „odlišní, ale přesto rovní“.
První den kurzu byl, vzhledem k velkému počtu účastníků, nutně seznamovací. Zároveň jsme si společně stanovili pravidla fungování naší skupiny. Sepsali jsme si také svá očekávání, obavy a to, co bychom za sebe mohli do kurzu vnést. Vyrazili jsme i na poznávací obhlídku města Pazardžijk. Další dva dny byly rozděleny do celkem 4 bloků, kdy v každém jsme se formou interaktivních her, skupinových prací a diskuzí snažili pochopit podstatu exkluze, separace, integrace a inkluze, zabývali jsme se také předsudky a stereotypy ve společnosti, ukázali jsme si zásady dobré a účelné komunikace a mluvili jsme o nejrůznějších typech postižení.
Příjemným předělem celého týdne byl nedělní výlet do historického města Plovdiv, které nadchlo snad všechny účastníky.
Předposlední den kurzu byl ryze praktický (a do velké míry se nám všem asi vryl nejvíce pod kůži). Dopoledne jsme navštívili denní centrum pro osoby s postižením přímo v Pazardžijku (obdoba denních stacionářů v ČR), kde jsme měli možnost seznámit se s klienty centra a s jejich náplní dne. Mohli jsme také nahlédnout práci bulharských sociálních pracovníků s touto cílovou skupinou. Zejména jsme ale viděli obrovský přínos a skvěle odváděnou práci dobrovolníků EVS (tedy i našich kolegů z kurzu), kteří v denním centru působí. Chvíli se nám také věnoval ředitel denního centra, který zodpovídal naše otázky na fungování centra a vůbec na systém nastavení sociálních služeb pro osoby s postižením a jejich rodiny v Bulharsku (nebylo to úplně veselé povídání). Odpoledne jsme naše nově získané poznatky a zkušenosti doplnili praktickými, modelovými ukázkami nejrůznějších situací, které mohou při práci s lidmi s postižením (a při kombinaci různých charakterů pracovníků) nastat.
Závěrečný den jsme se bavili o projektech Erasmus +, vyzkoušeli jsme si navrhnout své vlastní projekty a druhá polovina dne pak patřila celkovému hodnocení a poslednímu společnému sdílení dojmů.
Velké množství příležitostí pro společnou zábavu a vyžití jsme měli také po večerech. První dva večery probíhaly tzv. „Intercultural nights“, kdy každá země prostřednictvím povídání, nabídkou pochutin nebo třeba názornou ukázkou národních zvyků prezentovala, co je pro ni typické. Další večery jsme měli to štěstí, že ve městě zrovna probíhal festival balkánské hudby a k tomu se konaly i oslavy založení města. Každý večer jsme tak měli možnost navštívit nějaký koncert a třeba se i připojit k tančení tradičních bulharských kruhových tanců.
Celý tréninkový kurz byl velmi dobře zorganizován a v podstatě v ničem nenastal větší zádrhel. Snad jediný problém byl boj s časem, kdy zaměření kurzu by si určitě zasloužilo větší přesah k praktickým otázkám práce s lidmi s postižením. Hlavní organizátor Ivo byl nicméně po celý týden nesmírně energický a pozitivně naladěný, což jen přispívalo k výborné, otevřené a podporující atmosféře!
Děkuji za tuto možnost!
Lucie Rosenbergrová
