Program: ERASMUS+: Mládež, Klíčová akce 1: tréninkový kurz
Místo konání: Berlín, Německo
Termín konání: 7.—16. květen 2022
Pokud máte zájem o více informací, prosím důkladně si přečtete info-pack a rozpis denních aktivit.
Český tým: Pavla Brejchová, Ondřej Holan, Kıvanç Gördü, Caroline Beach
Report z projektu:
Tento projekt, který se konal v pulzujícím Berlíně mezi 7. a 16. květnem 2022, začal ještě před tímto datem. Měli jsme za úkol si sebou vzít nějaký předmět, se kterým se spojena nějaká významná vzpomínka našeho života. Tyto předměty byly zabaleny do kufrů spolu s dalšími nezbytnými pomůckami pro tento projekt jako počítače s video-editačním programem, mobily či kamerami.
Účastnili jsem se totiž projektu zvaného „Digital Storytelling“, česky digitálního vyprávění. Tento typ vyprávění je poměrně nový a vznikl jako reakce na vzestup digitálních technologií, kdy se někteří obávali, že umění vyprávění příběhů postupně vymizí. Celá tato metoda je postavená na premisu, že každý člověk má svůj unikátní příběh, který je potřeba sdělit. Používají se k tomu jednoduché nástroje pro tvorbu videí. Scénáře by neměly být delší jak 300 slov a samotné video by mělo mít stopáž mezi 3-5 minutami.
A tak se sešlo 19 účastníků z Česka, Německa, Polska, Španělska a Portugalska. Naši facilitátory byli Ivan a Kasia. Po pár úvodních seznamovacích hrách bylo na čase dát se do práce. Nejdříve bylo nutné začít s brainstormingem nápadů na video. K tomu nám měla pomoci i aktivita, kdy jsme měli prezentovat příběh spojený s předměty; byly to ty, co jsme si měli přivést. Když z brainstormingu vzešel nějaký zajímavý námět, bylo nutné začít pracovat na scénářích. Když i ty byly hotovy, každý z nás individuálně chodil do místnosti, kde se nahrávali voiceovery pro naše videa. Vrcholem úsilí bylo nahrát potřebné záběry a pak už nezbývalo než se dát do zpracování v editovacím programu.
Přibližně v polovině projektu byla všechna videa dokončena. Následovalo promítání před ostatními účastníky. Ačkoli jsme dostali k jídlu popcorn, jen málo se ho snědlo, protože lidem často z emocemi nabitých filmů padala brada.
Po tak intenzivní práci a o to větší emoční vyčerpanosti jsme dostali možnost si vyrazit do centra Berlína a nechat naše myšlenky volně plout jako výletní lodě na řece Sprévě.
Druhá polovina projektu byla věnována tomu, jak být facilitátorem podobných projektů s digitálním vyprávěním a na co si dát při tvorbě projektů pozor. Zároveň jsme dostali prostor si vyzkoušet, jak bychom jako facilitátoři obstáli, když jsme prezentovali naše znalosti a dovednosti z jiných oborů pro zbylé účastníky.
Ondřej Holan
